Mozkovny ani za bilion

Snížit zbytečné výdaje a maximálně investovat do růstu ekonomiky. Stručný plán koalice Piráti/STAN, který by měl do čtyř let přivést zadlužené státní finance na hranici maa­strichtského kritéria rozpočtového deficitu kolem tří procent HDP, se ve zveřejněném podrobném volebním programu rozpadá do spousty drobných a celkově nepřehledných detailů. Podporu slibují všem, kteří to potřebují, snad s výjimkou velkých firem a zahraničních investorů. Priority: věda a výzkum, školství, důchodová reforma.

Podobně jako u programu konkurenční opoziční formace SPOLU, jenž vyrazil na cestu k voličům o týden dříve, se vtírá otázka, jak se ty smělé plány zaplatí, když ani Piráti/STAN nechtějí zvedat daně. „Je to až ta poslední možnost,“ shodli se lídři Ivan Bartoš a Vít Rakušan. „Já daně zvyšovat nechci nikomu,“ rozvádí stanovisko předsedů obou stran pirátský senátor a ekonom Lukáš Wagenknecht. „My jen říkáme, že pokud se konsolidace rozpočtu nepovede šetřením a rozjezdem ekonomiky, jak to plánujeme, pak bude nutná nějaká debata o daních. Ale ta myšlenka a logika je jasná: vyhnout se při konsolidaci veřejných financí zvyšování daní jinými opatřeními,“ vysvětluje v rozhovoru pro magazín Euro Wagenknecht (viz strana 15).

Nikdo z koalice nechce ani rámcově říct, jak by taková debata potom vypadala. Není prý radno předbíhat. Z kuloárních rozhovorů je však zřejmé, že by šlo o drobné procentní posuny sazeb a o přelití zátěže do nepřímých daní. Zvyšovat korporátní daně ani daně z příjmů střední třídě se této volební koalici chtít nebude, protože právě městská střední třída je skupina obyvatel, na niž dlouhodobě míří.

Jak zvýšit příjmy státu

Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová, která na ekonomické části programu opoziční koalice pracovala, se pozastavuje nad tím, že se takovým daňovým úvahám všichni diví, zejména pak konkurence z ANO a SPOLU. Ta si odsouhlasila zrušení superhrubé mzdy, čímž vznikla v rozpočtu stomiliardová díra. „Mně se opravdu líbí ty strany, které hlasovaly pro zrušení superhrubé mzdy, a teď říkají, že nechtějí zvyšovat daně. Jak tedy ten výpadek sto miliard ročně zasanují, protože pouze úsporami na výdajové stránce to prostě neuděláte?!“

Kovářová se ohrazuje i proti informacím, že Piráti a Starostové zvednou daně na byty, chaty a další nemovitosti. „Popírám takové hoaxy a mýty o tom, že chceme zdanit lidem byty a podobně. V některých oblastech je ale dobré zvýšit daň z nemovitosti, zejména u velkých komerčních staveb, protože obce tím získají peníze na úpravy okolí nebo na občanskou vybavenost. Chce to přípravu a velkou odvahu,“ říká Kovářová. Koalice Piráti/STAN se hodlá zaměřit hlavně na skladové haly, jimiž je poseta republika a které se v Česku staví ve srovnání se světem prakticky zadarmo. A ačkoli hyzdí krajinu a narušují dopravou životní prostředí v okolních obytných čtvrtích, odvody do obecních rozpočtů jsou směšné.

Nové daňové výnosy koalice plánuje z digitální daně, o níž se už jedná ve sněmovně, nebo z daní z těžby přírodního bohatství. Dále pak hodlá zlepšit výběr daní, který by podle Pirátů a Starostů mohl přinést do státní kasy dalších padesát miliard, třeba částečně už tím, že se správa bude důsledně digitalizovat a bude s lidmi vstřícně jednat. Ale nic z toho asi nezachrání ekonomiku, potažmo stabilitu státního rozpočtu. Co tedy?

Investic není nikdy dost

Česko mají zachránit investice, tedy rychlý ekonomický růst, jemuž chtějí Starostové s Piráty během příštích čtyř let maximálně pomoct. „Jde o to, abychom do prázdnin připravili balíček investic, který ještě Česká republika nepamatuje,“ vysvětluje Kovářová, podle které se rozvojové investice v Česku dlouhodobě podceňovaly, což je třeba změnit a udělat z nich hlavní nástroj obnovy ekonomiky včetně vyrovnávání veřejných rozpočtů.

Jenže právě letos se dostaly investiční výdaje státu na hranici deseti procent rozpočtu, již v programu slibuje jako garanci i program Pirátů/STAN. Tedy – slibuje se něco, co už současná vláda naplňuje. Ostatně „investiční rozpočet“ byl pro Miloše Zemana nejpodstatnější důvod, aby vládnímu plánu státních financí dal svou podporu.

„Absorpční kapacita české ekonomiky je obrovská,“ namítá poslankyně Kovářová, „investice se na těch deset procent dostaly až letos, což my považujeme za garantované minimum. Jsme ve spoustě oblastí zbytečně zaostalí: digitální infrastruktura, 5G sítě, optika informačních technologií, bez toho sem žádné nové firmy nepůjdou. Chybí 600 kilometrů dálnic, pozadu jsme v budování vysokorychlostních železničních tratí, tady všude se dá masivně investovat. Naším cílem je do ekonomiky směřovat za čtyři roky až bilion korun.“

Piráti/STAN spoléhají na to, že do Česka během příštích čtyř let přiteče z Evropské unie asi 480 miliard korun, k tomu jsou tu investiční peníze z Fondu obnovy, jejichž suma se v poslední verzi návrhu podle ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka (ANO) zaokrouhlila na 200 miliard. „Přidali jsme k těm 180 miliar­dám z EU ještě něco z domácích zdrojů,“ řekl Havlíček, který se chlubí tím, že 41 procent těchto investic patří do evropské zelené vlny ekologicky motivovaných projektů.

Investice se ale z papíru, který poputuje do Bruselu, musejí ještě dostat do

reality, což může být nejen prováděcí, ale i motivační problém. Starostové a Piráti by také neradi skončili u toho, že si investice sepsali na papír jako Babišova vláda v Národním investičním plánu, kde se seběhly projekty za osm bilionů korun, jejich konkrétní uskutečnění do roku 2030 je ale na úrovni fata morgany. Seznamy plánovaných staveb musejí co nejrychleji nahradit seznamy těch stavěných a dokončených. „Musíme přesvědčit firmy, aby modernizovaly, a také je k tomu musíme motivovat,“ argumentuje poslankyně Kovářová.

Na vědu a výzkum stále málo

Nástrojem mezinárodní konkurence má být vzdělání a věda. Bartošova a Rakušanova koalice slibuje pět procent HDP na školství a také další peníze na vědu a výzkum nebo na kulturu, kde navrhuje politicky obligátní procento rozpočtu. Momentálně by šlo o navýšení o tři až čtyři miliardy, což je asi nejsnadněji proveditelný volební slib vůbec. „Tady ještě nikdo moc nepřistupuje ke kultuře jako k výrobní oblasti, k průmyslu svého druhu, přitom peníze sem vložené se velmi dobře zhodnocují a přinášejí zisky,“ soudí Kovářová. „Musíte také počítat s přínosem ekonomického růstu, který se navíc násobí. Třeba naše podpora vědy a výzkumu. Každá koruna se tu znásobí čtyřikrát, u kultury třikrát,“ doplňuje ženu v ekonomickém týmu senátor Wagenknecht.

Koalice by podle něho chtěla, aby se investice do vědy a výzkumu vyrovnaly průměru OECD. Česko však už dnes v této oblasti vydává dvě procenta HDP, což je nad průměrem EU (1,94 procenta HDP), do průměru OECD (2,4 procenta HDP) mu chybí relativně málo. Vědecké a výzkumné výdaje na úrovni lídrů z Izraele a Jižní Koreje (více než čtyři procenta HDP) Piráti/STAN bohužel neplánují. Předělat „montovny na mozkovny“, jak praví staré heslo Pirátů přebírané dnes i politiky STAN, podle zveřejněného programu tak snadno nepůjde.

Garantované důchody, státní důchodový fond nebo víceleté financování pro sociální služby a další a další sliby se už posuzují těžko. Stanou se reálné až ve chvíli, kdy bude možné stavět na stabilizovaném státním rozpočtu, tedy někdy za tři čtyři roky. Náměty k předvolební diskusi jsou to ale zajímavé a relativně nové (například tříletá rozpočtová existenční jistota pro společnosti dodávající za stát sociální služby by byla velká pomoc). Na každý pád před volbami relevantnější a důležitější věci než smutný fakt, že koalice Piráti/STAN, považovaná za moderně progresivistickou, má mezi patnácti volebními lídry jen jednu ženu.