Nečekaná akce
„Energetiku obecně a jadernou zvláště od politiky neodpářete. Nikde na světě,“ říká šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Nad bezpečností jaderných elektráren bdí v Česku Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jeho předsedkyni Danu Drábovou pochopitelně zajímá i tendr na dostavbu Dukovan, který předminulý týden neformálně rozjel vicepremiér Karel Havlíček, když oznámil, že bezpečnostní dotazník pošle čtyřem zájemcům včetně ruského Rosatomu, který je tajnými službami a ministerstvem zahraničí označován za bezpečnostní riziko.
Překvapilo vás, když ministr Havlíček oznámil, že pošle bezpečnostní dotazník všem uchazečům kromě Číňanů, aniž by o tom jednala vláda nebo Bezpečnostní rada státu?
Měla jsem za to, že další kroky v přípravě projektu budou představeny a prodiskutovány na zasedání Stálého výboru pro jadernou energetiku. Pan premiér výbor svolal na 29. dubna. Takže pro mě nečekaná akce. Navíc nevím, co by měla přinést. Naštěstí to ke své práci vědět nepotřebuji.
Z tendru už kvůli bezpečnostnímu riziku vypadli Číňané. Nepřišli jsme kvůli tomu o nějakou výjimečnou technologickou novinku?
Všech pět potenciálních uchazečů, se kterými ČEZ a MPO v posledních letech jednaly a jednají, je schopno nabídnout bezpečný a kvalitní projekt. Tedy i Čína. Co do projektu jsou uchazeči srovnatelní. Otázky související s realizací už mohou být komplikovanější. Od licenční dokumentace, která snese evropské standardy (Čína nikdy takovou nepředkládala, nemá v Evropě žádný projekt; Ruská federace v podstatě dosud také ne), po schopnost zajistit odpovídající kvalitu dodávek a subdodávek, dodržet smluvní rozpočet a harmonogram stavby. Vyřazením Číny o nic technologicky převratného nepřicházíme. Něco takového nemá žádný z uchazečů.
Sama jste řekla, že ruský projekt je technicky vynikající, ale jsou tu jiné souvislosti, které vám na něm vadí. Které, pokud to nejsou bezpečnostní rizika, na něž upozorňuje například BIS?
Nejsem přesvědčena o tom, zda vynikající projekt bude v režii Rosatomu kvalitně postaven. Tak aby obstál pod právním a jiným mikroskopem Evropy. Můžeme shledat jistou analogii s vakcínou Sputnik V. Nemám pochyb, že je vynikající, mám pochyby, zda ji v Rusku dokážou vyrábět v patřičné kvalitě.
Není tu nedůvěra vůči dostavbě ruskou firmou dána i jinými, řekněme emotivními souvislostmi vedle těch administrativních a právních, třeba vzpomínkami na Černobyl, jakkoli nabízená technologie je už úplně jinde?
U někoho to tak jistě může být, nemyslím si však, že by na tom nedůvěra k ruské státní korporaci stála. Přece jen dobře víme, že ruské projekty dnešních bloků Dukovan a Temelína (ač je Rusové vyráběli a stavěli jen z malé části) jsou velmi robustní, bezpečné a spolehlivé. Také proto, že se jedná o úplně jiný typ reaktoru než v Černobylu. A kvalitu jsme si byli před těmi třiceti nebo čtyřiceti lety schopni ohlídat.
Stavěli Rusové v posledních letech jadernou elektrárnu v nějakém státu EU? Probíhala stavba bez problémů?
Rosatom má nasmlouvány stavby dvou bloků v Maďarsku a jednoho ve Finsku. Ani v jedné zemi ale výstavba zatím nezačala a v obou zemích má kvůli licenční dokumentaci více než dva roky zpoždění. Se zhruba tříletým zpožděním byl letos spuštěn první blok běloruské jaderné elektrárny Ostrovec, i Bělorusové poukazují na technické problémy v průběhu stavby.
Jak zásadně se liší soutěžící projekty mezi sebou technologicky, necháme-li stranou cenu a další souvislosti?
Nikterak zásadně, jde o stejnou koncepci. Snad jediný rozdíl je v nabízeném výkonu.
Jak rozhodování o výstavbě jaderné elektrárny probíhá v jiných zemích? Všude je to politika, nebo ne? Dostavba Dukovan je navíc strategické politické rozhodnutí, nemělo by se o něm hlasovat i v parlamentu?
Hlavně by bylo záhodno dosáhnout politické shody, která by přežila víc než jedno volební období. Energetiku obecně a jadernou zvláště od politiky neodpářete. Nikde na světě. Rozhodnutí bývá v rukou vlády, většinou po opravdu důkladných konzultacích s politickými i jinými důležitými zájmovými skupinami. Ve Francii má velké slovo parlament.
Jaká kritéria by o výběru měla rozhodovat?
Vyhrát by měla nejvýhodnější nabídka. To nutně neznamená nejlevnější, měly by se hodnotit i reference a záruky. Také třeba transfer know-how. Ale jak konkrétně je to v zadávací dokumentaci, to netuším.
