Nejvíc zboží se v Evropě přepraví po silnici
Silniční doprava posiluje svoji dominantní pozici při přepravě zboží na evropském trhu. Souvisí to s vývojem mezinárodního obchodu, přesunem výroby mezi státy, rozvojem e-commerce a tlakem na rychlé doručování.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí se objem nákladní dopravy v EU mezi lety 1995 a 2023 zvýšil o 43 procent. Více než polovinu tvoří silniční doprava, přičemž její podíl vytrvale narůstá a upevňuje si roli nejdůležitějšího způsobu přepravy zboží v Evropě. Vývoj ale není lineární. Rok 2023 přinesl po předchozím vrcholu určité ochlazení, které souviselo s vývojem evropské ekonomiky, průmyslové výroby i spotřeby. Nejnovější data Eurostatu však ukazují, že silniční nákladní doprava se rychle vrátila k mírnému růstu.
Česko je z pohledu nákladní dopravy specifické svou polohou i strukturou ekonomiky. Leží uprostřed Evropy, je silně napojené na průmyslové dodavatelské řetězce a zároveň slouží jako křižovatka pro pohyb zboží mezi západem, východem, severem a jihem kontinentu.
Podle Českého statistického úřadu vzrostl výkon silniční nákladní dopravy vozidly registrovanými v Česku z 64 806 milionů tunokilometrů v roce 2023 na 70 364 milionů tunokilometrů v roce 2024. Výrazný byl především růst mezinárodní dopravy, což naznačuje, že český silniční nákladní sektor je stále silněji propojen s evropským trhem a jeho výkyvy.
Zavřený Hormuz – jen jedna z dalších výzev
Pro logistické firmy je rostoucí poptávka dvojsečná. „Na jedné straně znamená více zakázek a vyšší vytížení vozidel. Zároveň však zvyšuje tlak na kapacity, plánování tras, dostupnost řidičů, ceny pohonných hmot, mýto, skladovou infrastrukturu i přesnost doručení,“ upozorňuje Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti Conti-RSC.
Nedostatek řidičů přitom zůstává jedním ze strukturálních problémů evropské silniční dopravy. Mezinárodní organizace sdružující dopravce (IRU) v březnu uvedla, že v celé EU čelí odvětví silniční dopravy kritickému nedostatku přibližně půl milionu profesionálních řidičů a očekává se, že tento nedostatek se v nadcházejících letech dále prohloubí.
Podle IRU je sektor nákladní dopravy v Evropě aktuálně pod velkým tlakem a potřebuje podporu na národní i mezinárodní úrovni. „Volatilita cen paliv, umocněná válkou v Íránu, odhalila křehké provozní podmínky našeho průmyslu. Dopady přesahují dnešní marže a zasahují investice do vozového parku, kapacitu a odolnost dodavatelského řetězce,“ uvedl v květnu Vincent Erard, vrchní ředitel IRU pro strategii a rozvoj.
Na konci června, kdy USA s Íránem jednají o konci války a klíčový Hormuzský průliv je opět otevřený, se situace jeví pozitivněji. „Nemyslím si, že by tento konflikt a jeho důsledky byly pro účastníky dodavatelského řetězce až takovým šokem. Spíš bych jej označil za další z výzev, kterým se trh musel v posledních letech přizpůsobit. Diverzifikace přepravních tras, kombinace různých druhů přepravy i vyšší skladové zásoby jsou způsoby, jak těmto výzvám čelit a jak s nimi účinně pracovat,“ říká Martin Tokič, branch manager Geis CZ Air+Sea. Ale zároveň dodává: „Nedá se předpokládat, že otevření průlivu bude ihned znamenat pokles cen přepravného a že logistické řetězce se obratem vrátí k normálu.“
Vytížení dálnic roste
Rostoucí silniční doprava se zároveň projevuje v zatížení infrastruktury. Předběžné výsledky celostátního sčítání dopravy zveřejněné Ředitelstvím silnic a dálnic ukázaly, že provoz na českých dálnicích od roku 2020 vzrostl o 12 procent.
„Pro nákladní dopravu to znamená nejen delší a hůře předvídatelné dojezdové časy, ale také větší význam obchvatů, nových dálničních úseků, odpočívek a inteligentního řízení dopravy,“ doplňuje Ondřej Stöhr.
Silniční doprava stojí před úkolem, jak růst zvládnout bez neúměrného zvyšování nákladů, zpoždění a ekologické zátěže. Evropská agentura pro životní prostředí upozorňuje, že těžká nákladní vozidla odpovídají přibližně za čtvrtinu emisí CO₂ ze silniční dopravy v EU a že růst poptávky po přepravě zatím převyšuje přínosy ekologičtějších vozidel, která logistické firmy povinně pořizují.
Kromě obnovy vozového parku a rozvoje nízkoemisních technologií proto bude evropská dopravní politika směřovat k většímu využívání kombinované dopravy, železnice a vnitrozemských vodních cest. Evropská komise tak počítá mimo jiné s výrazným posilováním čistých vozidel, alternativních paliv a multimodální dopravy.
Zároveň však platí, že samotný přesun části zboží na železnici nebo vodu nebude rychlý ani jednoduchý. Silnice zůstanou pro mnoho typů zboží nenahraditelné.
