Německé akcie na rekordu. Jak to?

V půlce května hlavní ukazatel německých akcií, index DAX, vystoupal na svůj histo­rický rekord. Přitom německá ekonomika prochází náročným obdobím, a je dokonce označována za „nemocného muže Evropy“. Jak to jde dohromady?

V současné éře pokročilé, byť zpomalující globalizace národní burzovní indexy obecně odrážejí dění v dané zemi stále méně a méně. Index DAX zahrnuje čtyřicítku nejvýznamnějších burzovně obchodovaných firem, které sice sídlí v Německu, ale jejich ziskovost se leckdy výrazněji odvíjí od ekonomického vývoje jednotného trhu EU, zahraničních trhů mimo Evropu, a dokonce světa – celé globalizované ekonomiky.

Například z hlediska ziskovosti automobilek BMW, Mercedes či Volkswagen, jejichž akcie jsou součástí DAX, je důležitý vývoj třeba i čínské ekonomiky. Ta pro ně představuje stále důležitější odbytiště. Pokud se tedy německá ekonomika zadrhává, ale v zemích významných z hlediska německého vývozu se těší z prosperity, DAX klidně může být na rekordu, i když Německo stagnuje, či dokonce padá do recese. Ne snad, že by se Čína nyní nalézala v zářné hospodářské kondici, ale pořád jde o rostoucí ekonomiku a obrovský trh.

Také je třeba mít na paměti, že ceny akcií nevypovídají o tom, co je „teď“, nýbrž o tom, co „bude“. Jejich cena odráží nikoli současnou, ale vyhlíženou ziskovost. Existují četné známky toho, že Německu se jeho krizi již vlastně daří překonávat a že se „uzdraví“. Dopomůže k tomu i postupné snižování úrokových sazeb Evropské centrální banky, jež by mělo začít už tento měsíc. Redukce úrokových sazeb je kvůli zvýšení dostupnosti úvěrů a financování obecně pro akcie spíše pozitivní zprávou; ovšem hlavně z pohledu budoucí ziskovosti, ne té současné. Ale právě to investory zajímá. Současnost je v cenách akcií logicky již započítána.

Pokud kritická masa investorů míní, že ziskovost se do budoucna dále zlepší nad rámec toho, na co ukazuje nynější cena akcií, nebo ziskovost alespoň překoná ještě nedávná očekávání, akcie mají tendenci růst, i když současná profitabilita stagnuje. Investoři často bojují spíše s tím, jak se nenechat současným děním kolem té či oné firmy zaslepit až příliš. Minulé ztráty nejsou zárukou ztrát budoucích, stejně jako minulé zisky nezaručují ty budoucí.

Motor je někde jinde

K tomu všemu platí, že jak Německo představuje motor evropské ekonomiky, motorem německé ekonomiky je zase takzvaný Mittelstand, tedy pestrá síť spousty specializovaných rodinných firem malého a středního rozsahu. Tu teď ale nevídaně drtí drahé energie či přemíra byrokracie. Odcházejí proto třeba do USA nebo něco podobného zvažují. Heslo doby „Invented in Germany, made in the US“ ovšem není v akciích, jejichž výkon utváří index DAX, vůbec zachyceno. Rodinné firmy Mittelstandu se na burze neobchodují, takže hodnota ukazatele DAX o nich ani jejich vyhlídkách prakticky nijak nevypovídá.

Rekordní hodnota indexu DAX tak nemůže zastřít, že Německo je ve skutečnosti stále nervóznější ze své historické energetické přeměny, takzvané Energiewende. Ta už má hmatatelné důsledky, jež zejména pro německý průmysl nejsou vůbec příznivé. Například za poslední dva roky i taková Francie přilákala o 50 procent přímých zahraničních investic více než Německo. Takřka třetina podniků německého zpracovatelského průmyslu vážně zvažuje či již uskutečňuje odchod ze země. Německu tak hrozí deindustrializace jako nikdy v dějinách. Jedním z míst, kam se německé podniky mohou uchýlit, je právě Francie.

Jeden příklad za všechny. Největší německá hliníkárna Trimet musela loni kvůli vysokým cenám energie omezit produkci. Svoji náruč jí ale otevřel francouzský čerstvě postátněný energetický podnik EDF. Jednomu ze závodů Trimetu, lokalizovanému na jihovýchodě Francie, nabídl nový desetiletý kontrakt na dodávky velmi levné jaderné elektřiny. Německá vláda se nyní bojí, že jí do Francie budou za levnější elektřinou utíkat nejen producenti hliníku – a s tím i pracovní místa, pochopitelně.

Spor – a ne jediný – mezi dvěma největšími ekonomikami EU oslabuje Unii tváří v tvář globálním soupeřům typu USA nebo Číny, kteří z něj nakonec budou těžit zejména. Evropskou unii zjevně oslabují nejen drahé energie samotné, ale i vzájemné půtky a vnitřní spory vyvstalé právě kvůli drahým energiím. EU si zdražila energii v rámci Green Dealu, jímž chtěla být vzorem celému světu. Nyní hrozí, že se stane spíš odstrašujícím příkladem. Německé akcie na rekordu na tom nic nezmění.