Německé firmy utahují opasky. Tisíce míst v administrativě mizí
Německé firmy snižují náklady ve svých centrálách a administrativě. Analýza dat ukazuje, že právě zde zůstávaly výdaje vysoké i při klesajících tržbách. Vedení podniků nyní naráží na odpor uvnitř organizací, zároveň ale spoléhá, že tlak zesílí s nástupem umělé inteligence.
Podniky v Německu jsou dlouhodobě zatížené regulací a vysokými mzdovými náklady. Podle analýzy založené na datech Handelsblatt Research Institute se však ukazuje, že významnou část nákladového problému si vytvářejí samy. Výdaje na administrativu a centrální řízení u většiny firem z indexů DAX a MDAX v posledních letech neklesaly, a to ani v období slabších tržeb.
Řada koncernů proto nyní sahá k razantním škrtům právě ve správních strukturách. Podle oznámených úsporných programů mají v administrativě a ústředích zaniknout desítky tisíc pracovních míst. Právě zde vidí management největší prostor pro snížení nákladů poté, co byly možnosti úspor ve výrobě z velké části vyčerpány.
Přerostlé centrály jako nákladový problém
„Centrály jsou na mnoha místech přebujelé a už neodpovídají operativnímu byznysu, který se zmenšil nebo zásadně změnil,“ říká Burkhard Wagner z poradenské společnosti Advyce. Podle něj firmy dlouho odkládaly zásah do administrativy, protože škrty v produkci byly politicky i sociálně citlivější.
Analýzy poradenské firmy Roland Berger zároveň ukazují, že produktivita administrativy je v Německu nižší než v USA či v Číně. „Struktury centrály se v průběhu let staly stále složitějšími a dražšími,“ upozorňuje Cyrus Asgarian, senior partner Roland Berger. Podle něj si firmy nyní uvědomují, že nákladová zátěž neodpovídá výkonu.
V prvních devíti měsících roku 2025 vydalo 32 firem z indexu DAX na administrativu téměř 155 miliard eur. Pouze čtyři podniky dokázaly tyto náklady výrazně snížit. U dvou třetin zůstaly víceméně beze změny a u několika dokonce vzrostly, například u Commerzbank nebo Volkswagenu.
Úsporné programy míří na administrativu
Ve většině nově oznámených úsporných opatření hraje administrativa klíčovou roli. Commerzbank plánuje do roku 2028 zrušit 3900 plných úvazků, převážně v centrále a podpůrných funkcích. Lufthansa chce do roku 2030 zrušit zhruba 4000 administrativních míst a více automatizovat procesy.
U Puma má v administrativě zaniknout 900 z přibližně 7000 míst, u Mercedes-Benz Group míří odstupné programy zejména na zaměstnance centrály. Adidas ruší osm procent pracovních míst v sídle v Herzogenaurachu. „Ne pozice, ale struktury vytvářejí komplexitu,“ vysvětluje šéf Adidasu Björn Gulden.
Podle expertů jsou mnohé organizace stále postavené na zastaralých principech s množstvím štábních funkcí a složitými schvalovacími procesy. „Pravidla a zajištění proti chybám často převažují nad odpovědností za výsledek,“ říká profesor managementu Ralf Lanwehr.
Mezinárodní srovnání a tlak krize
Rozdíly jsou patrné i v mezinárodním srovnání. Evropští dodavatelé v automobilovém průmyslu vydávají na administrativu a prodej v průměru 8,5 procenta tržeb, zatímco američtí konkurenti 5,7 procenta a čínští 6,6 procenta. V době hospodářského růstu tento rozdíl tolik nebolel, v současném prostředí se ale stává kritickým.
Tlak na změny se netýká jen veřejně obchodovaných firem. Strojírenský koncern Voith zvažuje zrušení 2500 z celkových 22.000 míst, především v administrativě v Německu. Deutsche Bahn pod vedením nové šéfky Evelyn Palla plánuje zrušit jednu celou manažerskou úroveň a výrazně zeštíhlit řízení.
Poradci ale upozorňují na silný vnitřní odpor. „Čím větší organizace, tím menší ochota k radikálním zásahům,“ říká Asgarian. Přesto existují příklady, že razantní postup může přinést rychlé výsledky.
Radikální přestavby a role umělé inteligence
Nejvýraznějším případem je Bayer. Od roku 2023 zde bylo zrušeno přes 13.000 míst, hlavně ve středním managementu, a počet hierarchických úrovní se v mnoha oblastech snížil na polovinu. Přesto se chod firmy nezhroutil. Tržby zůstaly stabilní a zisk vzrostl, zatímco náklady na administrativu klesly o 17 procent.
Ještě rychleji snížil administrativní výdaje koncern Evonik, který zrušil tři manažerské vrstvy a omezil náklady o 40 procent. Podle Wagnera jsou podobné kroky bolestivé, ale nezbytné, pokud má být změna trvalá.
K dalším úsporám má přispět umělá inteligence. Firmy o ní stále častěji mluví v souvislosti s automatizací procesů, i když konkrétní využití je zatím omezené. „Nejprve je nutné administrativu zeštíhlit klasickými kroky, teprve pak má smysl technologie nasazovat,“ říká Wagner.
Podle Asgariana by v horizontu dvou až tří let mohla AI převzít až polovinu administrativních funkcí. To by znamenalo další úbytek pracovních míst, který nové role v oblasti řízení technologií plně nevyváží.
Firmy tak stojí před rozhodnutím, jak hluboko do vlastních struktur zasáhnout. O dalším vývoji rozhodne kombinace hospodářského tlaku, ochoty managementu k radikálním krokům a rychlosti, s jakou se podaří převést sliby o umělé inteligenci do praxe.
