Online dražby umění jsou v kurzu

Český trh s uměním se loni poprvé zastavil a mírně klesl. Měřeno alespoň objemem transakcí v sálových aukcích, který proti roku 2022 poklesl o čtvrt milionu na 1,4 miliardy korun. Už na konci loňského roku to oznámil odborný oborový server Artplus.cz.

Že dochází k jisté konsolidaci trhu, naznačuje i viditelný propad v rekordních částkách prodaných obrazů během roku. Staropražský motiv Bohuslava Kubišty se v roce 2022 prodal za 126 milionů korun a dodnes tím drží český aukční rekord. Obraz nazvaný Monte Carlo malířky Toyen prošel loni aukcí skoro o polovinu laciněji, přesně za 64,8 milionu korun. Zatímco v roce 2022 se do první desítky dostaly jen tři obrazy levnější než 20 milionů korun, v loňském roce jich bylo hned sedm. Hranici 30 milionů korun překročila jen dvě díla. „Ale obrazů prodaných za více než mi­lion korun přibylo,“ dodává k tomu Matyáš Kodl z Galerie Kodl.

Hlavní trh s uměním se také výrazně zúžil, když se nabídka v největších sálových aukcích poprvé dostala pod čtrnáct tisíc dražených položek. „Důvodem ale může být spíše posun ke kvalitě. Na sálové aukce galerie vybírají spíše kvalitnější díla a ostatní už prodávají v online aukcích,“ vysvětluje Jan Stuchlík, šéfredaktor Artplusu. Podle Stuchlíka je právě kvalita hlavním důvodem, proč se na českých aukcích stále prodá více než polovina zařazených uměleckých děl a předmětů, což je výrazně nad dlouhodobým průměrem v jiných zemích.

Zdá se tedy, že český trh s uměním, zaměřený ve velkých aukcích především na obrazy české moderny (Kupka, Toyen, Čapek a další), které táhly trh nahoru poslední desetiletí, prochází jakousi proměnou. Možná je už také na čase ve větším množství nabízet obrazy významných současných umělců, kteří tvoří delší dobu, a začít tak budovat novou vrstvu trhu s uměním, a to nejen směrem domů, ale i do zahraničí.

Pro normální lidi

Přechod na internet dále pomáhá dražit menší, přitom však velmi pěkné a zajímavé artefakty, jak se mohou přesvědčit zájemci o umění na stránkách mnoha českých galerií. Lídr trhu, Galerie Kodl, dokonce před několika lety zřídil speciální internetový aukční server Artslimit. Matyáš Kodl, který má u Kodlů provoz aukčního serveru na starost, nabízí i konkrétnější čísla: roční objem obchodů kolem 50 milionů korun, k tomu tři a půl tisíce registrovaných dražitelů. Smyslem bylo mimo jiné přitáhnout k dražbám umění i lidi, kteří nemají miliony na dražení velkých kusů.

Galerie většinou kombinují obě aukční metody: draží se živě na sále, přitom však běží aukce i na internetu, jak potvrzuje Tomáš Hejtmánek, majitel další pražské Galerie Arthouse Hejtmánek. Objemy obchodované na netu se stále zvětšují, dnes tvoří už třetinu obchodů, které se nabízejí na sále. Je to pohodlné a šetří se čas.

Aukční systém nabízí obchodníkům komplexní informace o díle, ale i přednastavení dražebních limitů, které dokážou pohlídat vývoj aukce. Samozřejmě o všem se rozhoduje až těsně před vypršením limitu. Je to velmi dramatický zážitek, který však závisí na finančních možnostech a ochotě riskovat. Obchodník může sledovat vývoj původních nabídek a chystaných příhozů, skutečný zájem o dílo se však zjistí až během obchodování. Přesto se vcelku často povede koupit dílo vlastně „automaticky“, tedy na základě počítačově nastavených limitů.

Garant pravosti

Internetová aukce má pro obchodníky jednu nevýhodu – provize za vydražené dílo je u ní vyšší, v Česku jde o 25 procent z konečné ceny ve srovnání s obvyklými 20 procenty, které se aukční síni či galerii dávají za díla vydražená na sále. Ani aukční pohodlí není zadarmo. V Česku to má ještě jeden velký bonus: galerie garantuje pravost díla, které nakonec musíte jejím odborníkům ukázat, dražitelé tedy nemusejí mít strach, že by naletěli podvodníkovi. Požaduje se rovněž registrace účastníků aukce, včetně ověření bankovního účtu. Galerie je jako organizátor aukce jakýmsi garantem férovosti trhu.

V cizině taková praxe není úplně běžná, jakkoli se u známých slavných jmen aukčních síní jaksi předpokládá. Existuje však řada specializovaných serverů, jež pouze spojují zájemce o umění s prodejci, za což si berou poplatek, nic víc. Žádná expertiza ani ověřování.

Strategie nákupu a prodeje je samozřejmě různorodá, mnoho lidí také nekupuje pro investici, ale pro radost z umění. Když už ale chcete peníze vložit do umění, obra­zů či soch, nakupujte prozíravě s odbornou radou. Ta obecná zní: držte dílo alespoň pět let, aby mohl narůst zájem o něj, jeho relativní vzácnost a neobvyklost, a tím šla nahoru i jeho cena. Přílišná rotace ceně škodí. Alespoň třetinový zisk by měl být s trochou štěstí po pěti letech zaručen.