Otálení oslabí nejmocnějšího Čecha

Kabinet Petra Fialy vybírá kandidáta, jehož navrhne do Evropské komise (EK). Jde sice o jeden z nejvlivnějších postů, ovšem vláda adepta na evropského komisaře stále neoznámila. Situaci pro týdeník Euro okomentoval přímo premiér Petr Fiala (ODS): „Koalice PirSTAN poslala tři návrhy, které projedná vláda a ze kterých pravděpodobně vzejde náš návrh na eurokomisaře.

O nominaci na českého eurokomisaře se nebavíme jen ve vládě, ale hlavně s partnery v Bruselu. Výsledek jednání a naší nominaci oznámíme ve chvíli, kdy to bude výhodné. Očekávám, že to bude během léta.“

Klausovsky: Je to alibistický nevýběr

Už před evropskými volbami premisa zněla: adepta na eurokomisaře vybere vládní hnutí STAN. To před volbami řešilo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu a někdejší prezidentskou kandidátku Danuši Nerudovou. Ve volbách však získalo dva mandáty a zaostalo za očekáváními, což oslabilo pozici Nerudové. Zdálo se tedy, že předseda STAN Vít Rakušan vládě navrhne Síkelu, který si v evropských kruzích udělal jméno zejména v době českého předsednictví a řešení energetické krize po vypuknutí ruské války na Ukrajině. Jenže Rakušan v polovině června vládě přinesl obě jména a výběr nechal na koalici.

„Viditelné kroky v tomhle směru nastanou po zvolení šéfky Evropské komise, do té doby probíhají ty méně viditelné. My jsme naše nominace dali několik dní po volbách, je na uvážení premiéra, kdy vláda o oficiální české nominaci definitivně rozhodne,“ řekl Euru vicepremiér Rakušan.

Podle zdrojů blízkých vládě však premiér Fiala nese nelibě, že Starostové vládě nedoručili finálního kandidáta. Jedním z důvodů je, že Rakušan slíbil nominaci Nerudové, když ji lákal na kandidátní listinu STAN. Ze slibu nechce uhnout, alespoň veřejně ne. Navíc ví, že zkušenosti a postavení v evropských strukturách má silnější „jeho“ ministr Síkela.

Takže místo aby česká strana se jménem kandidáta lobbovala v evropských strukturách za co nejsilnější a nejzajímavější post v komisi, přešlapuje a vyčkává. Česká pozice v EK tím může utrpět. „Tah Víta Rakušana, který přišel se dvěma jmény, považuji za alibismus. Měl přijít s jedním kandidátem. Jiné státy své pozice v EU posilují, Česko nemá ve vedení Evropského parlamentu žádného místopředsedu. Jsme na tom nejhůř za posledních 20 let v tomto ohledu. A odráží se to i ve výběru eurokomisaře,“ míní politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Možným důsledkem vládního přešlapování je méně zajímavá a vlivná židle pro příštího českého eurokomisaře. To je podle zdrojů týdeníku Euro důvod, proč Síkela není stoprocentně přesvědčený, že by tento post bral za každou cenu. Ucuknout by však musel včas. Jakmile totiž kabinet jeho jméno do Bruselu odešle, politicky by se mu z takové situace těžko couvalo. Kdyby se nepodařilo zadrhnutý proces rozhýbat, může dle informací týdeníku Euro koalice, respektive její část, přijít i s novým jménem.

Rakušan „spekulace“ nekomentuje

V kuloárech se mluví o velvyslankyni a stálé české představitelce při EU Editě Hrdé. Stát za ní mají zejména vlivní vyjednavači ODS v čele s Alexandrem Vondrou. Ten na dotaz, zda si umí představit, že ODS přijde s návrhem Hrdé, do uzávěrky vydání nereagoval. Zdroje blízké českému zastoupení v Bruselu však přicházejí s ještě jednou, poměrně divokou spekulací – zájem o post eurokomisaře má sám Vít Rakušan. V odpovědi na dotaz, zda by o takové nominaci uvažoval, ji zcela nevyloučil: „Pokud jde o spekulace o mém jménu, nemá smysl je v tuto chvíli komentovat, naše nominace jsou na stole.“

Někdejší eurokomisař Pavel Telička zdůraznil, že Fialův kabinet by neměl s výběrem otálet. Podle něj bude důležité, aby vláda nominovala kandidáta, jenž obsáhne více programových oblastí. „Je důležité, aby mohl zastat ne dvě, ale třeba sedm portfolií. To naši kandidaturu posílí, bude uplatnitelnější. Nestavíme pak šéfa komise do situace, kdy dostane deset kandidátů, ze kterých bude polovina na dva konkrétní resorty,“ řekl Euru Telička.

Podle politologa Šaradína měla mít Fialova vláda už po volbách jasnou pozici a strategii: „Do vyjednávání jsme měli jít s jasným cílem, čeho chceme dosáhnout. Nikoliv s variantou: Vyberte si a my se přizpůsobíme. Z hlediska strategicko-diplomatického jde o absolutní selhání české vlády.“ Předchozí vlády podle něj postupovaly strategičtěji: „Když se podíváme na začátek Pavla Teličky nebo Vladimíra Špidly, byly to silné pozice.“