Paralelní chalupářství

Vlastně to je paradox. Zájem o chaty a chalupy v Česku viditelně klesá, ceny přesto dál rostou. I v prvním čtvrtletí letošního roku se prakticky ve všech oblastech s výjimkou Plzeňského kraje a Prahy a okolí ceny zvedly. V průměru bezmála o desetinu.

Zatímco ještě před dvěma třemi lety se o inzerát na prodej chaty či chalupy pralo na obecně známém serveru Bezrealitky.cz v průměru šest až deset zájemců, dnes je to sotva polovina. Prodlužuje se rovněž doba prodeje. Dříve se chata či chalupa prodaly během čtvrt až půl roku, v současné době je běžný půlrok až devět měsíců. Na druhé straně v roce 2023 a 2024 ceny rekreačních nemovitostí klesaly, což mohlo vyvolat i větší zájem nakupujících, který ve 20. letech mohutně vybuchl v době covidové, tedy hned na začátku nového desetiletí.

Zájem o koupi je nižší, ale trvá

„Zájem o chaty a chalupy byl na tuzemském realitním portále Sreality.cz v době koronavirové pandemie velký a ceny rekreačních nemovitostí neskutečně rostly. Tato doba enormního růstu cen je sice pryč, ceny rekreačních objektů nicméně rostou i v současnosti. To je vidět na datech ze začátku roku, jež ukazují, že ceny chat a chalup ve většině krajů za posledních dvanáct měsíců vzrostly, i když výrazně méně, než rostly v době covidu- 19. Zatímco očekávání prodávajících, pokud jde o částky, které za chaty a chalupy utrží, jsou velká, zájem o tuzemské rekreační objekty v poslední době obecně v tomto časovém srovnání klesá,“ komentuje situaci na trhu Hana Kontriš, manažerka oborových služeb společnosti Seznam.cz.

Jinak řečeno, ceny, za něž se dnes nakupuje, jsou mnohem vyšší než před třemi lety, ale lidé mají pořád vcelku slušný zájem pořídit si chatu nebo chalupu. Trh je však v některých oblastech už přesycen a řada nabízených objektů, zejména ve větší vzdálenosti od Prahy a dalších velkých měst, je už delší dobu neprodejná. Z kategorie „ležák“ se podle odborníků hned tak nedostanou. Naopak Šumava, Krkonoše, okolí Prahy, Jizerské hory nebo Český ráj jsou oblasti, o něž je stále obrovský „chalupářský“ zájem. Všude tam si také případní kupci mohou být téměř jistí, že jejich nemovitost bude v dalších letech získávat na hodnotě. Koupit chatu či chalupu v takovém lukrativním místě je z hlediska zhodnocení podobná jistota, jako koupit byt v Praze. „Během pandemie byl zájem o koupi chat a chalup obrovský, zároveň tomu úměrně rostly ceny. A není divu, situace, kdy se nesmělo jezdit do zahraničí, dokonce přejíždět do okolních měst, vesnic nebo městských obvodů, k tomu přímo vybízela,“ popisuje tehdejší dobu Vanda Jesenská, šéfredaktorka časopisu Chatař Chalupář. Český statistický úřad přitom zjistil, že v roce 2021, tedy ve druhém covidovém, došlo k meziročnímu nárůstu cen chat a chalup o 17 procent. V některých regionech, o něž je dlouhodobě větší zájem, vyskočily ceny rekreačních nemovitostí až o 30 procent.

Ceny ale mezitím opět klesly (i když zdaleka ne na původní hladinu), a je téměř jisté, že tak mohutný boom jako za covidu se jen tak nevrátí. Letos ale ceny nabízených rekreačních nemovitostí opět rostou ve většině krajů, i když samozřejmě ne tak výrazně jako v době covidu. Mění se i jiné vrstvy zájmů na trhu, především důvody, proč lidé chaty či chalupy nakupují.

Z druhého bydlení je první

Počáteční český zájem o chataření za první republiky byl úzce spojen s trampským hnutím. Návrat do přírody a jakási romantická představa sepětí s přírodou, ztraceným rájem, byla původní česká motivace k výstavbě chatových osad. „Chaty včetně chatových osad s pestrým životem se stavěly k rekreaci u lesů a vodních toků, zatímco chalupa zpravidla původně sloužila k trvalému bydlení prakticky kdekoli, třeba tam, kde zbyl domek po rodičích,“ vysvětluje další souvislosti včetně rozdílu mezi chatou a chalupou Vanda Jesenská. „Tam všude větší část dnešních chatařů a chalupářů stále jezdí, to se nezměnilo. A část z nich i kutí, pracuje na zahradě a spoustu oprav zvládne svépomocí. Důchodci tu tráví léto a někteří se sem úplně přesunou i na zbytek života, k čemuž je ale třeba nemovitost náležitě přizpůsobit.“

Souvisí to už s chatou či chalupou chápanými jako takzvané druhé bydlení, což je dnes sociologický terminus technicus. Místo romantického pobytu v relativně skromných vesnických podmínkách si lidé od 70. let minulého století budovali paralelní domovy. Zatímco filozof Jan Patočka psal o důležitosti „paralelní polis“, společenství jiných hodnot ve vztahu k „posttotalitnímu“ komunistickému režimu, většinová česká společnost si budovala svá paralelní společenství na chatách. Na druhé bydlení je podle sociologů postupně kladen stále větší nárok, jezdí se sice dál na chatu či na chalupu, ale prakticky do stejného luxusu, jaký mají lidé doma. Na chaty se přesouvalo starší vybavení obýváků, takže se lidé ve svých vesnických domech mohli opět cítit „jako doma“. Druhé bydlení se proto v řadě případů nakonec velmi snadno stalo bydlením prvním, dnes zdaleka nikoli pouze na důchod.

Takových upravených chalup na stálé bydlení ale v Česku zatím mnoho není, jakkoli platí, že jde o rostoucí trend. V Česku je podle posledního sčítání lidu 442 tisíc rekreačních nemovitostí, což je obrovské číslo. Podle pět let starého průzkumu Equabank vlastní nějakou „nemovitost na venkově“ 36 procent českých domácností. Větší chataři a chalupáři jsou v Evropě už jen Švédové. Těch je sice stejně jako Čechů (10,8 milionu), pro budování chat v přírodě však mají pětkrát větší území (ve Švédsku je 610 tisíc chat; v rodině má rekreační objekt každý druhý Švéd, každý pátý nějakou chatu vlastní).