Peníze z Evropské unie budou

Myslíte, že investoři budou mít zájem zapojit se do PPP projektů na vysokorychlostní tratě?
Součástí studie proveditelnosti, kterou začínáme připravovat, je i oslovení bank a potenciálních dodavatelů, abychom měli relevantní data, zda je varianta financování PPP reálná. Aby to koncesionářům dávalo smysl, musí jít o delší ucelené úseky. Například samotná VRT Polabí na východ z Prahy, která by měla nějakých 25 kilometrů, z tohoto pohledu prostě není zajímavá. Proto řešíme, zda nevytvořit jeden velký úsek z pražských Běchovic až do Světlé nad Sázavou. To už by mohl být další PPP projekt, který by se mohl začít realizovat v letech 2028 až 2029.

Oficiální odpověď tedy přinese až studie. Ale čistě neformálně – co zaznívá z trhu od možných koncesionářů? Měli by zájem?

Ano, neformálně zaznívá, že by investoři měli o tyto projekty zájem a že je to správný směr, kterým stát uvažuje.

Jak moc spoléháte na fondy EU?
Už teď je využíváme na projekční přípravu, především na Krušnohorský tunel. Jde o fond CEF, tedy o nástroj pro propojení Evropy. Teď žádáme už i o peníze z CEF 2. Jestli bude otevřen další titul pro přípravu vysokorychlostních tratí, se zatím čeká.

EU ale jasně a docela nahlas deklaruje, že na VRT peníze z unijních peněz budou.
Ano, máte pravdu, zprávy o tom máme, ale ještě se to nestalo.

Kolik jste už z EU fondů čerpali peněz?
Za rok 2023 jsme dali do přípravy VRT necelé 1,2 miliardy korun, z evropských fondů jsme loni vy­užili 80 milionů korun.

Jak nároční budete na rozpočet po další roky?
Pro letošek bude částka podobná jako loni. Hlavní část tratí už máme vyprojektovanou a teď se musíme překlopit do procesů EIA. Jakmile bude někde stanovisko EIA vydáno, půjdeme do výkupů pozemků. Tam bude finanční náročnost výrazně větší. Pro rok 2025 je první odhad, který budeme ještě zpřesňovat, 4 až 4,5 miliardy korun.

Na kolik by vlastně měly české vysokorychlostní tratě vyjít?
Na 800 miliard korun. Je to ale číslo vycházející ze schválených studií proveditelnosti k roku 2021. Jak budou nabíhat jednotlivá ramena, ta částka se bude zpřesňovat. A v čase se samozřejmě vyvíjí i ceny stavebních prací, s tím je třeba počítat.

Ve studiích proveditelnosti se počítá i ekonomická efektivita jednotlivých úseků. Jak musí vyjít, aby dávala stavba smysl?
Do analýzy vstupuje řada faktorů, z nichž nejdůležitější je předpokládaná poptávka a také zkrácení dojezdové doby proti dnešku. Finálně se vždy počítá vnitřní výnosové procento, to musí být vyšší než pět.

Jak vychází vnitřní výnosové procento VRT Praha–Brno–Ostrava?
To vychází nad očekávání, tam jsme zhruba na 11 procentech. Tam bude vysoká poptávka cestujících. Mezi Brnem a Ostravou, ale i mezi Brnem a Prahou půjde vlastně o příměstský shuttle.