Pivo, hokej… a fintech

Málokterý obor je natolik globalizovaný, jako je finančnictví. Co na fintechu kromě jazykového prostředí může být ještě českého?
Stejně jako má význam české pivo a český hokej, i české finanční služby patří k tomu lepšímu na světě. Jsme hrdí, že máme talentované tvůrce i vysokou úroveň finančních služeb. Jako asociace proto máme cíl pomáhat českým firmám prosadit se v zahraničí, protože pro řadu z nich je domácí trh malý, potřebují se vydat do světa. A stejně potřebujeme nalákat i zahraniční talenty k nám, nejen vývojáře, ale i obchodníky a marketéry, protože sebelepší produkt se neprodá sám od sebe. Český fintech má na globálním trhu co nabídnout. Pracujete na produktech, které mění svět k lepšímu. Nejen ve finančnictví, ale i v kyberbezpečnosti nebo umělé inteligenci. Navíc Česko má obrovský potenciál. Jsme bezpečná země s relativně dobrou infrastrukturou a zdravotnictvím, sportem, kulturou, navíc je vše cenově dostupné. Co do kvality života můžeme konkurovat Berlínu nebo San Francisku.

Český fintech míří do světa po­dobnými cestami jako tradiční obory. Nejdřív k sousedům, pak do Evropy, sem tam i do Asie nebo USA. Nechybí tu sebevědomí vymyslet a odladit produkt a vydat se s ním třeba do jihovýchodní Asie?
Ono se to mění, prvními zeměmi pro export už zdaleka nejsou jen země Visegrádské čtyřky. Mladší generace je ambicióznější a má velký mezinárodní rozhled. Také už řada firem zná svou hodnotu. Před deseti lety si nikdo nedokázal představit, že Češi budou v Německu prosazovat své řešení risk managementu, dnes víme, že to dokážeme lépe než Němci. A ještě je tu třetí faktor: pokud chcete vybudovat velkou firmu, pak nemůžete zůstat jen na českém nebo slovenském trhu. U našich členů proto vidíme zájem o západní Evropu, potenciálně i USA. Mezi nadějné trhy určitě patří i jihovýchodní Asie nebo Blízký východ.

Češi se mentalitou přirovnávají k Rakušanům nebo Němcům, co do využívání finančních technologií jsme ale o dost vepředu. Čím to je?
Možná tím, že máme rádi věci, které usnadňují život a dělají ho komfortnější. Bezkontaktní a mobilní placení nebo digitální bankovnictví jsou už dnes považované za standard. Bohužel máme pořád tendenci zdůrazňovat, v čem dobří nejsme. Brbláme nad digitalizací státní správy, ale samotná infrastruktura je postavená. Máme bankovní identitu a datové schránky. Byť nejsou moc uživatelsky příjemné, fungují.

Rodí se evropská digitální identita, na stole jsou evropské elektro­nické řidičské průkazy. Přinese to vyšší poptávku po finančních technologiích?
V Evropě ano. A dobýt Evropu by měla být naše ambice. Co tomu brání, jsou různá právní prostředí, ve finančních službách jednotný trh neexistuje. Během nedávného předsednictví v Radě EU nicméně Česko dokázalo, že je schopné třeba se Švédskem nebo Beneluxem definovat, jak má vypadat pozice Evropské komise ve finančních službách. Na rozdíl od Německa nebo Francie, které v nich přitom nedosahují našeho rozvoje. Této příležitosti bychom se měli chytit.

Řada startupů se stala součástí bank. Bude ve fintechu tento trend pokračovat?
Banky a startupy leckdo považuje za konkurenty, ve skutečnosti je to ale symbióza. Banka těží z toho, že startupy přicházejí s inovacemi, malé firmy zase získávají přístup k zákaznickému kmenu. V Česku navíc nemáme dostatečně vyvinutý kapitálový trh, aby startupy mohly končit na burze. V jejich exitu tak banky hrají a budou hrát významnou roli.

Fintech je poměrně různorodý obor. Které jeho části čeká během pěti deseti let největší dynamika?
V Evropě uspějí firmy, které nabízejí financování pro malé a střední podniky. Souvisí s tím i crowdfunding. Obecně mají velkou dynamiku integrační služby a risk management, aplikace umělé inteligence a strojového učení ve finančních službách. České firmy jsou dobré v platebních systémech. A na vzestupu je také InsurTech, produkty pro pojišťovny. Otazník je nad blockchainem, kde máme skvělé vývojáře, ale čekáme na globální využití mimo kryptoměny. Pořád ale platí, že jde o relativně mladý obor a hodně věcí musí teprve uzrát.