Plány na čtyřletku i déle

Máme nového premié­ra Petra Fialu. Snad brzy Česko bude mít i novou vládu. Pětikoalice ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů má sice koaliční smlouvu a složení kabinetu už celý měsíc, prezident Miloš Zeman byl však zatím schopen jmenovat pouze předsedu vlády. Kandidáti na ministry nyní procházejí „seriálem konzultačních schůzek“ s hlavou státu, jak to Zeman nazval. V ústavě pro takový postup není žádná opora a hlava státu by měla i při jmenování ministrů jednat „bez průtahů a neodkladně“, každopádně jmenování nové vlády se kvůli prezidentově rozmaru oddaluje minimálně do předposledního adventního týdne.

O vedení klíčových ekonomických ministerstev je nicméně jasno a nedá se očekávat, že by tyto budoucí šéfy důležitých resortů Zeman nějak zpochybňoval. Co tedy od nich očekávat? Jakou mají agendu? Kolik peněz budou ovládat? Co mohou změnit rychle a co naopak jen tak změnit nemohou?

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ministr: Marian Jurečka (40)

Vzdělání: zemědělský inženýr

Roční výdaje resortu: 714,4 miliardy Kč

Z toho mandatorní a kvazimandatorní výdaje: 94 procent

Citováno z koaliční smlouvy: „Realizujeme skutečnou důchodovou reformu, která nastaví stabilní systém férových důchodů … Rodina a její stabilita je důležitou hodnotou a pro vládu významnou prioritou.“

Předseda lidovců Marian Jurečka ministerstvo práce a sociálních věcí úplně nechtěl. Jenže v jeho straně se nenašel nikdo, kdo by si na vedení MPSV věřil. Senátorka Šárka Jelínková post odmítla kvůli rodině, a tak ministerstvo přebírá Jurečka, který měl původně řídit resort zemědělství, jejž už vedl ve vládě Bohuslava Sobotky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí je z hlediska státního rozpočtu nejnákladnější resort. Na výdajích spolkne bezmála 40 procent státního rozpočtu. Těch 715 miliard korun, které pod Jurečku spadají, ale sám ministr nemůže ovládat. Naprostá většina výdajů ministerstva – 94 procent – je dána zákonem, jsou tedy mandatorní, povinné, nebo kvazimandatorní jako mzdy zaměstnanců, kterých je přes 20 tisíc (MPSV je pátý největší veřejný zaměstnavatel v Česku). Ministrovi tak zbývá nějakých 40 miliard na šetření či nečekané výdaje a posuny. Řečeno s nadsázkou, takové ministerstvo by mohl řídit dobrý počítačový program či nepříliš rozvinutá umělá inteligence.

Budoucí ministr Jurečka proto veškerou svou snahu napře do zákonných úprav a musí začít hned, chce-li splnit svůj rozsáhlý plán z koaliční smlouvy, který by se dal shrnout slovy „podpoříme–rozšíříme“. Jako lidovec chce dál podporovat rodiny a zvýhodňovat ty s více dětmi. Chce pomoct samoživitelkám a lidem, kteří se starají o postižené členy rodiny. Rodinám má pomoct už pružná pracovní doba a zkrácené pracovní úvazky.

Jeho hlavním úkolem tedy bude důchodová reforma. Je to po vyrovnání dluhů veřejných financí druhá prio­rita vlády. V Poslanecké sněmovně je Jurečka osm let, zná dobře legislativní procesy, umí vyjednávat. S parametry důchodové reformy by neměl mít problémy: v koaliční smlouvě víceméně odpovídají trojpilířové představě koalice Spolu: minimální důchod, zásluhový důchod, veřejné a soukromé připojištění. Reformu je však třeba nastavit a spočítat, klíč k úspěchu, tak jako ďábel, je v detailech. Jurečka se tu ne­obejde bez těsné spolupráce s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Platí, že jak dobře bude spolupracovat tato dvojice, tak úspěšná bude finančně i vláda.

Ministerstvo financí

Ministr: Zbyněk Stanjura (57)

Vzdělání: elektrotechnický inženýr

Roční výdaje resortu: 23 miliard Kč

Citováno z koaliční smlouvy: „V zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií … Zodpovědné hospodaření a ekonomický růst podpoříme předvídatelnou mírou investic.“

První místopředseda ODS Zbyněk Stanjura bude mít v nové vládě nejtěžší úkol: připravit konsolidaci veřejných financí tak, aby ekonomika nebyla zatížena veřejným dluhem, ale dál šlapala. Musí šetřit, ale ne dusit a přitom na druhé straně rozvíjet a investovat. Stanjura je politik, ne ekonom, bude tedy do velké míry záležet na jeho výkonných náměstcích. Sám se vyjadřuje vždy přísně ideologicky – malý stát, nízké daně, všem podle zásluh, utahování opasků, bude-li to třeba.

Stanjurova kvadratura rozpočtového kruhu bude o to těžší, že si ji nová vláda předem ještě ztížila slibem, že nebude zvyšovat daně. Na druhé straně se ve snižování dluhu chce dostat jen na hranici maastrichtských kritérií, což v celkovém dluhu není problém žádný, neboť Česko má se svými 45 procenty HDP ještě patnáct procentních bodů rezervu. U podílu deficitu rozpočtu na HDP Stanjura potřebuje skočit z necelých sedmi procent na tři. Slíbil, že za čtyři roky to stihne.

Stanjura je pravou rukou Petra Fialy, ve sněmovně působí deset let a všechny své kroky bude koordinovat a strategicky vážit ruku v ruce s premiérem. Je ale jasné, že šetřit se bát nebude. Už rozhodnutí o přepracování rozpočtu na příští roky znamená, že státní zaměstnanci včetně učitelů budou prvního čtvrt roku 2022 bez slíbeného zvýšení platů. Stanjura dál věří tomu, že nová vláda ušetří na výdajích sto miliard ročně, i když je to skoro nemožné i kvůli (kvazi)mandatorním výdajům, které tvoří téměř tři čtvrtiny státního rozpočtu. Navíc bude tlačit na to, aby se v celé státní správě za­vedl princip zásluhovosti podle skutečné kvality práce.

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministr: Jozef Síkela (54)

Vzdělání: inženýr ekonomie

Roční výdaje resortu: 51,5 miliardy Kč

Citováno z koaliční smlouvy: „Aktualizujeme státní energetickou koncepci tak, aby odpovídala závazkům a podmínkám ČR na evropském energetickém trhu … Green Deal je šance … Zavedeme administrativně jednoduchý systém zaměstnávání pracovníků ze zemí mimo EU.“

Investiční manažer Jozef Síkela naskočil do pomalu odbrzďovaného vládního vlaku jako náhradník za místopředsedu STAN Věslava Michalika, který se nakonec vzdal ministerské nominace kvůli nejasnostem kolem svého rodinného podnikání. Síkela je dlouholetý přítel dalšího místo­předsedy STAN a budoucího ministra školství Petra Gazdíka, s Michalikem se Síkela v byznysu také přímo obchodně setkal. Zkušenosti z vysokých pozic ve finanční skupině Erste Group chce nový ministr zhodnotit zejména na evropské půdě, kde se bude jednat o Zelené dohodě pro Evropu a energetické krizi.

Síkela slibuje moderní způsoby řízení a přemýšlení o inovativním fungování ekonomiky, což může posunout řadu jednání v zahraničí konečně tím správným směrem, ale může to zlepšit i administrativní vyplácení covidové pomoci. Jde o manažera evropského střihu, což se zcela jistě projeví i navenek. Kromě relativně populární agendy kolem zelené ekonomické politiky, která je evropským trendem, bude Síkela muset řešit i nepopulární věci. Jednou z nejsledovanějších agend bude zjednodušení vstupu cizích pracovníků, zejména z Ukrajiny, na český pracovní trh, bez nichž se tuzemská ekonomika nabírající sílu po covidu-19 už neobejde.