Podél řeky zpátky v čase

„Původně jsem hledal chatu pro děti, aby nevyrůstaly jen v Praze, a protože jsem ze západních Čech, mířil jsem směrem na západ. Klíč byl jednoduchý – voda má energii, očišťuje a pomáhá, a proto jsem se rozhodl, že půjdu podél řek Berounky a Střely a najdu ten pravý dům,“ vzpomíná na začátky svého projektu Kamil Vacek. Hledání mu trvalo asi rok a za tu dobu prohlédl nespočet nemovitostí. Areál na řece Střele, kde se Tauhaus nachází, nakonec zvítězil díky své divokosti.

„Je zde málo chatařů a okolí řeky je celkově méně civilizované,“ doplňuje Vacek a zároveň vyzdvihuje historickou hodnotu místa. „Údolí mě uchvátilo. Dům byl postaven přibližně kolem roku 1890 jako fořtovna, tedy správa lesů, a do roku 1945 zde žila německá rodina. Potom dům využívalo JZD jako jídelnu a v devadesátých letech tady fungoval populární westernový ranč, zaměřený hlavně na mužskou klientelu. Dnes se často stává, že se u nás zastaví lidé, kteří vzpomínají, co všechno v domě zažili, jak se tu svezli na koni nebo že sem chodili na pivo. Tohle místo má opravdu velkou emoční historii.“

On sám údolí odkoupil už zanedbané, když ho několik let nikdo nevyužíval. „Z projektu jsem měl respekt, nechtěl jsem, aby se v něm jen otisklo ego nějakého architekta, takže jsem nechal zprvu pouze zprovoznit sítě a potom jsme budovu využívali k různým oslavám a akcím. Tím jsme testovali, co v ní lidem chybí, co naopak překáží a kolik hostů areál vlastně unese. Z toho následně vznikl projekt, jemuž dal ducha německé vily z přelomu století architekt Jan Němeček ze studia Olgoj Chorchoj, a myslím, že výsledek je opravdu povedený a k historii domu přistupuje s pokorou. Některé pokoje jsou tak autentické, že máte pocit, jako byste se vrátili o sto let zpátky. To platí pro kovové postele, obrazy i kachlovou pec,“ vypráví majitel.

Právě zachování původního ducha domu v moderním pojetí bylo pro něj zásadní a celý areál díky tomu vytváří podmínky k mentálnímu odpočinku, který je v dnešní uspěchané době nutností. „Proto také nechci, aby sem lidé jezdili na jednu noc. Tak by si ani neuvědomili, kam přijeli,“ dodává Vacek.

Ženská energie

Tauhaus se pronajímá jako celek a pojme až třicet pět hostů, kteří mohou spát v sedmi stylových pokojích. Jeho kouzlo se však neskrývá pouze uvnitř, ale je z velké části utvářeno i tím, co dům obklopuje. „Projekt je dokonalý z pohledu feng-šuej, čínské nauky o energii, protože má za sebou velkou břidlicovou skálu, zepředu je meandrující řeka, údolí je široké a hodně slunečné, takže pokud svítí slunce, můžete si ho před domem vychutnávat celý den,“ vysvětluje Kamil Vacek. Samotný kraj Manětínska je podle něj zajímavý hlavně nízkým počtem obyvatel a čistou přírodou. Nachází se ve vnitřních Sudetech, mezi Křivoklátskem a západočeským trojúhelníkem lázeňských měst, a najdete tu až překvapivé množství barokních památek zejména církevního typu.

„Řekl bych, že Manětínsko ještě pořád čeká na svoje objevení. Uvnitř Tauhausu jsme proto umístili historizující fotky památek, jež se nacházejí do třiceti minut jízdy od domu. V každém pokoji najdete nějakou inspiraci na cesty. Nic z toho není extrémním turistickým lákadlem, ale o to hezčí a zajímavější je tuhle oblast poznávat. Z hlediska oblohy je tohle místo jedno ze tří nejtmavších v Česku, takže když večer sedíte venku a pozorujete hvězdy, máte k dispozici opravdu neobyčejný pohled. Je to místo pro turisty, kteří chtějí objevovat, zpomalit a nehledají nic povrchního,“ doplňuje majitel.

Původní myšlenkou bylo, že Tauhaus bude ráj pro rodiny s dětmi. Praxe však ukazuje, že se nejvíc využívá pro dámské pobyty, třeba beauty nebo jógové. „To mi přijde jako skvělý twist, když vezmete v potaz, jak silně mužskou energii místo mělo, když sloužilo jako ranč,“ připomíná Vacek. Dále se areál často využívá pro velká rodinná setkání, což je fenomén patrný více na Západě než u nás a v oblibě ho mají třeba Němci. „Při té příležitosti se sejde opravdu rozšířená rodina, která čítá i přes třicet lidí a sjíždí se z různých koutů země do většího domu nebo vily, kde stráví společně několik dní. Právě pro německé hosty jsme geograficky na dobrém místě, ale zavítali k nám už pro takovou příležitost i hosté z Nizozemska, z čehož mám radost,“ popisuje majitel.

Kromě toho je areál vhodný také pro svatby, kdy je k oslavám možné vy­užít i zrekonstruovanou stodolu a v blízké době také bioklimatickou pergolu, aby bylo venku kde tancovat. Ta bude prosklená a uzavíratelná, takže může sloužit za každého počasí. V případě svateb Vacek doporučuje hostům zůstat několik dní a nikam nespěchat. „Hosté se postupně sjíždějí, společně si něco uvaří a pro svatební den jim nabízíme možnost využít profesionální catering. Pro všechny typy pobytů je tady k dispozici plně vybavená kuchyně, kde si pohodlně uvaříte, ale pro nás je důležitá flexibilita, aby si hosté mohli vybrat přesně to, co potřebují a jak jim to vyhovuje. Soustředíme se hlavně na vytvoření atmosféry, aby všechno fungovalo a bylo kvalitní. Proto nechci, aby se z Tauhausu stalo rychloobrátkové místo,“ vysvětluje.

Co je to tau

Pro Vacka je však Tauhaus v první řadě ztělesněním ideálních prázdnin v Česku. „Popsal bych to jako něco ve stylu filmu S tebou mě baví svět, ale v létě. Je příjemných 25 stupňů, málo lidí, řeka, lesy a zvířata,“ dodává. Všechno tu zároveň funguje s respektem k přírodě, ať už je to kořenová čistička vody, nebo co nejefektivnější využití vody dešťové. Odměnou za tento přístup je například to, že zde často uvidíte mloky, kteří se, jak je známo, objevují jen tam, kde je nejčistší příroda.

A co vlastně Tauhaus znamená? „Název jsme vymýšleli tak, aby byl libozvučný v němčině i češtině, a byl to docela oříšek. Slovo Tau znamená rosa a přišla s ním grafička. Celý název Tauhaus jsem otestoval u svých německých známých a zaujalo mě, že si ho každý vyložil jinak. Pro někoho to bylo v překladu provaznictví, pro někoho jakýsi rosný dům a třetím významem bylo řecké písmeno Tau. Nám každopádně tohle jméno zůstalo,“ říká Kamil Vacek.