Podpora uhlí je od Čechů čirý pragmatismus

Průzkum veřejného mínění agentury STEM/MARK na základě sběru dat z letošního května přinesl pro mnohé překvapivé závěry. Ač je Česko, stejně jako zbytek Evropy, na cestě odklonu od uhlí jako energetického zdroje, jeho podpora mezi Čechy roste. Polovina dotázaných vnímá uhlí pozitivně a většina respondentů považuje za ideální dobu pro odchod od uhlí deset až patnáct a více let, a to především z důvodu, že stát nemá náhradu. „Podpora uhlí je především pragmatická reakce na vysoké náklady energií a obavy o stabilitu dodávek,“ říká pro týdeník Euro ředitel STEM/MARK Tomáš Rychecký.

► Čím si vysvětlujete, že v roce 2024 Čechům nevadí uhlí?

Vývoj názorů na uhlí je spojen s ekonomickými a energetickými tlaky, které v Česku i v celé Evropě zesílily během energetické krize po roce 2021. Češi jsou dlouhodobě citliví na ekonomickou dostupnost energií, což aktuálně převažuje nad ekologickými obavami. Rostoucí ceny energií a obavy o stabilitu dodávek nutí obyvatele preferovat dostupné zdroje, což zřejmě přispělo k vyšší toleranci uhlí.

► Respondenti dokonce v průzkumu dávají uhlí nezanedbatelnou podporu, můžeme to interpretovat tak, že Češi uhlí podporují?

Z dat lze usuzovat, že podpora uhlí je především pragmatická reakce na vysoké náklady energií a obavy o stabilitu dodávek. Nejde o environmentální souhlas s uhlím, ale spíše o přijetí méně populární možnosti, jako je zajištění stability a cenové dostupnosti.

► Jak by dopadl váš průzkum, kdyby se uskutečnil před příchodem energetické krize na podzim 2021?

Především chci zdůraznit, že se vždy opíráme o tvrdá data, ale lze usuzovat, že před rokem 2021 by průzkum pravděpodobně ukázal výrazně negativnější postoj k uhlí, neboť ekologické vědomí narůstalo a obnovitelné zdroje energie byly v popředí zájmu. Bez výrazných finančních tlaků by postoj veřejnosti patrně zůstal v souladu s plánem na postupné uzavírání uhelných elektráren.

► Zdá se, že jsme se posunuli do nové situace. Zatímco v minulosti lidé byli proti uhlí, ale neexistovaly ekonomické či politické nástroje k jeho útlumu, teď jsou pro uhlí, ovšem ekonomika a politika tlačí uhlí nemilosrdně z trhu. Lze vývoj takto číst? Co je důvodem této změny v uvažování?

Ano, situace se proměnila. Zatímco dříve chyběly ekonomické nástroje k útlumu uhlí, nyní jsou nastavené podmínky, které uhlí ekonomicky tlačí mimo trh, ale obyvatelé ho vnímají pragmaticky. Tento posun lze přičítat kombinaci energetické nejistoty a cenových tlaků, které přiměly lidi akceptovat uhlí jako levnější alternativu.

► Problematice se věnujete dlouhodobě, jak vnímáte nejen v rámci tohoto průzkumu fenomén „ekologii ano, ale pryč od mé peněženky“. Je to v českém prostředí obzvlášť silná tendence? Nakolik jsme v tomto ohledu jako Češi pokrytečtí?

Češi vykazují výraznou tendenci podporovat ekologii, pokud nepředstavuje finanční zátěž. Tento postoj nelze označit za pokrytecký, ač se tak jeví, ale odráží skutečné ekonomické obavy. Mnozí vnímají ekologické změny jako důležité, ale jen do té míry, že je nepocítí na svých výdajích.

► Naprostá většina lidí očekává útlum uhlí mnohem později, než se předpokládalo. Neměli by tomuto tématu politici přikládat větší důležitost? Nemělo by se o něm víc diskutovat v médiích?

S blížícími se volbami by politici měli aktivněji řešit téma uhlí, zejména proto, že většina obyvatel očekává pomalejší útlum, než je v plánu. Toto téma může mít významný dopad na voličské preference a zvýšená medializace by mohla napomoci lepší informovanosti.

► Vláda také počítá s masivními dovozy elektřiny ze zahraničí. A opět průzkum ukázal, že pro lidi je to nepřijatelné. Může to hrát roli ve volebních preferencích? Jde o další příklad vzdalování vládní politiky od veřejného mínění?

Plánované dovozy elektřiny se setkávají s nesouhlasem veřejnosti a tento nesoulad s vládní politikou by mohl ovlivnit volby. Pro řadu Čechů je důležité, aby byla jejich země energeticky soběstačná, což může vést k preferování kandidátů, kteří nabízejí domácí soběstačnost.

► Jste si vědomi, že by se názor Čechů na daná témata odklonu od uhlí a energetiky významně lišil od našich sousedů, případně od zbytku Evropy?

Češi se v otázce energetiky a uhlí od svých sousedů liší méně než dříve díky rostoucímu zájmu o obnovitelné zdroje energie, přesto nadále projevují relativně vyšší ochotu tolerovat uhlí, což je dáno jejich historickou závislostí na tomto zdroji energie. Německo, Polsko i další země se potýkají s obdobnými dilematy, ale rychlost změny a tlak na ekologická řešení jsou rozdílné.