Podvod na voličích
Slogan „všeci kradnú“, který svého času razil současný předseda vlády, se stal jakýmsi indexem poměrů v České republice. Ale kde se krade, tam se také lže. Dalo by se tedy říct, že tu všichni v politice lžou?
Slovo lež je asi nejotřelejším slovem veřejné debaty. Vytahuje se hned, jakmile někdo s někým nesouhlasí. Místo nepřesností, omylů či špatných názorů se rovnou mluví o lži. V některých případech se ale slovo lež vtírá tak intenzivně, že se ho nelze zbavit. Jedním z takových je i předvolební boj o veřejné finance, které jsou v počínajícím rozvalu, nikdo z politiků však o nich neřekne úplnou pravdu. Nebylo by to populární.
Všichni vědí, že vlak dluhu jede obrovskou rychlostí, ale nikdo teď už nechce zpomalovat. Bude se tedy brzdit na poslední chvíli, až těsně před katastrofou, a to vždy bolí nejvíce.
Ani opozice, jež chce u moci vystřídat ANO, nechce říct, že státní finance se po volbách budou muset dát dohromady razantněji, než se dnes zdá. Koalice Piráti/STAN věří v rozjezd ekonomiky, které nově nabízejí bilion korun investic, takže zvýšení daní asi nebude potřeba. Koalice Spolu si také myslí, že oživené ekonomiky schodek zaplatí, mimo jiné proto, že se ukážou prorůstové efekty radikálního snížení daní, které společně s ANO prosadila ODS. Díru každý rok sto miliard z tohoto politického dobrodružství chtějí obě koalice zalepit úsporami ve státní správě. Je to sázka na něco, co není vůbec jisté. Kromě toho úspory ve státní správě budou dříve nebo později znamenat úspory na sociálním státu, na nějž si Češi zvykli a rozhodně ho nechtějí omezovat. Žádné doplácení u lékaře nebo ve školách, to dnes odmítají tři čtvrtiny obyvatel.
Zdravotnictví, školství, sociální péče, tam všude vláda přidávala tak, že vznikly další mandatorní výdaje, jež budou dál narůstat. Úspory na úřednících jsou směšné částky, které růst dluhu nezastaví. Bude nutná daňová změna, ať už ve spotřebě, či příjmech, bez ní se sociální stát vzor Česko 2021 neudrží. A v této věci – totiž, že to nepůjde bez vyšších daní – nechtějí říct plnou pravdu všichni.
Zvednout zadlužení státních financí z 30 procent na 40 procent HDP nedokázal během covidu v Evropě nikdo. České tempo zadlužování je vyšší než v zemích, jako jsou Řecko či Itálie, považovaných za zlobivé děti eurozóny. Všichni vědí, že vlak dluhu jede obrovskou rychlostí, ale nikdo teď už nechce zpomalovat. Bude se tedy brzdit na poslední chvíli, až těsně před katastrofou, a to vždy bolí nejvíce.
Ve věci financí státu bohužel mlží před volbami všichni včetně prezidenta, který rozpočet zneužívá pro svůj politický nátlak. Hlava státu neřekne, že ani investice za stovky miliard trend zadlužování nezastaví, že se musí zvednout příjmy, tedy daně, protože jinak už příští rok bude mít Česko problémy půjčit si na dluh na finančních trzích tak levně jako doposud.
Bohužel je to tak: všichni o českých státních financích buď lžou, nebo nemluví pravdu. A to je ten největší podvod na voličích, kteří se po volbách nebudou stačit divit.


