Popové stimulační balíčky

Listopadové Toronto není zrovna tepající metropole. Teploty okolo pěti stupňů Celsia mnoho života do ulic nelákají. A nejlidnatější kanadské město se tak pravidelně i se svými pěti a půl miliony obyvatel pomalu ukládá k zimnímu spánku. Příští rok to ale bude jiné. Toronto v listopadu 2024 bude zřejmě tepat životem pod taktovkou největšího koncertního turné současnosti. Taylor Swiftová přiveze to Kanady vyvrcholení svého Eras Tour, čímž ukončí dvouleté putování po pěti kontinentech s více než 140 koncerty, a především více než miliar­dou dolarů utrženou za lístky.

V té druhé půlce listopadu 2024 (první koncert se v pětapadesátitisícovém Rodgers Center odehraje 14., ten poslední – šestý – pak 23.) se podle odhadů expertů prakticky veškerý život okolo čtvrti Harbourfront, kde Rodgers Center, domovský stánek baseballových Blue Jays, leží, bude točit kolem americké popové hvězdy. Se všemi dolary, které přivezou natěšení fanoušci. To je totiž dopad současných hudebních megashow. Kolem popových superhvězd, jako jsou právě Taylor Swiftová, Beyoncé nebo U2, a jejich koncertních turné vzniká v posledních letech pomyslný mrak peněz, jehož zapršení vzývají podnikatelé, lokální ekonomiky i političtí lídři. Hvězdy popmusic a jejich k utrácení ochotní fanoušci se společně stali vítaným ekonomickým impulsem. Megakoncerty rocks!

Mimořádní umělci, mimořádné reakce

V době pandemie covidu-19 to přitom vypadalo úplně jinak. Zdálo se zřejmé, že éra megakoncertů je passé, že lidé budou mít strach se potkávat v obřích davech, že budoucnost je v menších akcích a větším propojení mezi hudebníky a fanoušky online. Nicméně v momentu, kdy pandemie odezněla, byly tyto prognózy okamžitě postaveny na hlavu. Touha po živém zážitku převládla. A velká jména téměř okamžitě začala lákat desetitisícové davy. Bruce Springsteen, Harry Styles, Ed Sheeran, Coldplay. „Mimořádní umělci vyvolávají mimořádné reakce,“ komentoval to pro The New York Times Dean Budnick, redaktor časopisu Relix, který se zabývá živou hudbou a napsal knihu s výmluvným názvem Ticket Masters: The Rise of the Concert Industry and How the Public Got Scalped.

A teprve poté vyjela na turné Taylor Swiftová. Následovaná Beyoncé. Aby jejich společný úspěch – minimálně v mainstreamu – v podstatě zastínil třeba od začátku srpna kočující Metallicu. Mezitím sérii pětadvaceti koncertů v nově otevřené futuristické hale v Las Vegas odehrají irští U2. A svět si opět začíná uvědomovat, jaký potenciál tyto velké události mají. Megakoncerty doslova v přímém přenosu proměňují hudební průmysl a i významní politici typu kanadského premiéra Justina Trudeaua, budapešťského starosty Gergelyho Karácsonyho nebo třeba chilského prezidenta Gabriela Boricanda se na sociál­ních sítích zapojují do lobbingu, aby právě jejich destinace producenti v plánování turné svých svěřenců nevynechávali. Přes změny, jež se v posledních letech v koncertním byznysu odehrávají (promotéři třeba zmiňují, že s příchodem generace Z na koncertech a festivalech značně propadá konzumace alkoholu), se stále jedná o obří obchodní přínos.

Přístup k hudebnímu byznysu mění i zbytek světa. Pro jednotlivé koncertní šňůry vznikají specializované agentury schopné ušít hudební zážitek na míru. Vydavatelství Gannett, jež stojí za deníkem US Today, zase ve spojitosti s Taylor Swiftovou a Beyoncé vypsalo casting na redaktory/-ky, kteří budou pokrývat právě tato jediná témata, přičemž za dva týdny obdrželo zhruba tisíc životopisů. Akademická sféra plánuje na téma „byznysu okolo Taylor” příští rok v únoru uspořádat v Melbourne sympozium. Svůj kousek slávy si na Swiftové utrhla i v Americe obvykle dominantní fotbalová NFL, když její spekulovaný vztah s hvězdným tight endem Kansas City Chiefs Travisem Kelcem zvedá zájem o NFL jako celek a zápasy Chiefs jsou nyní na špičce žebříčku sledovanosti hned za letošním Super Bowlem. Hlavní segment tohoto nárůstu mají podle BBC táhnout teenagerky. Tedy fanynky americké zpěvačky.

Tiskárna na peníze

Je možné, že Beyoncé a její Renaissance World Tour ty rekordy ještě zlomí, až píáristé „Queen Bey“ začnou vypouštět do éteru její výsledky, ale v tuto chvíli jsou mnohem dostupnější data okolo turné její mladší kolegyně. A ty minimálně z perspektivy produkce vypadají skvěle. Ona premiérová a rekordní miliarda, kterou má Taylor Swiftová utržit za lístky, již byla zmíněna. Jde spíše o konzervativní odhad, kdy třeba zdroje časopisu Fortune očekávají ještě o 500 milionů dolarů vyšší číslo. Sama třiatřicetiletá zpěvačka si podle jiných odhadů se svým managementem, investory a americkým daňovým úřadem rozdělí sumu stejnou. Nebo dokonce ještě vyšší.

Náklady na zaplacení opulentní show včetně prostor, scény, kostýmů, personálu a třeba poplatky skladatelům sice mají zhltnout až čtvrtinu všech příjmů, to si však Swiftová pravděpodobně vynahradí sponzoringem (partnery jsou třeba finanční skupiny Capital One nebo RBC) či merchandisingem. Fanoušci zpěvač­ky opravdu nejsou připraveni šetřit. „Je to zvláštní průsečík emocí a kapitalismu,“ komentoval to David Herlihy, který na Northeastern University přednáší o hudebním průmyslu. Podle něj většina fanoušků chce mít na koncert památku za každou cenu, a tak skupují prakticky všechny dostupné suvenýry. Populární jsou i makeovery ve stylu zpěvačky a třeba nehtová studia v Los Angeles si na začátku srpna, kdy tam Swiftová vyprodala šest koncertů, pochvalovala nejlepší moment roku.

Swiftová je tak rok před Torontem podle časopisu Forbes na nejlepší cestě překonat Eltona Johna, který na svém posledním turné kariéry pojmenovaném Yellow Brick Road oficiálně vygeneroval profit ve výši 939 milionů dolarů, což je doposud považováno za světový rekord. Zpěvačka tak více než zdvojnásobí své čisté jmění, které bylo doposud odhadováno na necelou tři čtvrtě miliardu dolarů, přičemž její rozdmýchaná popularita jí pomohla ke kontraktu s Apple Music stejně jako k reklamním smlouvám s Diet Coke, Target a Macy’s. Další miliony dolarů pak může očekávat ze svých tantiém z filmového snímku Eras, který ve filmových řetězcích Cinemark od své premiéry v půli října láme všechny dostupné rekordy v kategorii hudebních filmů.

Větší než olympiáda

Ještě zajímavější a zároveň tím, co žene politiky a místní lídry k tomu, aby lákali popové megastars ke koncertu ve svých volebních obvodech, je ekonomický dopad, který Taylor Swiftová, Beyoncé, U2 nebo i Metallica vytvářejí pro místní ekonomiky. Podle Asociace cestovního ruchu třeba první padesátka koncertů Swiftové ve dvacítce měst amerického Jihu vygenerovala celkové tržby přesahující deset miliard dolarů. Což v průměru znamená, že každý večer, kdy zpěvačka svou show na pódiu rozbalila, do pokladen v daném místě přiteklo 200 milionů dolarů.

Všechno jsou to peníze fanoušků, kteří za Swiftovou do její koncertní destinace přijeli, zaplatili si tam ubytování a měli další útraty. Navrch jsou pak výdaje lidí, kteří se k lístku na koncert nedostali, ale stejně jdou nasát atmosféru. V Torontu třeba odhadují, že pokud v onen listopadový týden nebude pršet a budou moct otevřít střechu Rodgers Center, do oblasti Harbourfront dorazí poslouchat koncert takříkajíc „přes plot“ až padesát tisíc dalších nadšenců, kteří tam samozřejmě také budou utrácet. A konečně jako ekonomický multiplikátor pak působí lidé, které hudba Taylor Swiftové přímo nezajímá, ale – především s mladistvými fanoušky – cestují jako doprovod.

Podle kalifornského Centra pro pra­covní místa a ekonomiku přineslo šest koncertů turné Eras v L. A. zvýšení HDP o 320 milionů dolarů a vytvořilo více než tři tisíce dočasných pracovních míst. Tahle obří čísla vedou i zajímavým srovnáním. Například že každou koncertní zastávku Taylor Swiftové lze srovnat se Super Bowlem, což je každoročně nejsledovanější sportovní událost v Americe. „Mluvíme o epických rozměrech dokonce větších než Super Bowl. Ten humbuk je prostě skutečný, přijede hodně peněz,“ konstatoval profesor obchodu na University of Toronto Daniel Tsai. Výzkumníci z agentury QuestionPro zase odhadli, že jen v Severní Americe koncerty Swiftové a Beyoncé po započtení inflace vygenerují větší ekonomickou aktivitu než olympijské hry v Pekingu v roce 2008. Bez sedmi mi­liard dolarů přímých nákladů (a desítek dalších vedlejších).

Že se megatours propisují dál za hudební dějiny, potvrzuje mimo jiné i takzvaná béžová kniha Fedu, která koncert Swiftové ve Filadelfii označila za impuls pro místní pohostinství, který vyústil v nejlepší měsíc od začátku pandemie. Švédský statistický úřad zase informoval, že turné Beyoncé bylo jedním z faktorů tlačících vzhůru místní inflaci. V soukromé sféře společnost Airbnb zase zveřejnila, že na začátku července bylo nejpopulárnější destinací na jeho platformě i v konkurenci řeckých ostrovů nebo Paříže právě Cincinnati, poměrně nezajímavé město v Ohiu, kde se ten víkend odehrával koncert Taylor Swiftové.

Závislost na hvězdách

Obří ekonomický dopad, který mají po kontinentech putující show, je samozřejmě velmi citlivý na jakoukoli chybu v systému. A ty se občas objevují. I proto ostatně rostou mimo jiné pojistné smlouvy na jednotlivé koncerty, když třeba Red Hot Chilli Peppers mají po kolapsu hlasivek svého frontmana Eddieho Veddera v úvodu jejich současného turné smlouvu na pojistné plnění ve výši padesáti milionů dolarů.

Na začátku Eras se zase tím slabým místem stala platforma pro prodej vstupenek Ticketmaster, jež loni v listopadu pod tlakem zájmu zkolabovala a její mateřská společnost Live Nation Entertainment následně musela americkému ministerstvu spravedlnosti vysvětlovat, jak je možné, že se kvůli překupníkům nedostalo na běžné zájemce. Řešilo se též, jestli postavení distributorů lístků, jako je právě Ticketmaster, není příliš dominantní a nenarušuje hospodářskou soutěž.

Experti tehdy upozorňovali, že veřejnost prostě jen byla natěšena na mimořádný kulturní zážitek, přičemž po pandemii covidu byla ochotna utratit velké peníze, a že jen poptávka očekávaně zásadním způsobem překonala nabídku. Což je ostatně další faktor, který ze současných tour hvězd dělá tak významné hráče. A z jejich koncertů mega události.