Velké balíkové oči

Je to rok a půl, co Česká pošta (ČP) oznámila restrukturalizaci firmy, jejíž součástí byl i plán na rozvoj Balíkovny, tedy sekce, která je odpovědná za distribuci balíků. Tehdy se ještě mluvilo o vstupu strategického partnera, který by stále ještě velmi lukrativní byznys pomohl zefektivnit. Pak ale generální ředitel Miroslav Štěpán otočil a rozjel přípravy na prodej Balíkovny. Už se nemluví o partnerovi, nýbrž o prodeji majority. „Balíkový byznys není od toho, aby ho řešil stát nebo státní instituce,“ tvrdí ředitel. Státní poště má tedy zřejmě být vlastní jen dodávání klasických dopisních zásilek a povinných psaní a doplňkové úřední služby státu. Šéf pošty později v médiích doplnil, že je připraven bavit se o prodeji majoritního podílu Balíkovny. „Klidně bych řekl až stoprocentní podíl,“ zní poslední stanovisko šéfa České pošty, který si představuje výnos za takový prodej celé balíkové sekce ČP až čtyři miliardy korun.

Taková suma by výrazně pomohla České poště z těžkostí. Generální ředitel Štěpán to nijak nezastírá, proto také ČP stále uvažuje o tom, kolik majetku a techniky vůbec do Balíkovny zahrne a co dál zůstane České poště. Hospodaření společnosti – tedy České pošty jako celku – se sice výrazně zlepšilo, ale pořád je dlouhodobě v minusu. Navíc celá transformace (modernizace) státní firmy má podle schválených plánů stát osm miliard korun. Loňská ztráta přitom dosáhla 756 milionů, což ale vedení považuje za úspěch. Podle Štěpána je to výsledek restrukturalizačního plánu, jenž počítá s tím, že od roku 2026 bude Česká pošta už hospodařit se ziskem.

K obratu opravdu došlo: ztráta v roce 2022 byla více než dvojnásobná. Číslo 1,751 miliardy korun je proti výsledku z loňskému roku obrovské, přitom všechny rozvahy a plány kalkulovaly i v roce 2023 se ztrátou jeden a půl miliardy korun. Loňský hospodářský výsledek před zdaněním se už také blíží miliardě, při výnosech přes 19 miliard. Ty ale zahrnují i prodej majetku, což při snižování ztráty České pošty, která se zbavila tří stovek poboček, zjevně výrazně pomohlo.

Pokud se prodá Balíkovna za plánované čtyři miliardy, k čemuž by příští rok mělo dojít, je vize dosáhnout za dva roky zisku velmi dobře splnitelná. Je ovšem otázka, zda takový ziskový profil lze bez distribuce balíků v České poště dál udržet. To už je ale úplně jiný strategický příběh.

Nikdo nechce zajíce v pytli

Privatizace balíkového byznysu České pošty už fakticky začala. Pošta na začátku září ukončila příjem přihlášek do výběrového řízení na poradce při prodeji. Podle tiskového mluvčího Matyáše Vitíka byl zájem o výběrové řízení velký, obálky už byly otevřeny, konkrétní jména ale budou známa až v říjnu. „Do výběrového řízení na poradce pro prodej Balíkovny se přihlásilo šest renomovaných společností. Vzhledem ke stále probíhajícímu řízení nemůžeme uvést jejich jména,“ řekl Vitík týdeníku Euru. „Pokud výběrové řízení poběží podle plánu, bude smlouva s vítězem uzavřena do konce letošního října,“ doplnil mluvčí.

Termín podle něho bude platit samozřejmě jen v případě, že jednotliví uchazeči nevznesou námitky proti průběhu výběrového řízení, tím by se výběr poradce a pochopitelně i celý prodej Balíkovny mohl ještě protáhnout.

Poradce má jeden hlavní úkol – dát dohromady podstatu prodeje. Zní to jako vtip, ale není. Když Euro žádalo o výsledovku Balíkovny, nedostalo nic. „Výsledovku nemáme, protože Balíkovna je stále součástí České pošty, není to samostatný právní subjekt,“ uvedl Vitík.

Znamená to, že případní zájemci zatím ani nevědí, co by kupovali, respektive, co je přesně na prodej. Nikdo samozřejmě nechce kupovat „zajíce v pytli“, a tak je těžké vůbec spekulovat o tom, kdo by Balíkovnu chtěl koupit.

Konkurence na trhu balíkových služeb je v Česku velmi čilá, takže zájem by mohl být poměrně velký, zatím jsou ale všichni opatrní a čekají, až budou k dispozici konkrétní údaje. „O plánovaném prodeji jsme se dozvěděli z médií a zatím k němu nemáme žádné bližší informace mimo to, co padlo veřejně. Neradi bychom to tedy v tuto chvíli jakkoli komentovali,“ řekl Euru Miloš Malaník, generální ředitel české větve globální společnosti DPD.

Zájem o posílení své sítě by mohla mít i společnost Packeta (spadá pod ní i Zásilkovna), kterou loni prodali manželé Kijonkovi fondu CVC a Emma Capital. Prodejní cena není veřejná, spekuluje se o čtyřech až pěti miliardách. Otázkou tedy je, zda čtyři miliardy za Balíkovnu je vůbec relevantní číslo, navíc Zásilkovna byla cennější i tím, že působí po celé Evropě, zatímco Balíkovna jen v Česku, kde Zásilkovna také rozjela velký byznys zásilkových boxů, má jich dnes 3 665. Není tedy jasné, co přesně by Zásilkovnu mohlo na Balíkovně lákat. Při výpočtu relevantní ceny jsou důležité objemy prodejů a samozřejmě míra provozního zisku. Ekonomové odhadují, že při ceně čtyř miliard korun, o níž hovořil šéf České pošty, by celkový objem výnosů musel dosáhnout alespoň sedmi miliard korun. Vzhledem k nedostatku čísel je to těžké prověřit. Sama pošta nicméně tvrdí, že Balíkovna tvoří třetinu jejího byznysu. Pokud bychom tedy brali číslo celkového objemu výnosů 19 miliard korun, bylo by to někde kolem šesti miliard. Vzhledem k tomu, že část výnosů tvoří i prodeje zbytného majetku, byla by uvažovaná částka ještě nižší. Čtyři miliardy za Balíkovnu by pak byly z hlediska návratnosti investice asi příliš.

Přibývá samoobslužných boxů

Hlavní otázkou samozřejmě je, co vlastně Balíkovna nabízí? Balíková sekce České pošty disponuje sítí lidsky i materiálně obsazených balíkových dep, i když budovy nejsou nijak moderní. Pošta také mimo jiné nevlastní žádné balíkové boxy, které jsou dnes spotřebitelským trendem. Balíkovna je sdílí třeba s Alzou, která momentálně po celé republice používá přes dva tisíce boxů. „AlzaBoxy jsou první sítí výdejních míst, do které nabízí možnost doručení všichni klíčoví dopravci, mezi které patří právě i Balíkovna (Česká pošta), ale rovněž PPL, GLS, DPD, One by Allegro, DHL a Zásilkovna,“ vysvětluje Eliška Čeřovská, PR manažerka Alzy. „V mnoha případech jsme tak ideálním řešením pro obyvatele, kteří nemají přístup k pobočce České pošty, jelikož prostřednictvím služby Balíkovna mohou využívat doručení do AlzaBoxů.“

Síť boxů chce v Česku letos zásadně rozšířit i DPD, jak Euru potvrdil generální ředitel české pobočky Miloš Malaník. „Náš plán je mít zhruba 700 DPD Pickup Boxů do konce roku (aktuálně přes 250). Včetně AlzaBoxů ale doručujeme v tuto chvíli v Česku do více než 2 300 boxů.

V Evropě pak do více než 110 tisíc výdejních míst,“ říká Malaník a zdůrazňuje, že nejde o sdílenou síť, ale o vlastní boxy a parcelshopy. „Vše je síť DPD Pickup.“ DPD i Alza počítají s dalším rozvojem boxové služby, který zažívá boom nejen v Česku, ale i v celé Evropě. Jde rovněž o boxy umožňující příjem balíku i jeho odeslaní. Ve střední Evropě je tahounem Polsko, kde jsou takové boxy na každém rohu a začínají být otravujícím městským problémem podobně jako parkující auta, elektrické koloběžky nebo vizuální smog. „My v Alze vycházíme především z potřeb a přání našich zákazníků,“ naznačuje Čeřovská z Alzy, „a pokud je pro ně výdejní box pohodlným způsobem doručení, budeme se snažit tuto službu dále rozvíjet a zlepšovat. Využitím výdejních boxů navíc zákazníci šetří i planetu a my jim za to děkujeme.“

Generovat další balíky

Pro Balíkovnu a její úspěšný prodej je pochopitelně velmi důležité, na jakém trhu se dnes pohybuje. Konkurence dopravců balíků na českém trhu je veliká, jak už naznačil výše citovaný seznam firem využívajících AlzaBoxy. Na českém balíkovém trhu nastal hlavní boom až po pandemii covidu-19, tedy po roce 2020, a trh nadále velmi prudce roste (viz úspěch Zásilkovny). Přesto počet dodaných balíků na hlavu ještě nedosahuje průměrných čísel v Evropě. Podle serveru eurosender.com, který porovnává údaje z roku 2022, byla česká čísla balíkových dodávek v poměru k ostatním zemím spíše nízká. Deset dodaných balíků na hlavu (tedy na každého občana) se nedalo srovnat například s rakouskými třiadvaceti, natožpak s německými 47 balíky na hlavu a rok. Z tohoto hlediska se zdá, že je tu ještě velká mezera, kam se Balíkovna po prodeji může směle rozšiřovat.

Na věc se však dá dívat i z jiné strany, tvrdí šéf DPD v Česku Miloš Malaník, kterému se čísla ze serveru eurosender.com zdají příliš nízká. Malaník nabízí čerstvé údaje z E-shopper barometru, tedy čísla, jež ukazují, kolik balíků si v průměru za rok objednávají uživatelé e-shopů. Česko tu vykazuje 4,1 balíku za měsíc, což dává dohromady 49,2 balíku na každého zákazníka během jednoho roku.

Průměr Evropské unie je ovšem 62,4 balíku na zákazníka. Ať už se tedy díváme na věc jakkoli, doprava balíků je v evropském měřítku v Česku stále ještě rozvíjející se a perspektivní obor.

„Z naší zkušenosti obecně platí, že čím ,chudší‘ země, tím méně balíků na hlavu (logicky, je tu nižší kupní síla). Česko je navíc malá a hustě zabydlená země. V řadě případů mají obyvatelé velmi blízko i větší města a obecně kamenné prodejny, kde mohou nakoupit,“ snaží se uchopit regionální rozdíl v „balíkových“ dodávkách mezi EU a Českem Malaník. „Ve větších zemích to nemusí být pravidlem – větší vzdálenost ke kamenné pobočce (obchodu) obyvatele více motivuje nakoupit online, a tedy generovat další balíky.“

„Generovat další balíky“ bude jistě dál chtít i Balíkovna, od konce října už s poradcem pro privatizaci, k níž by – pokud bude o firmu zájem – mohlo dojít už v polovině příštího roku. Do té doby by Česká pošta mohla zapracovat na tom, aby její balíková doručovací služba fungovala k větší spokojenosti zákazníků.

Je veřejným tajemstvím, že české sociální sítě jsou dlouhodobě přeplněny stížnostmi na fiktivní doručování balíků Českou poštou, kdy je slíbeno dodání domů, kam nikdy nikdo nepřijede, a balík je pak pro nepřítomnost adresáta uložen klasicky na poště. Vysoký počet takových případů naznačuje, že nejde o náhodu, nýbrž o systémový problém. Zlepšení služeb a pověsti u zákazníků Balíkovny jistě nezvedne prodejní cenu o stovky milionů výš, mohlo by však pomoci budoucím investorům v rozhodování, zda koupit, nebo nekoupit. Vždy je lepší investovat do zákaznicky vstřícného podniku nežli do pouhého provozovatele lukrativního balíkového byznysu.