Postcovidový špunt
Všiml si toho asi každý, kdo v posledních dnech potřeboval autem projet Prahou nebo ji alespoň objet po městském okruhu. Uzavírky, dopravní omezení a z toho se rekrutující kolony a zácpy.
Ve špičce, jak jsme bývali zvyklí, ale i mimo špičku. A dokonce i na místech, kde se před koronavirovou pandemií dalo ještě rozumně projet. Houstnoucí automobilová doprava je neklamný znak toho, že jarní vlna pandemie končí a pracovní život se vrací k normálu. Jenže do aut se vrátili nejen „předkoronoví řidiči“, ale za volant usedla i velká část Pražanů, kteří před pandemií využívali MHD. Poradenská společnost EY spočítala, že využití MHD během covidu pokleslo o 69 procent a naopak vzrostl zájem o bezpečnou individuální dopravu. Zatímco před pandemií tvořily jízdy autem 29 procent všech jízd po městě, vloni to bylo už 41 procent. O vlastním autě uvažuje třetina lidí, kteří auto dosud nevlastnili. Prudké zvýšení zájmu o pořízení vozu potvrzuje třeba české zastoupení automobilky Toyota, které za čtyři měsíce roku eviduje 46procentní nárůst objednávek.
Vyšší počet aut v ulicích metropole – v kombinaci s magistrátním aktivismem v podobě uzavírání silnic, nábřeží či přemalováváním jízdních pruhů na cyklopruhy – se prostě musel projevit dopravním špuntem. A bude hůř. Když člověk vidí plány současného vedení Prahy na zavírání celých čtvrtí, aniž by magistrát postoupil alespoň o píď v budování dopravní infrastruktury, je třeba se připravit na dopravní kolaps Prahy.
Když člověk vidí plány Prahy na zavírání celých čtvrtí, aniž by magistrát postoupil alespoň o píď v budování dopravní infrastruktury, je třeba se připravit na dopravní kolaps.
„Ochutnávka“ v podobě uzavřeného Smetanova nábřeží, kde se plán na venkovní kavárnu absolutně minul účinkem, je jen slabým odvarem plánů radního Adama Scheinherra: zákaz průjezdu po obou březích Vltavy či zašmodrchání jednosměrek na Malé Straně (aniž by auta mohla někudy odjíždět) jsou hnány touhou dostat auta z centra pryč. Jenže když řeknete A, bylo fér, aby přišel i krok B.
Tedy práce na přípravách a především dostavbě vnitřního a vnějšího okruhu; budování záchytných parkovišť na krajích metropole, prodlužování metra, stavbě tramvajových tratí tam, kde je potřeba.
V žádné z těchto disciplín nepostoupila pražská radnice za poslední roky, nepočítáme-li pár desítek parkovacích míst, ani o kousek. Nula. Nic. Ani jediný metr nového tunelu či městského okruhu, ani jedna nová možnost, jak si zjednodušit dopravní průjezd přes metropoli. Možná by si mohl pan radní uvědomit, že většina řidičů, kteří jezdí přes Prahu, to nedělá proto, že by je bavilo stát v kolonách, ale protože se hlavnímu městu prostě nelze vyhnout.
Nejdříve je třeba budovat a teprve poté omezovat.


