Praha tramvajová

Nevídané tempo nabírá příprava nových tramvajových tratí v Praze a vedle toho i návrat trolejbusů do pražské dopravy. Stojí za tím především snaha stihnout evropské spolufinancování, jehož podmínkou je mít postaveno do roku 2027. Tramvajové i trolejbusové tratě pro hlavní město tak sbírají jedno razítko za druhým a první povolení už získala i tramvajová trať, jež povede mimo Prahu do Středočeského kraje.

Plzeňská Škoda také dokončila začátkem roku prototyp nového modelu tramvaje pro hlavní město, který v dubnu začne najíždět první testovací kilometry v ulicích. Osmiletá smlouva na nákup 40 tramvají s opcí na dodávku dalších až 160 vozů v hodnotě 16,6 miliardy korun je jednou z největších investic do pražských tramvají v novodobé historii.

Šest nových tratí

Praha byla vždy Mekkou tramvají, zažívala období růstu i jejich velkého omezení v souvislosti se socialistickou výstavbou metra. Byla také výzvou pro výrobce, protože úzké pražské uličky a ostré oblouky v nich nezvládne každé kolejové vozidlo. Vyrobit tramvaj pro Prahu chce specifický kumšt. Ostatně dodnes turisty z celého světa fascinuje průjezd Letenskou ulicí u Malostranského náměstí, kde se tramvaje protahují na milimetry těsně jedním z malostranských domů. A slavná Ringhofferova továrna na pražském Smíchově, která vznikla před více než 170 lety, byla největším dodavatelem tramvají na světě. Ostatně dodnes zdejší objem výroby nikdo nepřekonal, i když ze smíchovského podniku zůstalo už jen průčelí továrny v Plzeňské ulici a jedna secesní vila u vjezdu do Strahovského tunelu. Zbytek pozemků pohltilo obchodní centrum, administrativní budovy a dvě multikina.

Fenomenální úspěch přinesl Česku především ikonický typ tramvaje T3, kterých fabrika mezi lety 1962 a 1989 dodala 14 tisíc do bezmála padesáti měst světa. V pražských ulicích jezdí dodnes. Aktuálně se v Praze staví dvě nové tramvajové tratě. Jedna na Václavském náměstí mezi Jindřišskou ulicí a Muzeem, hotova bude v roce 2027. Druhá vznikne na Dvoreckém mostě přes Vltavu, který bude sloužit tramvajím, autobusům a záchranářům. Stavba se však prodlužuje a také prodražuje. Most by se měl otevřít nakonec až v lednu 2026 a účet za jeho stavbu vzrostl už z 972 milionů na 1,1 miliardy korun. K tomu se blíží k realizaci hned několik dalších zajímavých projektů, o kterých se léta jen mluvilo, a teď se stanou realitou.

1. Tramvajová trať Počernická

Tahle trať má momentálně nejvyšší prioritu a pracuje se na ní největším tempem. Je to znát i z toho, že pražský dopravní podnik (DPP) začal soutěžit zhotovitele ještě před tím, než získal stavební povolení. Bude ze všech ostatních tratí nejsložitější a její stavba potrvá nejdéle. Pod budoucí trasou vedou obří vodovody z Káraného z let 1913 a 1939, které zásobují pitnou vodou třetinu Prahy. Součástí stavby tramvají je i jejich částečná přeložka a oprava. Tato trať spojí sídliště v Malešicích a Želivského. Z Vinohradské ulice se oddělí na Hagiboru a tramvaj pojede prostředkem Počernické až na samotný konec Malešic. Na trati dlouhé 2,2 kilometru bude šest zastávek a jezdit tu budou dvě linky. Tramvajová trať má už pravomocné stavební povolení, výběr zhotovitele je v plném proudu. Oprava káranských vodovodů je náročnou stavební akcí a doba celé výstavby se proto počítá na tři stavební sezony.

2. Tramvaj na Strahov

Druhá tramvajová trať spojí Malovanku s vysokoškolskými kolejemi na Strahově. I ta má už pravomocné povolení záměru stavby a připravuje se projektová dokumentace, aby mohl dopravní podnik vyhlásit soutěž na zhotovitele. Toho chce vybrat ještě letos, stavět by se mělo v letech 2026 až 2027. Tramvajová síť se tu rozroste o 1,3 kilometru a i tady budou jezdit dvě tramvajové linky. Jedna spojí Strahovské koleje s vysokými školami v Dejvicích, druhá pojede do centra města. Tato stavba bude úzce spojená také s elektrifikací autobusových linek, které na Strahov jezdí ze smíchovské strany, kde běžné autobusy budou nahrazeny trolejbusy. Elektrifikace autobusové linky 176 Karlovo náměstí – Stadion Strahov získala povolení loni v listopadu.

3. Nákladovým nádražím na Habrovou

Třetí trať povede skrz staré nákladové nádraží Žižkov, kde rychle roste nová obytná čtvrť pro 15 tisíc lidí, až na Habrovou. Zajímavostí této trati je, že bude ve své závěrečné části jednokolejná a využije těleso (a možná i původní koleje) železniční tratě, po které na někdejší nákladové nádraží přijížděly z Malešic vlaky se zbožím. Hlavní město Praha koupilo od státu tuto nevyužívanou železniční trať a teď v prvním čtvrtletí ji přebírá. Tramvajová trať bude měřit skoro dva kilometry se šesti zastávkami, na dnešní síť se napojí na křižovatce Olšanská a Jana Želivského; bude tu jezdit jedna tramvajová linka. Stavební povolení už je vydané a ještě letos chce dopravní podnik vypsat soutěž na zhotovitele. I tady má být hotovo do konce roku 2027, pokud má přispět EU, zatím se však ještě řeší vypořádání posledních pozemků, po nichž nová trať povede.

4. Z Libuše do Nových Dvorů

V květnu to budou dva roky, co dojela sedmnáctka z Modřan na provizorní konečnou do Libuše. A brzy pojede dál až na Nové Dvory. Zatímco u předchozích tří tramvajových tratí se počítá se spolufinancováním Evropské unie, tady bude město stavět za svoje. Právě teď se začíná připravovat soutěžní dokumentace pro výběr zhotovitele, pravomocné povolení je z letošního února. Tramvaje tak dojedou až k budoucí stanici metra D a trať bude měřit 1,8 kilometru. Motivace ji postavit do roku 2027 souvisí s tím, že dnes musí jezdit do Libuše kloubové obousměrné tramvaje. Není tu klasická smyčka na konečné, ale úvrať, kde řidič tramvaje přejde do kabiny na druhém konci vozu a jede zase zpět. Praha má však těchto tramvají omezené množství a bude je potřebovat na Habrovou, kde se chystá stejné řešení konečné na bývalé železniční trati, a také na Pankrác. Prodloužením tramvají na klasickou smyčku Nové Dvory se tento problém vyřeší. Společně s Dvoreckým mostem a Václavským náměstím jde o šest nových tramvajových tratí, které se budou otevírat plus minus ve stejném období. Ty další, ať už jde o Suchdol, nebo tramvaj před pražským hlavním nádražím, se také připravují, ale tak blízko zhotovení ještě nejsou.

Zajímavé je sledovat i první tramvajovou trať do Středočeského kraje. Bude 5,2 kilometru dlouhá, povede z Kobylis do Zdib a začátkem února získala pravomocné územní rozhodnutí. Je to vlastně jedna z největších infrastrukturních staveb, jež se posuzuje ještě podle starého stavebního zákona, investory proto čeká také samostatná žádost o stavební povolení. K tomu má dojít příští rok, v roce 2027 by investoři chtěli mít vysoutěženého zhotovitele a v roce 2029 postaveno. Pokud nenastanou komplikace, za čtyři roky pojedeme vůbec poprvé v pražské historii tramvajemi i do vesnic za městem. Nejde však jen o jejich obyvatele, ale také o obří záchytné Parkoviště P+R pro více než 800 aut na konečné u Zdib kousek od dálnice D8. Pro výše zmíněné novinky pražský dopravní podnik plánuje výrazně oživit svůj vozový park.

Nová tramvaj pro Prahu

Obrovský kontrakt na výrobu nových tramvají pro Prahu získala plzeňská Škoda. Rámcová smlouva na dvě stovky nových tramvají má cenovku přesahující 16,6 miliardy korun. Praha si zatím objednala prvních čtyřicet vozů, dvacet z nich dorazí do letošního prosince, dalších dvacet o rok později. A jak to bude s nákupy dalších vozů z rámcové smlouvy?

„Nechtěl jsem zahájit rozsáhlou veřejnou diskusi o nákupu dalších tramvají, než bude nová souprava představena a začne jezdit. Mám v živé paměti, jak našim předchůdcům bylo vytýkáno, že objednali 250 tramvají v momentě, kdy neexistoval ani prototyp. Dokud nebude mít homologaci, nechtěl bych další vozy objednávat,“ říká technický ředitel dopravního podniku pro povrch Jan Šurovský. Prvních 40 tramvají DPP potřebuje, aby pokryl provoz na nových tratích. Další vozy už by v těchto letech znamenaly samotnou obnovu vozového parku, tedy náhradu starších tramvají za nové, a o tom se teprve bude rozhodovat. Podle organizátora Pražské integrované dopravy si má Praha tramvaje pořídit. „Pokud se podaří zrealizovat všechny tramvajové tratě, které jsou ve střednědobém plánu, včetně těch například na Suchdol, a pokud chceme vyřadit dnešní vysokopodlažní tramvaje do roku 2031, pak je z našeho pohledu nutné, aby se pořídilo všech 200 nových tramvají,“ říká vedoucí Odboru městské dopravy ROPID Martin Fafejta.

A jaké jsou nové tramvaje pro Prahu? Především světlejší a prostornější. Při brzdění umějí rekuperovat energii, tedy vracet ji zpět do troleje a pohánět tím jiné vozy ve stejném úseku. „Výrobu jako takovou jsme zahájili loni v květnu, zkušební jízdy v Praze začnou v dubnu. Hrubá stavba tramvaje je z oceli, tramvaj pro Prahu je kompletně vyrobena v Plzni, jak svařování, podvozek, finální montáž, tak trakční pohon. Na její výrobě se podílí 231 našich dodavatelů,“ řekl Euru výkonný ředitel Škoda Group Zdeněk Sváta.

V těchto týdnech se v Plzni dokončují první tři tramvaje pro pražskou MHD. Nejdříve se testují na plzeňské zkušební trati a v dubnu by první z nich měla začít najíždět kilometry bez cestujících v ulicích Prahy. V rámci zkoušek je bude čekat i letošní zkušební provoz s cestujícími, jehož výsledky jsou potřebnou podmínkou pro homologaci nového vozidla. Budou to zároveň první tramvaje v Praze vybavené antikolizním systémem. Ten mají například tramvaje od Stadleru v Ostravě, pro Prahu to ale bude novinka. „Je to vývoj našeho centra digitálních technologií, poměrně dlouho jsme systém vyvíjeli a potom testovali ve Finsku ve městě Tampere, kde jezdí naše tramvaje,“ dodal Zdeněk Sváta s tím, že tramvaj pro Prahu je první sériově vyráběnou tramvají ve Škodě s tímto antikolizním systémem.

Aktuálně mají ve zdejším závodě rozpracované také tramvaje pro Brno, Plzeň, německý Bonn, italské Bergamo, ale i vozy ze sdružené zakázky tří německých měst Frankfurt nad Odrou, Brandenburg a Cottbus. Druhou největší tramvajovou zakázkou po Praze jsou v plzeňské Škodě tramvaje pro sdružení rnv, což je dopravní podnik, který zajištuje dopravu v souměstí Mannhein, Heidelberg a Ludwigshafen am Rhein. V byznys plánu pro letošní rok má Škoda výrobu kolem 120 tramvají.

Velký tendr na trolejbusy

Ještě před deseti lety by trolejbus v ulicích Prahy hodně překvapil. V posledních letech se i tohle změnilo. Velkokapacitní dvoukloubové trolejbusy jezdí na pražské letiště a kratší vozy jsou k vidění i na trase z Palmovky do Letňan a Čakovic. Teď je ovšem čeká velký návrat do samotného centra města. Na začátku února vypsal dopravní podnik soutěž na dodavatele až 180 nízkopodlažních bateriových trolejbusů – 90 kloubových a 90 standardních. S vítězným uchazečem uzavře rámcovou smlouvu na pět let a předpokládaná hodnota kontraktu je 3,5 miliardy korun. Trolejbusy bude odebírat podle toho, jak rychle se podaří stavět v ulicích města troleje.

„Novou linku budujeme ze Smíchova k Waltrovce a letos plánujeme zahájit stavbu dalších dvou. Jednak z Karlova náměstí na Strahov a také z Hradčanské na Bořislavku. Celkem už jsme schválili 15 projektů na elektrifikaci autobusových linek,“ řekl pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib. Ve všech případech jde o takzvané parciální trolejbusy, které jedou část trasy pod trolejemi a část na baterie.

Právě pro trať k Waltrovce už dopravní podnik objednal prvních sedm trolejbusů z rámcové smlouvy od tureckého výrobce Bozankaya za 96 milionů korun. Cena je včetně nabíječek, softwaru a dalšího příslušenství. Podle smlouvy se zhotoviteli – sdružením společností OHLA ŽS a Elektrizace Praha – by výstavba trolejbusové tratě na Malvazinky k Waltrovce měla být hotova do 30. dubna 2026. Bozankaya vyhrála tendr na dodávku celkem 70 trolejbusů pro Prahu letos v lednu. Původně očekávaná hodnota kontraktu klesla v soutěži z 1,176 miliardy korun na 1,099 miliardy.

A tak zatímco socialističtí plánovači si představovali v souvislosti se stavbou metra Prahu bez trolejbusů a s omezením tramvají (a obojí dotáhli zdárně do cíle), v roce 2025 se Praha k trolejbusům vrací a nové tramvajové tratě začíná masivně stavět.