Přehrady za dvacet miliard

Mělké, mírně svažité údolí Kolešovického potoka asi pět kilometrů západně od Ra­kovníka za několik let zalije voda. Pod hladinou se ocitnou pole, les i úzká asfaltová silnice, která vede z blízkých Senomat k můstku přes potok a ke střelnici místního střeleckého klubu. „Až se nádrž napustí, střelnice bude na poloostrově a bude se na ni jezdit z druhé strany, od Rakovníka,“ popisuje starosta Senomat Tomáš Valer, sám jeden z místních ostrostřelců. „Žádné domy se bourat nebudou. Jak vidíte, nejbližší jsou až támhle na kopci,“ ukazuje k několik set metrů vzdáleným stavením.

Plánovaná přehrada nebude velká. Obsáhne jen asi 26 hektarů, bude mít sypanou hráz a maximální hloubku šest metrů. Západně směrem na Jesenici v katastru sousední obce Ša­nov má vzniknout druhá, ještě menší nádrž o ploše zhruba 22 hektarů. Kvůli ní zmizí z údolí Rakovnického potoka asi 200 metrů široký a kilometr dlouhý pás stromů a dřevin rostoucích v nivě kolem koryta. „Kdysi tady prý bývala kaskáda pěti nebo šesti rybníků, ty už ale dávno zanikly,“ říká Valer.

Chystané nádrže u Rakovníka patří mezi šest projektů nových vodních děl, které mají v Česku v následujících letech vzniknout. Připravují se z různých důvodů, typicky kvůli lepšímu zadržování vody v krajině nebo jako prevence povodní, případně i jako zdroj závlah pro zemědělství či pro rekreaci. Hlavním účelem nových vodních nádrží na Rakovnicku je zlepšení problémů s nedostatkem vody, které tuto oblast sužují. Rakovnicko je ve srážkovém stínu Krušných a Doupovských hor a jeho srážkový průměr ve výši 500 milimetrů ročně je o 100 až 300 milimetrů nižší než průměr celostátní.

Některé z těchto projektů budí mezi místními velké emoce, jinde – jako například v Senomatech – lidé proti chystaným nádržím neprotestují.

Celkem by měl stát za vybudování šesti nových vodních děl utratit kolem 20 miliard korun. V rozporu s původním plánem ale peníze na tyto stavby nepůjdou z Národního plánu obnovy financovaného Evropskou unií. „Vzhledem k nastavení a podmínkám Národního plánu obnovy se peníze z tohoto zdroje nebudou využívat. Počítá se s financováním ze státního rozpočtu,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Turisté místo komárů

Jednou z nejmladších přehrad, které v České republice vznikly, je vodní dílo Nové Mlýny na jižní Moravě. Sestává ze tří nádrží na řece Dyji, které byly postaveny v 70. a 80. letech minulého století za zhruba 1,6 miliardy tehdejších korun. Největší, dolní nádrž o rozloze téměř 1,7 tisíce hektarů byla napuštěna jako poslední v roce 1989. Soustava vznikla primárně jako ochrana intenzivně vy­užívané zemědělské krajiny proti častým povodním a počítalo se také s rozsáhlým zavlažovacím systémem napájeným z nádrží. Za oběť stavbě padla vesnice Mušov, z níž zbyl jen kostel svatého Linharta na malém ostrův­ku, a rozsáhlé lužní lesy kolem Dyje. Nové Mlýny mezi lidmi rozhodně nebudí jen nadšení.

„Chodili jsme si do těch lesů hrát s kamarády, byla tam volná, nedotčená příroda,“ vzpomíná starostka Strachotína Jaroslava Mikáčová. Její obec leží na břehu dolní novomlýnské nádrže a jako strachotínská rodačka chodila přes lužní lesy i do školy v nedalekých Dolních Věstonicích. Dnes má Mikáčová z obrovské přehrady smíšené pocity. „Nejsou tady komáři, ti úplně zmizeli. A otevřela se krajina, máme úžasný výhled na Pálavu, takže obec o osmi stech obyvatelích má v létě dva tisíce lidí. Turisté to mají všude blízko, na Pálavu, do Lednicko-valtického areálu, do Mikulova. Je to tady takové zaplněné,“ říká starostka.

Podobně jako v nedalekém Mikulově ale nejsou místní obyvatelé neutuchajícím přílivem turistů příliš nadšeni. „Máme tady jen jednu prodejnu potravin a v sobotu si musíte přivstat, abyste sehnal pečivo. Soukromým ubytovatelům to vyhovuje, ale někdy by se turisté mohli chovat lépe,“ tvrdí Mikačová. Jednoznačným vítězem jsou podle ní Pasohlávky ležící na levém břehu prostřední nádrže proti toku Dyje. Obec provozuje největší český kemp Merkur i rekreační zařízení Laguna, v nichž se kaž­­dou sezonu ubytují desítky tisíc lidí. V roce 2022 tak obec se zhruba 750 obyvateli získala do svého rozpočtu téměř 17 milionů korun.

Primární účel novomlýnských nádrží však spočívá v protipovodňové ochraně. Podle Povodí Moravy, které dílo spravuje, se Nové Mlýny osvědčily při povodních v letech 2022 a 2006. Bývalý dlouholetý šéf CHKO Pálava, botanik Jiří Matuška, ale tvrdí, že negativní důsledky převažují. „Byl to špatný nápad. Nádrže odvodňují a vysušují krajinu dále pod tokem Dyje, která začíná vysychat. Proto se dnes lužní lesy na soutoku Dyje s Moravou musejí uměle zaplavovat,“ popisuje. Nádrže se navíc podle něj zanášejí. „Za třicet čtyřicet let to bude velké téma, protože se budou muset vyčistit,“ předpovídá.

O výšce hladiny, odtoku i samotné účelnosti novomlýnských nádrží vedou ekologové s vodohospodáři spory od samého počátku. Debatu před několika lety oživil tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman, když navrhl, aby se dopracoval závlahový systém. Ten měl být jednou z hlavních funkcí nádrží, po pádu komunismu byly ale plány na jeho dokončení opuštěny jako drahé a nerealistické. „Jediný funkční závlahový systém využívá tady ve Strachotíně místní zemědělská firma. A my jako obec na fotbalové hřiště, které máme krásně zavlažované,“ říká starostka Mikáčová. „Kdybych si ale mohla vybrat, tak bych dolní nádrž vypustila a vrátila tam ty nádherné lužní lesy,“ dodává.

Heřminovy? Bez komentáře

Pomyslnou štafetu kontroverzí převzala po Nových Mlýnech plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Povodí Odry, jež stavbu plánuje, ani místní samospráva už o sporném projektu vůbec nechtějí mluvit. „Odpovědi na dotazy, které vznášíte, by vám mohl poskytnout pouze státní podnik Povodí Odry. Vzhledem k tomu, že územní rozhodnutí není dosud pravomocné, nebudeme se vyjadřovat ani k ostatním otázkám,“ sdělila týdeníku Euro starostka Nových Heřminov Michaela Hermanová.

Odpověď na dotazy ohledně stavu příprav, námitek vůči projektu i financování odmítla i mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. „Po dobu vedených a probíhajících správních řízení na opatření proti povodním na Horní Opavě se nebudeme blíže k přípravě jednotlivých staveb vyjadřovat. Před zahájením jejich realizací budeme o této skutečnosti veřejně informovat,“ napsala.

Nádrž v Nových Heřminovech s celkovými odhadovanými náklady ve výši 6,6 miliardy korun se začala plánovat v reakci na katastrofální povodeň, která zpustošila část severní Moravy v roce 1997. Vodní dílo o ploše zhruba 130 hektarů se má stát hlavní součástí ochranných opatření, které mají při opakování povodně chránit zhruba 16 tisíc lidí žijících v dosahu stoleté vody v Nových Heřminovech a dalších obcích ležících na toku řeky Opavy včetně Krnova a samotného města Opavy. Podle kritiků projektu je ale možné obyvatele chránit jinak a lépe.

„Přehrada není potřebná. Nechali jsme si vypracovat studii, jak lze dosáhnout stejné ochrany území bez stavby přehrady. Kolem toho vznikl velký cirkus,“ vzpomíná předchůdce Michaely Hermanové v úřadu starosty Nových Heřminov Ludvík Drobný. Povodí Odry si podle něj nechalo na zmíněnou studii vypracovat posudky, o nichž tvrdí, že závěry studii vyvrátily. „To ale není pravda, ty posudky jen požadovaly doplňující informace. Autorovi studie to ale nikdo neřekl,“ popisuje Drobný komplikovaný spor. V roce 2008 navíc v Nových Heřminovech proběhlo referendum, jež vedení obce zavázalo vystupovat proti záměru vybudování přehrady.

Povodí Odry mezitím vykoupilo téměř všechny potřebné nemovitosti. „To je jediné, co dělají, že vykoupili, co se dalo. Jedna rodina jim ale dodnes odmítla svůj dům prodat,“ říká Drobný. Další kritik chystané nádrže Ivo Dokoupil je ještě příkřejší. „Povodí Odry za celou tu dobu utratilo přes miliardu korun, ale ochrana ohrožených obcí stále není,“ tvrdí. Podle původního harmonogramu měla být nádrž hotová v roce 2020. Teprve loni ale projekt získal územní rozhodnutí, které však ekologové napadli, takže dosud není pravomocné. Nyní se počítá s tím, že by stavební práce mohly začít v roce 2027.

Jak hnát vodu do kopce

Na odpor narazily i některé z dříve uvažovaných vodních nádrží. Ministerstvo životního prostředí před šesti lety vzdalo projekt přehrady Pěčín v Orlických horách. Ta měla stát 11 miliard korun a podobně jako na Rakovnicku sloužit hlavně jako zásobárna vody pro oblast sužovanou suchem. Proti se však postavila obec i širší veřejnost. „Na základě diskusí s Povodím Labe, krajem i obcemi nezískalo vodní dílo Pěčín dostatečnou podporu. Jsou tam zatím jiné alternativní možnosti, jak zajistit vodu pro část tohoto regionu, proto jsme rozhodli, že přípravné práce budou pozastaveny a případně se k tomu vrátíme v dalším období,“ oznámil zastavení příprav tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec v dubnu 2018.

Současné projekty vodních nádrží s výjimkou Velkých Heřminov velké vášně nebudí. Někteří hydrologové a ekologové ovšem upozorňují, že pro udržení vody v krajině je spíše důležitá změna zacházení s krajinou jako takovou než stavba vodních nádrží. „Volali mi někteří oponenti přehrady a říkali, že lepší než stavět přehradu by bylo nově mean­drovat Rakovnický potok, vytvořit tůně a možnost přirozeného rozlivu,“ říká senomatský starosta Tomáš Valer. Hlubší změny v zemědělství, například rozdělení velkých polí a budování remízků, které by vláhu zadržovaly, ale nepovažuje za realistické. „Nápadů je spousta. Mluví se o tom, že velké stroje příliš tlačí na půdu, která pak neudrží vodu, že je v ní málo humusu, který také váže vodu. Já ale za 25 let starostování vidím, že vývoj jde opačně. Traktory jsou čím dál větší,“ popisuje.

Nové nádrže na Rakovnicku se ale možná budou potýkat s jiným problémem. Průtoky v Kolešovickém i Rakovnickém potoce jsou tak nízké, že by přehrady, byť nevelké, napustily jen obtížně. Vznikl proto pozoruhodný plán na asi 45 kilometrů dlouhý vodovodní přivaděč, který má do Šanova a Senomat přivést vodu až z Ohře. Přivaděč by měl vést do už existující ná­drže Vidhostice a odtud do plánované a větší nádrže Kryry. „Z Vidhostic by tekla voda do Velkého rybníku v Jesenici a z něj potom Rakovnickým potokem sem. Na trase by z ní byla odbočka, kde by se přečerpávala přes kopec Čížkov u obce Oráčov do Kolešovického potoka a k nám do nádrže Senomaty,“ vysvětluje Valer.

Vzhledem k tomu, že by vodní dílo Kryry i přivaděč měly vzniknout později než nádrže v Senomatech a Šanově, hrozí podle Valera situace, kdy bude na dně obou přehrad jen louže. Povodí Vltavy to ale nepředpokládá. „Pro zabezpečení potřeb vody v povodí Rakovnického potoka a Blšanky není převod z Ohře do oblasti Rakovnicka v tuto chvíli potřeba,“ říká mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán. „Protože si je však státní podnik Povodí Vltavy vědom nepříznivého vývoje klimatické změny, rozhodl se ve spolupráci s Povodím Ohře zahájit přípravu a následnou realizaci přivaděče již nyní, aby v případě pesimističtějšího vývoje klimatické změny bylo připraveno spolehlivé řešení na zajištění dostatečných vodních zdrojů,“ dodává Roldán.