Rekord, který nestačí
V Německu loni postavili nejvíce bytů za dvacet let, přesto v zemi panuje silná nespokojenost s tempem bytové výstavby.
Je to dobrá i špatná zpráva zároveň. Ve Spolkové republice Německo v uplynulém pandemickém roce zkolaudovali 306 376 bytů. To je o 4,6 procenta více než předloni, a dokonce nejvyšší počet dokončených bytů od roku 2001, kdy se jich v Německu postavilo přes 326 tisíc. Přesto spolková vláda výrazně zaostala za svým cílem, když si předsevzala loni dokončit 375 tisíc bytů. Celkově se aktuálně vládnoucí koalice zavázala, že během jejího funkčního období vznikne v zemi půldruhého milionu bytů. Ovšem i tato meta je v nedohlednu – podle Spolkového svazu německých bytových a realitních společností to bude nanejvýš 1,2 milionu bytových jednotek.
Nový začátek
Robert Feiger, předseda průmyslového svazu Bauen-Agrar-Umwelt (IG BAU, německé odborové svazy aktivní v odvětvích stavebnictví, lesnictví, zemědělství a v dalších oblastech – pozn. red.) označil bytovou kampaň za naprostý neúspěch. Podle odhadů IG BAU činí deficit nových bytů v Německu 630 tisíc bytových jednotek. „Nová spolková vláda musí na podzim začít tam, kde ta současná přerušila svou bytovou politiku: do roku 2025 bude v Německu třeba postavit 1,5 milionu nových bytů, především sociální bydlení a cenově dostupné byty,“ říká Feiger. V celé zemi žije téměř třináct milionů domácností v levných bytech. I proto šéf IG BAU volá po generálním plánu výstavby sociálního bydlení. Za pravdu mu dávají i odhady podniků ze stavební branže. Ty tvrdí, že je třeba ročně dokončit 350 až 400 tisíc bytů, aby se uspokojila vysoká poptávka.
Tučný polštář
Uzávěra obchodů a služeb měla zásadní vliv na úspory německých občanů. Ti jen loni ušetřili podle údajů Institutu pro makroekonomii a výzkum konjuktury (IMK) o sto miliard eur více než v předchozích letech. Míra úspor domácností ve Spolkové republice tak za první čtvrtletí vystřelila k rekordní hodnotě 23,2 procenta. Přitom v uplynulých letech se tato kvóta v průměru pohybovala mezi devíti a jedenácti procenty. Tento ukazatel dobře kopíruje právě vývoj pandemie. Zatímco za první loňský kvartál činila míra úspor přibližně 16 procent, ve druhém se vyhoupla na dvacet, ve třetím spadla na hodnotu 13,2 a v poslední vzrostla na 15,4 procenta. „Relativně stabilní příjem a oproti tomu zdrženlivost ve spotřebě vedly k tomu, že domácnosti během koronavirové krize podstatně více ušetřily,“ vysvětlil Spolkový statistický úřad s tím, že spotřeba během prvních tří měsíců roku 2021 poklesla o 5,4 procenta. Tučný polštář úspor německých domácností ale může být i dobrou správou pro ekonomiku. Ředitel IMK Sebastian Dullien očekává, že mnoho Němců tuto odloženou poptávku v druhém pololetí dohoní. „Část z toho pak poplyne do další spotřeby,“ řekl Dullien magazínu Spiegel.
Německo přitom loni zaznamenalo ještě jeden rekord. Počet vydaných stavebních povolení na výstavbu bytů se v roce 2020 zvýšil o 2,2 procenta na 368 589. V zemi je aktuálně 779 432 schválených bytů, které ale ještě nejsou postaveny. Podle Spolkového statistického úřadu dosáhl počet nerealizovaných stavebních povolení nejvyšší úrovně od roku 1998. Že se v loňském roce nestavělo více, souvisí podle statistiků s tím, že následkem realitního boomu jsou řemeslníci i stavební firmy přetížení. Převis povolených, ale nedostavěných bytů roste už řadu let. „Je tedy zřejmé, že se konečně musí správně nastavit všechna pravidla pro cenově dostupné stavby a bydlení,“ komentoval aktuální čísla statistiků Axel Gedaschko, prezident Spolkového svazu bytových a nemovitostních podniků GdW.
Nedostatkové zboží
Kromě omezených kapacit řemeslníků vidí šéf GdW další překážky v bytové výstavbě − jsou to zejména extrémně rostoucí ceny pozemků a stoupající stavební náklady, například ceny oceli a dřeva se za minulé čtvrtletí zvýšily o polovinu. Gedaschko navrhuje, aby obce zlevnily stavební pozemky a především je poskytly na výstavbu cenově dostupného bydlení. Musí se urychlit poskytování stavebních povolení, harmonizovat a zjednodušit stavební předpisy. Procesy související s plánováním, schvalováním a výstavbou by měly být digitalizovány, aby plánování a povolování staveb bylo jednodušší a rychlejší. „Na tahu jsou spolkové země, musejí do svých stavebních předpisů zahrnout typová stavební povolení, aby se daly více využívat sériové a modulární stavební metody,“ doplnil Gedaschko s tím, že Německo potřebuje každý rok 80 tisíc nových sociálních bytů a dalších 60 tisíc cenově dostupných nájemních bytů.
Západoněmecká nula
Kvůli koronavirové pandemii se letos nebudou západoněmeckým penzistům zvyšovat důchody. Koncem května o tom rozhodla Spolková rada. V Německu nejsou důchody navázány na inflaci jako v České republice, ale především na vývoj mezd v předchozím roce. A ty loni podle ministerstva práce a sociálních věcí v západních spolkových zemích klesly o 2,34 procenta. Německé důchody se tak měly v podstatě snížit, tomu však brání zákonná záruka, že se penze nezkrátí ani při poklesu mezd. Jiná situace je v bývalém východním Německu: tam důchody od počátku července vzrostou o 0,72 procenta, ale jen díky postupnému přizpůsobování se úrovni západních spolkových zemí. Podle ministerstva práce tam po úpravě 1. července penze dosáhnou 97,9 procenta hodnoty těch západoněmeckých.
Nedostatek cenově dostupných bytů potvrzuje i studie společnosti Bulwiengesa, zaměřená na dotované nájemní bydlení v 26 městech po celém Německu. Hlavním závěrem je, že počet dotovaných nájemních bytů se v těchto městech mezi roky 2011 a 2019 snížil o pětinu, i když se objem výstavby nových budov během této doby ztrojnásobil. V některých městech byl pokles obzvlášť masivní, například v Lipsku klesl počet těchto bytů o 90 procent, v Drážďanech o 89 a v Berlíně o 37 procent. Přírůstek zaznamenala pouze dvě města: Mohuč (plus 9,6 procenta) a Münster (plus 7,1 procenta).
Značně se také liší podíl dotovaných bytů na bytovém fondu v jednotlivých městech. Zatímco v Drážďanech a Lipsku činí jejich podíl jen 0,1 procenta, například v Bielefeldu je to 16 procent. V průměru tvoří ve zkoumaných městech tyto byty 9,4 procenta bytového fondu. Studie rozdíly vysvětluje odlišnými přístupy k dotovanému bydlení. Zatímco Berlín dotace bytů značně omezil a Sasko začalo bydlení systematicky podporovat až v roce 2017, tak třeba Mohuč ve stále větší míře zpřístupňuje stavební pozemky soukromým investorům na výstavbu nových dotovaných bytů. Přesto ani v blízké budoucnosti zřejmě podíl potřebného dotovaného bydlení neporoste – podle společnosti Bulwiengesa bude dotovaná jen čtvrtina bytů postavených do roku 2025.
