Rekordně štědří Češi
Na konci roku bývá zvykem ohlédnout se zpět za uplynulými dvanácti měsíci a bilancovat. Rok 2022 byl bezpochyby hodně zajímavý a „výživný“ na velké události, bohužel většina z nich není pozitivní. Takže spíš než rekapitulovat bych vás chtěl navnadit na nejbližší dny, které nás čekají.
Možná je to věkem, možná je to osvícenými přáteli, kterými se obklopuji, možná nás covid naučil nakupovat přes internet už úplně všechno. Každopádně v posledních letech jsem nabyl dojmu, že tradiční předvánoční hon po dárcích ustupuje. Místo toho se závěr roku nese v pracovním šturmování, asi abychom všichni do Vánoc splnili, co jsme slíbili. Nebo proto, aby bylo možné administrativně uzavřít končící rok.
Vánoční svátky jsou také obdobím, kdy se Češi věnují charitě. Ne že bychom během roku nepomohli darem potřebným, ale advent a poklidné období Vánoc tak nějak vybízejí k štědrosti. V roce 2020 Češi věnovali přes charitativní organizace a různé sbírky 10,8 miliardy korun, loni to bylo již téměř 13 miliard. Je zřejmé, že letošní rok bude rekordní, především kvůli válce na Ukrajině a spoustě sbírek, které ruská agrese spustila. Experti si netroufají ani odhadovat, tak alespoň pro ilustraci připomeňme data od organizace Nadace Via, která provozuje portál Darujme.cz. Loni lidé přes tuto platformu věnovali 562 milionů, letos již nadace oznámila pokoření hranice 700 milionů, a to ještě do konce roku zbývají necelé dva týdny.
Zdaleka ne vše v oblasti charity je o penězích. Vzpomeňme třeba Ježíškova vnoučata nebo projekt Krabice od bot, což je platforma, která za pomoci dobrovolníků propojuje dárce hmotných věcí s dětmi z domovů a sociálně slabých rodin. Z instrukcí, které organizátoři z Diakonie Českobratrské církve sepsali pro dárce, v době hojnosti celkem mrazí: „Vaše krabice může být jedinou vánoční nadílkou, kterou dítě dostane. Proto doporučujeme spíše než jednu věc do krabice zabalit více různorodých drobností.“
Při této příležitosti bych vás upozornil na rozhovor s Andrejem Kiskou, který najdete v posledním letošním vydání Eura. Bývalý slovenský prezident je velkým filantropem, tvrdí, že je morální povinností úspěšných lidí pomáhat potřebným: „Bůh, karma a osud nám něco dali, abychom se stali úspěšnými. A my bychom to měli vracet druhým, kteří takové štěstí neměli. Být bohatý není hřích, pokud si uvědomujete, že byste se měli o svoje bohatství podělit.“
Zatímco Kiska se rozhodl prezidentský mandát neobhajovat a z aktivní politiky se stáhl, v profilovém rozhovoru aktuálního Eura vám představujeme osobnost, která má naopak ambici se prezidentem stát. Petr Pavel si dal za cíl – pokud ve volebním klání uspěje – zemi stmelovat. Po Zemanově vytrvalém hnojometu vulgarit, zla, permanentních konfrontací a účelových lží, které se na nás valily posledních deset let z Hradu, to bude mít těžké jakýkoli člověk, který z prezidentských voleb vzejde jako vítěz. Ale tak nějak podprahově jsem v dosavadní předvolební kampani nabyl dojmu, že zrovna bývalý armádní generál, který šéfoval vojenskému výboru NATO, by onen proces očištění Hradu mohl zvládnout – při vší úctě k ostatním demokratickým kandidátům – nejsnáze. A to tvrdím jako nevoják, držitel modré knížky a pacifista.
O dvoukolových volbách, tedy prezidentských a senátních, se často říká, že v prvním kole by měl člověk volit srdcem a ve druhém rozumem. Uvidíme, jaké srdce ukážou Češi na konci ledna. Již teď je zřejmé, že po (snad klidných) Vánocích nás čeká hodně horký začátek roku. Proto si svátky náležitě užijte. Rád bych vám při této příležitosti popřál do roku 2023 hodně zdraví, štěstí a lásky.
