Ropy je dost, nafty málo. Ceny proto dál rostou

Přestože z Perského zálivu proudí na světový trh stále více ropy, její cena místo očekávaného poklesu roste. Po dronových útocích na saúdskoarabské ropné pole zdražil Brent o více než tři procenta a překonal 112 dolarů za barel. Na takové úrovni byl naposledy před více než pěti měsíci.

Útok si vyžádal dvě oběti, provoz pole však podle saúdskoarabského ministerstva energetiky neomezil. Dodávky z celého regionu se navíc postupně obnovují. Podle společnosti Kpler vývoz minulý týden dokonce překonal předválečnou úroveň, za celý říjen zatím přesahuje 80 procent dřívějšího objemu. Ceny by mělo tlumit také uvolňování nouzových zásob a zmírnění amerických sankcí na ruskou naftu. Hlavní problém však už neleží v těžbě ropy, nýbrž ve výrobě paliv.

Nedostatek nafty zvyšuje poptávku po ropě

Zatímco surové ropy je na trhu více, hotových paliv zůstává nedostatek. Nejvýrazněji je to vidět na naftě. Tuna plynového oleje, suroviny pro její výrobu, stojí na evropské burze ICE přes 1450 dolarů, tedy dvaapůlkrát více než na začátku roku. Cenová prémie nafty vůči ropě Brent, označovaná jako dieselový crack spread, přesáhla 84 dolarů za barel. Je tak vyšší než při energetické krizi v roce 2022.

Pro rafinerie jsou vysoké marže pobídkou nakupovat veškerou dostupnou ropu a co nejrychleji ji zpracovat. Nedostatek nafty tím paradoxně posiluje poptávku po surové ropě. Ta se při okamžitém dodání prodává výrazně dráž než na burze s dodáním za dva měsíce. Podle ropného experta Jeffa Currieho z investiční společnosti Real Macro proto referenční kontrakt na Brent přestává vystihovat skutečné napětí na trhu.

Návrat dodávek brzdí drahá přeprava

Ani ropa, kterou producenti vyvezou, se k zákazníkům nedostává za obvyklých podmínek. Analytici Goldman Sachs vyčíslili růst průměrného přepravného z loňských tří na více než 20 dolarů za barel. Útoků na tankery navíc přibývá: britská agentura UKMTO jich v říjnu eviduje už 32, dvakrát více než za celé září. Dopravci proto volí delší trasy a drahé překládky. Část ropy se Hormuzským průlivem převáží v noci s vypnutými vysílači a teprve poté se překládá na větší lodě.

Takový postup prodlužuje cestu a omezuje počet dostupných tankerů. „Lodní doprava zůstává vystavena útokům, zatímco mimořádně vysoké sazby za přepravu a pojistné zvyšují náklady,“ upozorňuje analytik Arne Lohmann Rasmussen ze společnosti Global Risk Management. Obnovení vývozu tak samo o sobě nezaručuje levnější dodávky.

Trh se pokusil uklidnit také americký prezident Donald Trump, když oznámil zmírnění sankcí na ruskou naftu. Plán počítal s uvolněním 300 000 až 500 000 tun měsíčně, ale vyvolal kritiku v Kongresu i u evropských spojenců. První zásilky nyní míří například do Turecka a Brazílie. Podle Rasmussena však jejich objem činí jen asi 210 000 tun, přibližně jednodenní americký vývoz.

Větší problém představuje samotná výroba paliv. Ukrajinské drony dál poškozují ruské rafinerie a dodávky ruské nafty podle Bloombergu zaostávají za předválečnou úrovní o více než 80 procent. Výpadky postihly i Blízký východ, kde podle IEA v nejhorší fázi vypadla rafinérská kapacita odpovídající třem milionům barelů denně.

Zlepšení vývozu ropy se proto nepromítá do vývozu hotových paliv. Ten byl v září podle agentury Argus Media stále o 73 procent nižší než před válkou. Analytička Sarah Raffoulová vysvětluje, že nafta se na rozdíl od surové ropy obtížně překládá mezi tankery. Přísné požadavky na kvalitu a riziko kontaminace omezují možnosti, jak obejít narušené přepravní trasy.

Rezervy ubývají, napětí může trvat do roku 2027

Ani rychlý návrat klidu by trh s palivy nemusel okamžitě uvolnit. Morgan Stanley očekává jeho mimořádné napětí nejméně do poloviny roku 2027. Rafinerie totiž kvůli vysokým maržím odkládaly údržbu. Tu ale nelze posouvat neomezeně dlouho, takže hrozí další výpadky kapacit.

Vlády mají omezený prostor zasáhnout. Země G7 a IEA chtějí během čtyř měsíců uvolnit až 100 milionů barelů nouzových zásob, včetně asi 50 milionů barelů nafty. Nejde však o nový balík: pouze se urychlí čerpání již schválených 400 milionů barelů, z nichž bylo zhruba 325 milionů vyčerpáno.

Zásoby přitom rychle klesají. Podle Bloombergu byly koncem září celosvětově asi o 500 milionů barelů nižší než před válkou. Americká strategická rezerva se dostala na minimum od roku 1982. UBS proto pro toto čtvrtletí očekává Brent kolem 100 dolarů za barel a Bank of America zvýšila odhad z 83 na 95 dolarů. Při další eskalaci konfliktu připouštějí obě banky cenu nad 150 dolarů. Rozhodující nyní bude, zda se podaří obnovit provoz rafinerií a bezpečnou přepravu dříve, než se zásoby ještě více ztenčí.