Rozžhavené Grónsko
Egopolitika Donalda Trumpa hýbe Arktidou, jeho opakovaný zájem o největší ostrov světa zvyšuje transatlantické tenze. Dá se Grónsko převzít, nebo skutečně i koupit?
V hlavním městě Grónska, v Nuuku, jenž má asi 19 tisíc obyvatel, činí průměrná roční teplota minus čtyři stupně Celsia. Ale na dalších místech megaostrova bývá chladněji, takže se při započtení trvale zaledněných oblastí uvádí celoroční průměr až minus 19 stupňů Celsia. Přesto je v posledních měsících Grónsko řádně rozžhavené. Horkým tématem se stalo poté, co Donald Trump neustále a úmorně projevuje „bytostný“ zájem USA o dánské teritorium. Na lednovém fóru v Davosu sice – až po velkém otálení – vyloučil užití síly, jenže rok 2026 se nese v duchu 250. výročí založení Spojených států amerických, což může být obří motivací až do 4. července…
Připomeňme, že to není tak úplně nová věc, byť apetit už zesílil tak, že žene lačný Trumpův žaludek i proti spojencům v NATO – a to přímo proti Dánům, kteří početně prolévali krev po boku Američanů při misi v Afghánistánu. Zálusk na Grónsko prezentoval Trump již v roce 2021: „Dělám v realitách. Podívám se na roh ulice a řeknu si: ‚Potřebuju tenhle obchod pro budovu, kterou stavím.‘ Víte, není to zas tak odlišné. Miluju mapy. A vždycky jsem říkal: ‚Podívejte se, jak je to (Grónsko) obrovské, to by mělo být součástí Spojených států.‘ Neliší se to od realitního dealu. Jen je to, mírně řečeno, o něco větší,“ říkal tehdy Trump žurnalistům.
