Sedm úkolů pro budoucí hlavu státu

Český prezident má z ústavy poměrně pestrou agendu, od udělování vyznamenání po vetování zákonů. Týdeník Euro se zeptal tří, v průzkumech dlouhodobě nejsilnějších kandidátů na to, jak by vyřešili sedm aktuálních prezidentských úkolů.

Petr Fischer
6. ledna 2023

9 minut čtení

Danuše Nerudová

ekonomka a pedagožka, 44 let

1. Vetovala byste rozpočet na rok 2023?

Uplatnění prezidentského veta vnímám jako poslední krok po vyčerpání dalších možností včetně možnosti hlavy státu vystoupit v Poslanecké sněmovně. Pokud k vetu prezident přistoupí, vždy by měl jednoznačně představit veřejnosti a politikům své důvody, proč se tak rozhodl. V případě rozpočtu na rok 2023 jsem byla velice kritická k uměle nadhodnoceným příjmům. Skutečný deficit tak bude vyšší než ten, který je obsahem letošního rozpočtu.

Doposud byly neustálé zadlužování a růst úrokových sazeb a v důsledku toho obrovský růst nákladů na správu státního dluhu položkou, nad kterou každý ministr financí mávl rukou. Ale může se stát, že už tento rok tato položka bude například 100 miliard korun. A pokud se jednou roztočí dluhová spirála, je nesmírně těžké zadlužování zastavit. Bohužel nevidím žádný střednědobý plán konsolidace státního dluhu, kde by se třeba vláda zavázala, že dluh bude snižovat tempem jedno procento HDP ročně.

2. Vyjádřila jste se pro větší sociální pomoc občanům postiženým energetickou krizí. Kde na to ale vzít?

Pokud bude pomoc cílená, bude zároveň i efektivní a neprohloubí zadlužení naší země. Naopak pokud bychom nechali další stovky tisíc lidí padnout do chudoby, stát na to velice tvrdě doplatí i z hlediska výdajů. V tuto chvíli opravdu není možné šetřit na pomoci lidem akutně ohroženým krizí. Z hlediska příjmů do rozpočtu jsem přesvědčená, že jsme zatím neudělali krok jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně. Je nutné provést revizi agend, které stát vykonává, a na základě toho odstranit resortismus a zaměřit se na výdajové strany rozpočtu.

3. Byla byste pro opuštění V4 v případě, že by Viktor Orbán pokračoval v současném stylu politiky?

Ne, skupinu V4 vnímám naopak jako další možnost, jak přesvědčit maďarského premiéra Orbána, že si v ruském prezidentovi Putinovi vybral špatného přítele.

4. Pokud byste měla možnost jmenovat v roce 2023 nového člena bankovní rady ČNB, vybrala byste zastánce dalšího zvyšování úrokových sazeb?

Ano, Česká národní banka musí pokračovat v boji s rekordní inflací. Zvyšování úrokových sazeb je ta správná cesta, jak inflaci zkrotit a dostat ji ze současných čísel, která patří k nejvyšším v Evropě, opět k inflačnímu cílům.

5. Co je pro vás důležité při rozhodování o jmenování ústavních soudců?

Do Ústavního soudu bych jmenovala špičkové odborníky, kteří jsou také morálními autoritami. Přála bych si, aby kandidáti jednoduše prošli hlasováním v Senátu. To je důvod, proč bych tyto nominace dopředu konzultovala s politiky a představila takové osobnosti, na kterých bude panovat společenská shoda. Šlo by o zástupce různých právních směrů a oblastí. Ráda bych se také zasadila o rovnoměrnější zastoupení mužů a žen mezi soudci Ústavního soudu ČR.

6. Kam pojedete na první zahraniční cestu v roli prezidentky?

Moje první zahraniční cesta by vedla tradičně na Slovensko.

7. Co bude pro vás hlavní rozhodovací kritérium při udělování prezidentských vyznamenání?

Udílení státních vyznamenání považuji za možnost, jak ocenit životní příběhy úspěšných i statečných. Ráda bych vyznamenala také neviditelné hrdiny, kteří sice neplní přední stránky novin, ale každý den napomáhají tomu, aby byla naše země lepším místem pro život. V historii našich státních vyznamenání také tvoří pouhou desetinu ze všech vyznamenaných ženy. To bych ráda změnila a ocenila i ženy, které si za svou práci vyznamenání zaslouží.

Petr Pavel

armádní generál ve výslužbě,

61 let

1. Vetoval byste rozpočet na rok 2023?

Do diskuse o státním rozpočtu bych se snažil vstupovat už během jeho tvorby – tak, abych pak nemusel využívat veta, které už je takovou poslední možností a většinou stejně nic nezmění, jen pozdrží legislativní proces. Zajímal bych se o to, jak je rozpočet sestavován, co jsou rozpočtové priority a kde vláda hledá úspory. Bavil bych se o tom s ministrem financí, premiérem i vlastním poradním týmem. Ptal bych se, jak tento rozpočet reaguje na aktuální problémy, ale i jak jde naproti dlouhodobým vizím a úkolům Česka, jako jsou digitalizace, rozvoj vzdělávání nebo důchodová reforma.

2. Vyjádřil jste se pro větší sociální pomoc občanům postiženým energetickou krizí. Kde na to ale vzít?

Vláda by měla v první řadě hledat úspory na výdajové straně rozpočtu a teprve po jejich vyčerpání začít hledat nové zdroje na příjmové straně. Spořit se jí ale zatím moc nedaří, a to i kvůli mimořádným výdajům, které souvisejí s válkou na Ukrajině. S ohledem na velikost schodku státního rozpočtu si myslím, že vláda nakonec bude muset sáhnout do systému daní. Prvním krokem by mělo být zjednodušení daňového systému, protože odborníci se shodují, že čím jednodušší systém, tím dochází k méně únikům. Pokud bychom například uplatňovali pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty místo tří, tak by se podle odhadů vybralo až o 80 miliard korun ročně víc. A kdyby mělo dojít na zvyšování daní, mělo by se to týkat těch daní, které nejméně ovlivňují ekonomickou aktivitu, například spotřební daně nebo daně z majetku, která je u nás jedna z nejnižších v Evropě.

3. Byl byste pro opuštění V4 v případě, že by Viktor Orbán pokračoval v současném stylu politiky?

Skupina V4 byla založena s cílem dosáhnout společného postupu středoevropských zemí na cestě do západoevropských struktur. Naplněním tohoto cíle nastalo pro skupinu období hledání nové identity a obsahu. Z vlastní zkušenosti z diplomacie vím, jak těžko jsme sháněli témata, která by spolupráci V4 dala nějakou reálnou náplň. Každé uskupení založené na spolupráci je sice lepší než žádné, funguje ale za předpokladu, že se na podstatě věcí shodneme. My se ale dnes třeba s Maďarskem nebo Polskem v řadě věcí názorově rozcházíme. Uskupení V4 tak ztrácí na důvěryhodnosti a významu.

4. Pokud byste měl možnost jmenovat v roce 2023 nového člena bankovní rady ČNB, vybral byste zastánce dalšího zvyšování úrokových sazeb?

Při jmenování členů bankovní rady bych zohledňoval především názor odborníků. Zajímalo by mě také, jaké mají kandidáti zkušenosti relevantní pro ČNB – tedy znalost ekonomiky, zahraničních trhů, měnové politiky a podobně. Je třeba si přiznat, že největším ekonomickým problémem Česka je teď vysoká inflace. V jejím důsledku výrazně klesla životní úroveň v Česku. A jedním z nástrojů, jak inflaci zkrotit, je právě zvyšování úrokových sazeb. Další zvýšení úrokových sazeb doporučuje Mezinárodní měnový fond. Za rezignaci na přísnější měnovou politiku kritizuje ČNB její předchozí guvernér. Na potřebu vyšších sazeb ukazuje i vlastní model centrální banky.

5. Co je pro vás důležité při rozhodování o jmenování ústavních soudců?

Především jejich odborná způsobilost a zkušenosti. Výběr ústavních soudců budu konzultovat s experty tak, aby na jejich jmenování panovala odborná shoda, zajímal by mě například názor zástupců soudcovské unie nebo advokátní komory. A je pro mě důležité, aby na Ústavním soudu byla vhodná kombinace různých právnických odborností, tedy nejen z oblastní ústavního práva.

6. Kam pojedete na první zahraniční cestu v roli prezidenta?

První zahraniční cesta by tradičně vedla k našim nejbližším sousedům na Slovensko.

7. Co bude pro vás hlavní rozhodovací kritérium při udělování prezidentských vyznamenání?

Rozhodoval bych podle toho, jakou službu vyznamenávaní lidé vykonali pro Českou republiku, nikoli podle toho, jakou službu vykonali pro mě. Jsem přesvědčen, že jsou to státní vyznamenání, nikoli vyznamenání prezidenta. Proto bych chtěl, aby na vyznamenaných panovala co nejširší společenská shoda a aby se v daných kategoriích vždy jednalo o nominované doporučené odbornou komunitou.