Škrtat, ale pomalu

Česká politika je možná až příliš často jen prázdným rétorickým soubojem v přetažených emotivních formulacích. Slova jako „lež“ či „podvod“ jsou ještě ta nejmírnější. Jako by v politice vyhrával ten, kdo vymyslí nejlepší vtip, kterého si všimnou média a zapamatují voliči. A pro vtip politici, jak se říká, někdy zabíjejí i babičku. Vláda a opozice na sebe střílejí přes hluboké příkopy, politická debata o jednotlivých agendách většinou neprobíhá ani ve sněmovně. Výjimky jako vždy jen potvrzují pravidlo.

To byl také důvod, proč se prezident Petr Pavel při své první návštěvě v Posla­necké sněmovně minulý týden pozastavoval především nad zaťatostí politického boje, která znemožňuje dobré fungování demokracie. Chyba je podle něj na obou stranách, vláda s opozicí málo mluví, opozice zase přestala předkládat alternativní návrhy jednotlivých politik, což je její skutečná role, ne-li rovnou politická povinnost. „Roli opozice chápu tak, že by měla vždy nabízet věrohodnou alternativu vůči vládě a představovat občanům svá reálná řešení,“ řekl ve svém vůbec prvním projevu před poslanci Petr Pavel.

Nejsilnější opoziční strana, ANO Andreje Babiše, tuto část projevu prezidenta kritizovala. ANO je přesvědčeno, že předkládá dost alternativ, aby si vláda mohla vybrat, a některé dokonce přijmout za své. Týká se to údajně i nového úsporného balíčku vlády, který by měl projít urychleným schvalováním. Místopředseda sněmovny a stínový premiér za ANO Karel Havlíček „potvrdil“ svou vstřícnost tím, že slíbil vládě při schvalování balíčku ve sněmovně „peklo, až se vládní koalici srolují ponožky“.

Havlíček, bývalý dvojitý ministr hospodářství a dopravy, je nesporně největším ekonomickým odborníkem strany. Je ale v permanentním sporu mezi diktátem populistické politické rétoriky a vážnou věcnou diskusí rozumných ekonomů. Těkavou proměnu své identity – odborník a politik-populista – zvládá Havlíček v přímém přenosu v několika vteřinách. Proto je také těžké z jeho vystoupení sestavit nějakou ucelenou informaci o alternativě, kterou by ANO za vládní balíček navrhovalo. Oficiálně, na úrovni stínové vlády, žádný alternativní návrh zatím neexistuje. Nanejvýš série jednotlivých úprav, které by ANO dělalo jinak. Vstřícný analytik, kterému jde o skutečné posouzení opoziční pozice, si ale sestaví ucelenější obraz už z toho, co ANO nabízí dnes.

Odlišný balíček

„I my bychom přišli s úsporným balíčkem,“ tvrdí Karel Havlíček, to je třeba připomenout na prvním místě, jen by ten balíček podle stínového premiéra za ANO vypadal trochu jinak. Především by nebyl tak rozsáhlý a přísný, protože to, soudí ANO, zkrátka není v této fázi vývoje české ekonomiky a státních financí nutné. Kdyby u moci bylo dnes ANO, nesnižovalo by podle Havlíčka schodek takovým tempem, jakým to dělá Fialova vláda, tedy o 90 miliard korun ročně. „Šli bychom na 40 až 50 miliard korun ročně, což je podle našeho názoru dělatelné,“ vyjádřil se největší ekonomický expert ANO a předseda stínové vlády za Babišovu stranu.

„Česko není v katastrofální situaci. Této vládě se nedaří řídit inflaci, nedaří se jí řídit hrubý domácí produkt, nedaří se jí pracovat s rozpočtem – nevychází vůbec nic a prakticky jsme téměř nejhorší v celé EU. Ale navzdory tomu, že jsou výsledky katastrofální, není pravda, že by Česko bylo před bankrotem, a nenechme si to prosím nikým tlouci do hlavy,“ říká Havlíček, přestože o katastrofální situaci nemluvil ani nikdo z vlády. Hlavní důvod, proč vláda chce šetřit více, je prudký nárůst nákladů na obstarávání státního dluhu. To by se bez většího snižování schodků dál výrazně zvýšilo a brzy by bylo velmi obtížné je zaplatit.

Problém tedy není pouze oněch 200 miliard korun strukturálního schodku, ale i jeho splácení. Karel Havlíček navzdory tomu neustále připomíná, že výše dluhu není v Česku problém, proto podle něj nebylo nutné tolik řezat do živého a šetřit tam, kde se šetřit ještě nemuselo.

To je samozřejmě pravda. Česko momentálně podle oficiálních údajů vykazuje dluh vlády ve výši 45,1 procenta HDP, což je ve srovnání s průměrem EU opravdu marginálie. Průměrné zadlužení v EU dosahuje 84 procent HDP, výjimkou nejsou dluhy vyšší než 100 procent, což je nejen problém notoricky opakovaného Řecka, ale i Francie nebo Itálie. Zadlužení zemí euro­zóny je na úrovni 91,5 procenta HDP. Ani Francie, ani Itálie se nechystají k radikálním škrtům, úsporný balíček naopak chystá německý ministr financí Christian Lindner, jeho levicoví partneři ve vládě jsou ale proti a žádají naopak zvýšení sociálních transferů.

V tomto kontextu vypadá české zadlužení opravdu směšně, až na to, že roste nejrychleji ze všech členských zemí EU a s ním také prudce rostou náklady na splácení státního dluhu. Šetření je tedy motivováno snahou ušetřit peníze za splácení dluhu, které rostou prudce v desítkách miliard korun. To Havlíček sice připouští, podle něj by se ale problém dal bez větších zádrhelů roztáhnout v čase. Není a priori a en bloc proti všemu, co vláda chystá. Jeho stínová vláda prý nemá problém se zvyšováním spotřebních daní na alkohol a tabák a další daně z neřesti.

Havlíček se také kupříkladu veřejně ztotožnil se škrty na ministerstvech ve výši 20 miliard korun. Vláda si tu zaslouží jedinou kritiku, a to v tom, že je v těchto plánech nekonkrétní. Neřekla totiž, kde přesně se šetřit může a kde ne, takže opozice na takové návrhy může jen těžko reagovat. Podobná je Havlíčkova kritika centrálního bodu škrtů obsažených ve vládním úsporném balíčku, které dosahují bezmála 55 miliard korun. Má jít o škrty v „neinvestičních dotacích“, s nimiž se v rétorice vlády „roztrhl pytel“ a rozjel se prý „dotační byznys“.

S tím Havlíček radikálně nesouhlasí. A to mimo jiné proto, že řadu dotací už podnikatelé čerpají, a to v programech víceletých. Většinu peněz, tvrdí ekonomický expert ANO, navíc Česko čerpá z EU a jejich škrtání či omezování tedy bezprostřední dopad na snižování rozpočtových schodků mít nemůže. ANO ale také nemá jasno, co tu zrušit či omezit, a nechá tedy konkrétní rozpravu až na projednávání celého balíčku vlády ve sněmovně.

A opět: Havlíček není proti škrtům či určitým opatřením na snížení deficitů, nebyl by ale tak expanzivní jako vláda Petra Fialy: „Naše zadluženost je stále ještě velmi dobrá, jsme na poloviční zadluženosti vůči EU, ale to neznamená, že nemusíme dělat určitá opatření,“ připustil Havlíček. „Tato opatření bychom jenom nedělali s takovou takzvanou razancí – a říkám takzvanou, protože nakonec zjistíme, že ta razance vlády je také jenom na papíře.“ To je další z dvojakých pozic stínového premiéra za ANO: na jedné straně kritizuje vládu, že škrtá, šetří a zdaňuje příliš moc a příliš rychle, vzápětí však tvrdí, že to vlastně není tak rychlé, jak sama slibuje. Neujasněnost v této kritice vlády, která je řečeno starou terminologií „současně kritikou zleva i zprava“, je obecným problémem alternativy stínové vlády ANO.

Rozsáhlá diskuse ve sněmovně

Této generální všeobecné kritice se také ve sněmovně intenzivně věnuje bývalá ministryně financí za ANO Alena Schillerová. Ta se už měsíc věnuje základnímu zjištění, že vláda zvyšuje daně, přestože slibovala, že je nezvýší. Schillerová během interpelaci na premié­ra využila i vyjádření místopředsedy za ODS Jana Skopečka, který v médiích přiznal, že ODS skutečně porušila svůj slib nezvyšovat daně. „Měly to být ze dvou třetin úspory, z třetiny daně, ale už při prezentaci na té slavné tiskové konferenci, kde vláda představovala svůj balíček, bylo na slajdech vidět, že je to padesát na padesát. A když jsem se podívala na čísla podrobně, zjistila jsem, že je

to 20 procent na 80 procent. Tedy jen 20 procent jsou úspory, zbytek ministr Stanjura zalepí tím, že nám všem zvýší daně,“ kritizuje vládu Schillerová.

„Jak s tím můžete žít,“ apelovala opět minulý týden na premiéra Petra Fialu, který pak v rozpravě spolu s ministrem financí Stanjurou dokládal, že celková daňová kvóta po balíčku prakticky nevzroste. A to byl také slib, který Fiala před volbami veřejně dal. Tedy že neporoste složená daňová kvóta. Bude dokonce nižší než za vlády ANO. Stínová ministryně financí za ANO to považuje za velké riziko pro celé hospodářství, které může upadnout do recese, jak naznačuje i pokles spotřeby obyvatel. „Ostatně tuto taktiku ODS dobře zná již z minulosti,“ hřímala Schillerová v rozpravě a pokračovala ve svém „skandálním odhalení“: „Není to ozdravný balíček a už vůbec ne úsporný, je to daňový balíček a pěkně divoký. Marketingová finta s cílem zamaskovat nepoctivě odvedenou práci.“

Schillerová i Havlíček se dlouhodobě vyhýbají tomu, že by ANO pomohlo ke krizi státních financí tím, že ve vládě spolu s dnešní nejsilnější stranou ODS schválilo snížení daní prostřednictvím zrušení superhrubé mzdy (každý rok tak státní pokladně chybí 100 až 120 miliard korun). To je asi jediné místo, kde se opozice a hlavní vládní strany shodnou. Snížení daní bylo tehdy správné, pomohlo k vyšší spotřebě, a tím růstu HDP, který dnes zásadním způsobem chybí. „Jediný důvod, proč vám dnes roste hrubý domácí produkt, je vysoká inflace, a to opravdu není to, co bychom chtěli,“ řekla Schillerová.

ANO se chystá na rozsáhlou diskusi během projednávání vládního úsporného balíku. Dá se očekávat, že na přetřes přijde každé jedno opatření, které vláda předkládá a kterých je pětapadesát. Bude to ale kritika dílčí, vlastní ucelený návrh na konsolidaci veřejných financí ANO zřejmě předkládat nebude. Nepředloží ani návrh na nějakou celkovou důchodovou reformu, ani na systémovou daňovou změnu. Jediné, s čím v této daňové oblasti ANO přichází, je opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET).

„Podívejte se, co se děje, kolik restaurací v Praze přechází na sytém cash only, to je lavina, která přináší velké škody,“ soudí Alena Schillerová, která má v tomto názoru nejen podporu odborů, ale i některých ekonomů a provozovatelů. ANO by tímto způsobem chtělo do státní pokladny vrátit desítky miliard. To je podle odborníků velmi volný odhad, který je spíše zbožným přáním než reálným ziskem. Na každý pád EET se za této vlády znovu zavádět nebude, i kdyby to podporoval kdokoliv. Fialův kabinet EET zrušil jako symbol konce vlády Babišova myšlení a na symboly vítězství se až do případné porážky nesahá.