Horní Mísečky jsou nejvýše položenou horskou osadou v Krkonoších. Západně od Špindlerova Mlýna, v nadmořské výšce kolem tisíce metrů, se rozkládá malá horská vesnička čítající několik chalup, budov a apartmánových domů, které po revoluci nahradily staré dřevěné turistické ubytovny.

Kdybyste se letos v létě vydali z Hor­ních Míseček dolů do Špindlu po takzvané Vodovodní cestě, narazili byste na bagry, buldozery a terénní náklaďáky. Těžká technika se na jedné straně cesty zakousla do svahu, na straně druhé zeminu zase přisypávala a zarovnávala. Z úzké kamenité cesty vznikla dostatečně široká a geometricky rovná trasa – v létě vhodná pro turistiku či cykloturistiku, v zimě pro lyžování. „Z cesty, po které se dalo lyžovat, jen když napadlo dostatek sněhu, jsme vytvořili dvakrát tak širokou, v podstatě úplně novou a plnohodnotnou modrou sjezdovku s moderním technickým zasněžováním,“ popisuje René Hroneš, ředitel Skiareálu Špindlerův Mlýn.

Kousek nad Špindlerovým Mlýnem se zmiňovaná sjezdovka kříží s další, tentokrát zcela novou lyžařskou pistou, jež vznikla odbočením z červené na Medvědíně.

Kilometrová sjezdovka s názvem Lesní, která je svou náročností na pomezí červené a modré, po překřížení Vodovodní cesty pokračuje dál do Bedřichova. Do míst, kde provozovatel skiareálu, společnost Melida, hodlá postavit lanovkový terminál, který – konečně – propojí obě části „českého Aspenu“.

Sjezdovka jako dálnice

„Myšlenka propojení obou špindlerovských areálů se datuje do 90. let, přípravné práce a jednání o změně územního plánu započaly v roce 2006, my sami na tomto projektu intenzivně pracujeme od vstupu naší společnosti do Špindlu v roce 2012. A nyní ho měníme v realitu,“ říká Čeněk Jílek, předseda představenstva společnosti Melida a nejvýše postavený Čech ve skupině Tatry Mountain Resorts (TMR), která v Melidě drží většinový podíl. „Nikdo si nedovede představit množství a obtížnost práce při získávání všech potřebných povolení k projektu, který ze Špindlerova Mlýna udělá lyžařské středisko, jež v rámci naší země nebude mít obdoby,“ dodává.

Proto se letos v létě čile budovalo i na protějším kopci nad Špindlem – ve Svatém Petru. Zbrusu nová červená sjezdovka nazvaná Přehradní začíná u horní stanice lanovky Hromovka a po téměř třech kilometrech bude ukončena u plánovaného propojení lanovek. Prozatím je zhruba v polovině kopce ukončena a lyžaři se napojí na stávající turistickou cestu, která také prošla úpravou. „Sjezdovka má nádherný profil a lyžování na ní bude absolutně fantastické, i když to letos ještě nebude možné až úplně dolů,“ přibližuje Hroneš.

Znatelných změn a potřebného rozšíření se dočkala i v současnosti nejoblíbenější a zároveň nejvytíženější modrá sjezdovka na svatopetrské straně areálu. V úzkých místech, kde bylo navíc několik členitých zatáček, se díky terénním úpravám podařilo připravit širší, napřímenější a především přehlednější trasu. „Nová modrá ve Svatém Petru poskytuje fenomenální lyžování. Je to obrovská, 45 až 60 metrů široká a bezpečná sjezdovka. Rovná jak dálnice,“ říká Jílek a s úsměvem dodává: „Češi dosud říkali Špindlu ,český Aspen‘ hlavně kvůli vysokým cenám, teď nám tak budou říkat kvůli kvalitě lyžování.“

300 milionů do hlíny a trubek

Všechny nové sjezdovky jsou vybavené rozvody pro technické zasněžování, Melidě se také podařilo dosáhnout dohody s Povodím Labe, že vodu pro technický sníh budou čerpat z přehrady Labská namísto dosavadního odběru z řek a potoků. „I pro Povodí je současná situace lepší, než když jsme odebírali vodu z Labe a Dolského potoka. Zadržovaná voda je lépe regulovatelná a celkově vy­užitelnější než z tekoucích zdrojů,“ vysvětluje Jílek.

Jen během letošního roku Melida investovala do úprav špindlerovského areá­lu přes 300 milionů korun, většinou z bankovních úvěrů. Firma má v dlouhodobé nájemní smlouvě s Českou unií sportu domluvenu určitou míru zadlužení, další kroky propojení Svatého Petra s Medvědínem tak musí připravovat postupně ve fázích. „Jedna věc je financování, musíme si na velkou investici něco našetřit, druhá pak potřebná povolení a dokumenty. Momentálně jsme v jednání v otázce stavebního povolení pro nové, propojující lanovky. Pokud by šlo vše po­dle plánu, mohli bychom příští rok začít s přípravnými pracemi a v roce 2025 vybudovat samotnou lanovku na Hro­movku,“ věří Jílek.

Reinkarnace proběhla rychle

Malé penziony a priváty v rakouských Alpách do pár let skončí, říká Čeněk Jílek, ředitel TMR pro Česko,  Rakousko a Polsko.

Do společnosti TMR (Tatry Mountain Resorts) nastoupil v roce 2008 jako pracovník půjčovny lyžařského vybavení v Jasné v Nízkých Tatrách, postupem času se stal šéfem celé značky Tatry Motion, která vedle půjčoven zahrnuje i obchody a lyžařské školy. V roce 2012, kdy společnost Melida ovládaná TMR převzala provoz skiareálu ve Špindlerově Mlýně, se stal jejím ředitelem. Od letošního roku má ve skupině, kde se stal menšinovým majitelem, na starost veškerý byznys v Česku, Rakousku a Polsku.

TMR uzavírá finanční rok k 31. říjnu. Jak podle předběžných výsledků vypadalo uplynulé období?
Dobře. Vracíme se do roku 2019 plus nějaký procentní nárůst k tomu. Reinkarnace, jak období po covidu-19 nazývám, proběhla poměrně rychle. Ani jsem sám nevěřil tomu, že se situace může takto zhojit, a věřím, že to bude pokračovat. Lidé mají zájem o naše služby, návštěvnost roste.

Přestože loňská zima nebyla z hlediska sněhu a počasí příliš povedená?
Podrželo nás hodně Slovensko, kde máme dobrou kombinaci nadmořské výšky a komplexní infrastruktury pro umělé zasněžování. To přitáhlo klienty z Česka, ale i z dalších zahraničních trhů. V zahraničních médiích se objevuje stesk rakouských a italských vlekařů, že Češi, Poláci a Slováci výrazně omezili Alpy. A část této klientely jsme posbírali my v Tatrách, Jasná loni rostla opravdu extrémně. Dobrý rok jsme měli i ve Špindlerově Mlýně a na Ještědu. Mile mě překvapila stabilita návštěvnosti ve Špindlu, zhruba polovinu návštěvníků tvoří Češi, zbytek pak Němci, Poláci, Holanďané a Dánové. Pestrost klientely je jednoznačné plus.

Čím si vysvětlujete opad zájmu Východoevropanů o Alpy?
Dříve jsme byli pranýřováni, že lidé mohou za obdobné peníze jet lyžovat do Rakouska. Ale to už není pravda a po­myslné nůžky se rozevírají stále víc. Denní skipas v Alpách se pohybuje kolem 70 až 85 eur. My máme ve všech střediscích dynamický ceník, který se vyvíjí po­dle poptávky, ale v průměru se v Jasné lyžuje přibližně za 50 eur, tedy minimálně o třetinu levněji, ale spíš více. Ale nejde jen o lyžování, ještě větší rozdíly jsou ve službách okolo. Zažívám to pravidelně, když do Rakouska jezdím a spím po hotelech. V Innsbrucku se dnes nelze rozumně ubytovat pod 200 eur na noc, a když se podívám do pěkných lyžařských středisek na čtyřhvězdičkový nebo pětihvězdičkový hotel, pohybujeme se od šesti set eur výš. To je zcela standardní cena. A Francie je ještě výš.

Ubytování ve Špindlerově Mlýně je levnější?
Netvrdím, že lepší hotely ve Špindlu jsou levné, ale o takovýchto cifrách se vůbec nebavíme. Levnější je i ubytování v Alpách v soukromí, ale malé penziony a priváty v Rakousku postupně končí. Mladá generace to po svých předcích nepřebírá, předělávají to na apartmány a byty a prodávají. Rodina se zabezpečí a nemá se o to kdo starat. Penzionové ubytování v Rakousku do pěti let umře a možná zcela skončí.