Stahuje americké akcie už jen „blbá nálada“?

Je to skoro měsíc, co vrcholil opti­mismus amerických akciových trhů. Někteří dokonce mluvili o novém býčím trhu. Jiní ovšem varovali, že růst, jenž začal v půl­ce června, je jen přechodný. Že jde o „past na býky“, o krátkodechý vzestup jinak nadále beznadějně medvědího trhu.

Zlomový vývoj obchodování 16. srpna jako by dal zapravdu pesimistům. Tehdy klíčový ukazatel amerických akcií, index Standard & Poor’s 500, nepovyrostl natolik, aby prolomil úroveň odpovídající své průměrné hodnotě posledních dvou set dnů. Takové prolomení by zejména mnozí stoupenci technické analýzy měli za potvrzení, že se americké burzy vskutku vymanily z medvědí nálady. Takže 16. srpna ukazatel zakončil svoji přesně dva měsíce trvající vzestupnou pouť, když od 16. června přidal přes 17 procent.

Ovšem své zisky z této doby ani dodnes rozhodně všechny neodevzdal. Vždyť od 16. srpna do minulého čtvrtka sestoupil jen o necelých sedm procent. V porovnání s minimem z 16. června, kdy index padl nejníže za období od prosince 2020, uzavíral ve čtvrtek o více než devět procent výše.

Zásadní otázkou je, jak hluboký nakonec bude pokles uplynulého necelého měsíce. Spadnou akcie do blízkosti červnového dna, nebo dokonce pod něj, či se rychle zotaví, takže sklapnutí „medvědí pasti na býky“ nakonec nebude až tak bolavé?

Propad techno akcií

Pokles uplynulých několika týdnů odráží v první řadě hlavně mizerný výkon velkých technologických titulů. To není nic moc překvapivého ani nového. Technologie se mění, stěžejní firmy v segmentu také, ovšem v posledních takřka sta letech stále platí, že index Standard & Poor’s 500 jako celek podává nadprůměrný výkon prakticky jen tehdy, když se nadprůměrně vede i technologickým akciím. Tedy vážně nemůže překvapit, že výprodej akcií po 16. srp­nu je doprovázený citelným poklesem technologického segmentu.

Za ním je hlavně strach z dalšího růstu úrokových sazeb. Technologické akcie se nezřídka řadí mezi růstové tituly: jejich současná cena je založena na očekávání kvapného růstu a expanze nadcházejících let a na pravidelných ziscích v poměrně vzdálené budoucnosti. Čím výše ale jsou a budou úroky, tím méně lákavé vzdálené zisky jsou. Ne nadarmo se někdy úrokové sazbě říká sazba diskontní. „Diskontuje“ budoucnost, zlevňuje budoucí zisky. Jestliže jsou úroky vysoké nyní a mají být vysoké i v příštích nejbližších čtvrtletích, ba letech, zkrátka se může spíše vyplatit mít zisk už teď než čekat na budoucí. A žít z úroků z těchto zisků. Zisk teď ovšem zajišťují akciové tituly nikoli růstové, ale hodnotové. Tedy tradiční akcie, jež ze svého pravidelného zisku navíc často vyplácejí dividendu. Kdo má akcie banky JP Morgan nebo ČEZ, sází na hodnotové tituly, kdo dá přednost Tesle, pak na růstové.

Jen přechodná blbá nálada?

Obava z růstu úrokových sazeb je tak palčivá, že ani představení nových iPhonů trh příliš nepovzbudilo. Akcie Applu přidaly ani ne procento, za letošek jsou i tak ve třináctiprocentním minusu. Přitom představují shodou okolností hned třináct procent indexu Nasdaq 100, jemuž právě technologické akcie dominují.

Optimisté jsou přesvědčeni, že pro tak matný výkon technologických titulů není pádný důvod. A že spíše jen odráží přechodnou „blbou náladu“ burz. Míní, že stále rapidně probíhající digitalizace všeho jim bude mocnou vzpruhou. A že je silně podpoří i nynější energetická krize, která uspíší ústup energeticky náročného, fyzického offlinu a akceleruje příklon k online prostředí a energeticky relativně nenáročnému „virtuálnu“.

„Blbá nálada“ není nic fundamentálního. Potrvá měsíc, dva, tři, nakonec odezní. To by v kontextu výše řečeného znamenalo, že americké akcie už na své červnové dno nejspíše nespadnou a že by naopak mohly ještě do konce letoška připravit investorům i pozitivní překvapení. Na ně dojde tehdy, bude-li splněna zásadní podmínka. Ekonomický útlum v USA bude dostatečně silný, aby zmírnil inflační očekávání a aby dál výrazně nerostly úrokové sazby, ale současně bude dostatečně slabý na to, aby vyvolal hlubokou a/nebo vleklou recesi.