Stát je Volkswagen
Jaký Volkswagen, takové Německo, dalo by se říct po zveřejnění loňských ekonomických výsledků wolfsburské firmy. Provozní zisk největší německé automobilky spadl o 15 procent, ziskovost na autě byla už jen pětiprocentní (předtím sedm procent). Celkově se výnosy společnosti propadly skoro o třetinu.
Relativně jde o jeden z nejhorších výsledků za třicet let. Takto viděno katastrofa. Absolutně vše vypadá lépe. Čistý zisk VW je 12,5 miliardy eur, tržby mírně rostly na 324 miliard. Co se tedy nedaří? Přechod na elektromobilitu, do níž VW silně investoval a své peníze jen pomalu dostává zpět.
Volkswagen ztratil na čínském trhu, kvůli inflaci přišel o část odbytu doma v Evropě. Je to pech, kdyby ovšem firma nespoléhala na to, že němečtí politici zajistí odbyt VW prodlužováním prodejních prémií na e-auta. To se nestalo. Problémy VW začaly kulminovat přesně v této chvíli.
Obrovský rozsah úsporných opatření, která dusí firmu – zejména náklady na vyplacení 30 tisíc přebytečných zaměstnanců a jejich rekvalifikaci –, je dán odkládáním změn pod vlivem falešných politických očekávání. Právě v tom je VW symbolem celého Německa. Dělo se to v posledních letech všude, a to nejen proto, že německá ekonomika žila z levných ruských energií, ale i proto, že ekonomický růst a vývoz do celého světa byly považovány za věčnou výhodu globalizace. Prozření je bolestné, hledání cesty ven velmi nepřesvědčivé. Platí to pro stát stejně jako pro koncern VW.
Vznikající vláda Friedricha Merze už chystá investiční balík prakticky na všechno a šéf VW Oliver Blume? Ten spoléhá na státní odlehčení daní z výzkumu a vývoje a také na obnovené prodejní podpory elektrických aut. Tedy na návrat minulého v nových podmínkách. Ve Volkswagenu jsou přesvědčeni, že to správné na své straně, tedy úspory ve výrobě, už udělali. Přitom to hlavní je ještě čeká. Přitáhnout váhající zákazníky zpět k elektromobilitě tím, že automobilka nabídne vysokou kvalitu za přístupnou cenu, jinak se prosadí čínská auta.
Lidí, kteří si myslí, že toho VW docílí tržně – snížením nákladů a marží –, je stále méně. I Oliver Blume vidí hlavně to, že čínskou státní podporu může vyvážit jen podpora německá či evropská. Čínská e-auta jsou ale dnes především kvalitnější a sofistikovanější. A tady na žádnou státní podporu spoléhat nelze. Pořád rozhoduje poměr cena/výkon a pracovat se dá v obou částech zlomku vcelku nezávisle. Pokud by měl ale Blume pravdu, znamenalo by to, že jedinou šancí, jak VW může konkurovat čínským vozům, je počínštění Volkswagenu, potažmo celé německé ekonomiky. To by už však byl jiný a méně svobodný politicko-ekonomický model, a do toho se (zatím) nikomu nechce.
