Udrží se giganti na vrcholu?
Na řadu investorů působí psychologický argument, že obří technologické firmy FAAMG nemají kam dál růst.
Technologická bublina upouští vzduch. Otázka, jestli hlučně praskne, visí ve vzduchu. S blížícím se koncem pandemie si burza začíná uvědomovat, že ojedinělé podmínky posledních dvanácti měsíců byly bezprecedentní. Index Nasdaq sdružující technologické akcie nejprve od svých historických maxim v polovině února přišel o desetinu hodnoty, i po smazání části těchto ztrát jsou však investoři nervózní a snaží se zajistit směrem k riziku výraznější korekce. Přeskládají portfolia a oddělují pomyslné „zrno od plev“. To zrno by mělo turbulence ustát s minimálními ztrátami, plevy mohou padat hluboko pod mlat. Mezi kandidáty na potenciální vítěze patří i největší technologické kolosy naší doby sdružené pod akronymem FAAMG. Bilionoví giganti přes vyšponované ceny akcií v posledních měsících a letech natolik vrostly do životů svých zákazníků, že ani vzduch čistý od koronaviru jejich schopnosti růst a generovat zisky nenaruší.
Přesvědčte se sami. Apple: 100 procent zhodnocení za posledních 12 měsíců, aktuálně 17procentní propad proti maximům. Microsoft: 50 procent zhodnocení, nyní pět procent pokles. Amazon: 50 procent zhodnocení, 15procentní propad. Alphabet (mateřská společnost Googlu): 75 procent zhodnocení, pětiprocentní korekce. Facebook to samé v bledě modrém: 75 procent zhodnocení, pětiprocentní propad. Rok po obřích korekcích způsobených šokem ze šíření koronaviru jsou technologické kolosy ve velmi dobré kondici. A na konci března zatím nepůsobí, že by byly pod obřím tlakem. Na to jsou jiní kandidáti.
Nově objevený potenciál
Tesla. Zoom. Peloton. V loňském roce se staly symbolem a s trojcifernými nárůsty hodnot (v procentech) vévodily žebříčkům nejlepších investic. Rizikové technologie se staly do jisté míry bezpečným přístavem. Pandemie a s ní spojené lockdowny akcelerovaly vstřebávání nových technologií a jejich provideři během několika měsíců značně urychlili plány rozšíření svých produktů směrem k běžnému spotřebiteli. Dalším faktorem pak byla burzovní horečka, kdy právě nejznámější značky jako Tesla přitahovaly zájem malých investorů. Doba zrychlené adaptace podle všeho končí, malí investoři se i přes impulz posledního Bidenova šeku na 1400 dolarů již brzy budou moci věnovat i jiným zálibám. A významnější propad, na který se čeká dlouhé měsíce, by mohl být za dveřmi. Těch hlasů, které ho očekávají, je bezpočet.

„Limity technologických akcií jsou nepopiratelné a je tam doslova volání po korekci,“ konstatoval v rozhovoru pro Forbes David Bahnsen, šéf investic Bahnsen Group, s tím, že podle jeho názoru nepůjde o jednorázový propad, ale firmy pojedou do nižších pater po horské dráze. „Všichni milují večírky. Ale po velké party musí nezbytně přijít velká kocovina,“ napsal už před šesti měsíci hvězdný investor Stanley Druckheimer. Podle něho technologické akcie jedou na vlně šílenství. V září loňského roku akcie opravdu „minikorekcí“ prošly, Tesla během dvou týdnů přišla o třetinu hodnoty. Jenomže brzy poté se odrazila k více než zdvojnásobení své hodnoty a z Elona Muska nakrátko udělala nejbohatšího muže světa.
Od začátku roku se ovšem štěstěna, respektive tržní sentiment, od technologií odvrací. Mezi faktory, jež ovlivňují střednědobé směřování trhu, se pomyslně stále hlasitěji hlásí čtyři, které zřejmě nebudou technologiím nakloněné. Především se očekává postupné otevírání americké ekonomiky, což spotřebitele od počítačů a domácí zábavy nasměruje zpět do ulic. Zadruhé a zatřetí by měla růst inflace a i centrální banky nejspíš přikročí ke zvyšování sazeb. A konečně – na technologický sektor si brousí zuby i administrativa prezidenta Bidena, jež podle zpráv z Washingtonu plánuje zvyšovat korporátní daně. Zejména z těchto důvodů byly technologie v prvním kvartálu roku 2021 nejméně úspěšným segmentem hlavního amerického burzovního indexu Standard&Poor’s 500. A experti – v některých případech poněkud se zpožděním – zintenzivnili svá varování před tím, aby investoři nespoléhali na růstový potenciál z covidových časů.
„Existuje řada firem, které se na pandemii svezly, a bez těchto výjimečných podmínek bude pro ně velmi komplikované udržet tempo růstu,“ zní nyní ze všech stran. Jako příklad tohoto typu společností je nejčastěji zmiňována hvězda prvních měsíců pandemie, Zoom Video. „Milujeme Zoom, ale je prakticky nemožné, aby letos rostli tak rychle jako loni,“ hlásí jedním hlasem Wall Street. Podobnými případy má být fintechový Square nebo fitnessový Peloton. Jako případ opačně našlápnuté firmy zmiňuje Alan Tu, manažer devítimiliardového T. Rowe Price Global Technology Fund, společnost Twilio. Ta Američanům posílá SMS v okamžiku, kdy dorazí kurýr s objednaným zbožím či jídlem nebo je třeba přistaven Uber. „Twilio za loňský rok ztrojnásobilo hodnotu svých akcií, ale stále máme pocit, že jsou teprve na začátku,“ tvrdí Tu.
Nově objevený potenciál by podle mnohých měly mít i „staroekonomické“ firmy, jimž se podařilo úspěšně otevřít digitální kanály. Burgerový řetězec Shake Shack se třeba nově chlubí 60procentním podílem online objednávek a už i v posledním čtvrtletí loňského roku, přes pokračující uzavření řady poboček, vykázal v porovnání se stejným obdobím roku 2019 čtyřprocentní navýšení tržeb. Investice se zároveň přelévají do dalších tradičních oborů, jako jsou zábava nebo cestovní ruch, které by po očekávaném konci omezení a odhadovaném až osmiprocentním růstovém potenciálu americké ekonomiky mohly vystřelit strmě vzhůru.
Šampiony ještě na dlouho?
Další analytici, například Tom Lee z Fundstrandu, naopak minikorekci v druhé polovině března vidí jako uklidnění minimálně pro první pololetí roku a technologické akcie nezavrhuje. „Růstové, energetické nebo technologické akcie od začátku roku přišly v průměru o deset procent hodnoty, což podle nás pro příštích pár měsíců minimalizuje pravděpodobnost většího výprodeje,“ konstatoval pro Business Insider Lee a dál sází i na giganty. Hlavní technologické akcie aktuálně označované jako FAAMG, jež se v posledních měsících vyšplhaly ke čtvrtinovému podílu na celkové hodnotě indexu S&P 500, v posledních měsících ukázaly, že jsou k propadům odolnější než zbytek trhu. Že firmy jako Amazon, Facebook nebo Google jsou natolik vrostlé do našich životů, že je ekonomické turbulence nezasahují. Že si internet, sociální sítě nebo pracovní software podobně jako jídlo na rozdíl od zábavy či jiných zbytných statků neodepřeme.

Situace došla tak daleko, že po Wall Street se v určitých momentech šířil až příliš odvážný narativ ve smyslu: „Proč vlastnit cokoli jiného než technologické akcie?“ Vzhledem k tomu, že tržní kapitalizace těchto největších firem už vesměs překročila hranici bilionu dolarů –
jediný „nedostatečný“ z pětice FAAMG je Facebook s aktuální hodnotou cca 800 miliard USD – na řadu investorů působí psychologický argument, že tyto firmy už nemají kam růst. Že jejich potenciální zhodnocení nemůže být do budoucna tak vysoké jako u firem, jejichž „market cap“ je o jeden či dva řády nižší. Právě proto se řada růstově orientovaných investorů přeorientovává na mladší generaci firem a hledají ty, jež díky inovacím podle nich mají šanci zaznamenat vyšší růst. Skeptici naproti tomu tvrdí, že každá dobrá společnost je dneska přeceněna a že klasika technologického sektoru nemusí být špatnou volbou. „Podle nás mohou šampioni být šampiony po mnoho dalších let,“ netajila se optimismem ohledně budoucnosti FAAMG v rozhovoru pro časopis Fortune Rebecca Irwingová, která spravuje PGIM Jennison Focused Growth Fund, jenž loni své portfolio zhodnotil o 67 procent.


