
Velká obilná operace
Evropská unie slíbila zvýšit podporu exportu ukrajinské pšenice, v průběhu tří měsíců jí musí dostat ze země 20 milionů tun.
Ukrajinští farmáři mají problém, který ohrožuje jejich existenci. Standardní exportní cesty přes Černé moře zablokovalo ruské válečné loďstvo a na farmách na Ukrajině zůstávají tuny obilí z loňské sklizně. Chybějící ukrajinská pšenice na světovém trhu zároveň existenčně ohrožuje obyvatele rozvojových zemí, kteří na dodávky zemědělských produktů z této východoevropské země již řadu let spoléhají.
„Musíme zajistit, aby toto obilí mohlo být odesláno do světa. Pokud ne, miliony lidí budou čelit hladomoru,“ řekla kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová na setkání zástupců zemí G7 v polovině května. Jejich vlády přitom odhadují, že Rusko blokádou vývozu obilí z černomořských přístavů ohrožuje výživu až 43 milionů lidí.
Hra o život
Hostem na setkání byl i ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, který potvrdil, že v sýpkách v jeho zemi čeká na vývoz kolem 20 milionů tun obilovin. Navíc se nehraje jen o loňskou, ale i o letošní sklizeň. Prodej uskladněného zrna je důležitý i proto, aby se udělalo místo pro obilí vypěstované letos. A z tržeb za exportovanou pšenici financují ukrajinští zemědělci provoz svých farem a bez těchto peněz zkrachují.

I proto Evropská komise (EK) slíbila, že bude spolupracovat s vládami Evropské unie, aby pomohla Ukrajině vyvážet obilí. „Je to obrovská výzva, proto musíme koordinovat a optimalizovat logistické řetězce, nastavit nové trasy a co nejvíce se vyhýbat úzkým místům. Uvedených 20 milionů tun obilí musí opustit Ukrajinu přes infrastrukturu EU do tří měsíců,“ prohlásila eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová.
Před válkou na Ukrajině se většina, přibližně 90 procent, ukrajinského zboží vyvážela přes přístavy v Černém a Azovském moři, jež však v současnosti blokují ruské miny a útoky. V případě zemědělských komodit byl tento podíl ještě vyšší, některé odhady mluví až o 98 procentech. Nyní musí obří dopravní námořní lodě nahradit železnice, případně nákladní auta.
V současnosti čeká obilí z Ukrajiny na hraničním přechodu průměrně 16 až 30 dnů, na odbavení na ukrajinské straně čekají tisíce vagonů a kamionů. Proto začala exekutiva EU pracovat na alternativních logistických trasách využívajících všechny relevantní druhy dopravy, které označuje za „pruhy solidarity“.
Logistická podpora
Evropská komise požádala dopravní společnosti, aby poskytly více nákladních automobilů a lokomotiv a železničních vagonů pro dopravu ukrajinského obilí. Oznámila také vznik logistické platformy k lepší koordinaci volných dopravních prostředků a zboží. Na hraničních přechodech je třeba zvýšit kapacitu nakládky a urychlit dopravu ukrajinského obilí. To by mělo mít přednost i při manipulaci a plánování dopravních kapacit uvnitř EU.
Zásadním problémem je, že ukrajinské dráhy používají širokorozchodné koleje a v Polsku nebo na Slovensku je potřebné pšenici překládat do vagonů s rozchodem běžným v členských zemích EU. To překlad prodlužuje. I proto se v polovině května dohodla Ukrajina s Polskem na pomoci při zajištění exportu obilí do světa.
Polsko je ale schopné vyvézt maximálně dva miliony tun zrnin měsíčně. Pro zajištění světové potravinové bezpečnosti je však třeba, aby jeho byl vývoz každý měsíc mnohem vyšší – přinejmenším čtyři až pět milionů tun. EU proto hledá další trasy pro ukrajinské obilí.
Navíc se v důsledku války pro dopravní společnosti vedle bezpečnosti jejich zaměstnanců stala velkým problémem finanční rizika. Evropská komise proto zvažuje záruky pro logistické firmy na pojištění vozidel, které zajišťují transport zemědělských komodit z Ukrajiny. Navíc EU vyzvala vlády členských zemí, aby umožnily maximální flexibilitu na hraničních přechodech a urychlily administrativu i tím, že na ně pošlou dost celníků a pracovníků.
Nepůjde zřejmě o jednorázovou akci. Pokud válka neskončí do poloviny letošního roku, stejnou cestou poputuje i celá letošní ukrajinská úroda zemědělských produktů. „Výnosy budou nižší než v uplynulých letech, ale očekávám, že i letos dokážeme světu nabídnout 30 až 40 milionů tun pšenice, kterou pak bude potřeba vyvézt,“ prohlásil na setkání zástupců G7 ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj, jehož země loni vyvezla téměř 45 milionů tun této obiloviny.
Zajištění dodávek
Podpora ukrajinského vývozu ale není jediný způsob, jímž se EU snaží zvýšit množství pšenice na světovém trhu. S další iniciativou přišel německý ministr pro výživu a zemědělství Cem Özdemir. Prosazuje odklad nových unijních pravidel pro pěstování zemědělských plodin, konkrétně nařízení EU o ochraně půdy, které má vstoupit v platnost v příštím roce. Podle něho již nebude možné pěstovat stejnou plodinu dva roky po sobě na stejné ploše. Zpravidla by se pak po pšenici musela pěstovat kukuřice nebo řepka.
Özdemirova iniciativa směřuje k tomu, aby EK platnost těchto pravidel posunula až na rok 2024. To by unijním zemědělcům umožnilo i příští rok dodat na světový trh výrazně více pšenice. Němečtí farmáři tento krok ocenili. „Chceme mít možnost pokračovat v pěstování potravinářské pšenice ve stejném rozsahu jako dosud,“ řekl prezident Německého svazu zemědělců Joachim Rukwied s tím, že ozimá pšenice, která se seje na podzim, je nejdůležitější německou obilninou.
Tento příspěvek EU k dodávkám pšenice je zásadní, patří totiž k jejím světově nejvýznamnějším exportérům. Například jen Francie a Německo jí předloni dodaly na globální trh téměř stejně jako světová jednička Ruská federace. Přitom evropské zrniny mohou zásadně pomoci mnoha zemím třetího světa, které aktuálně čelí výpadku dodávek obilovin.
Situaci totiž značně zhoršilo nečekané rozhodnutí Indie zastavit vývoz pšenice. Ta přitom uváděla, že v roce 2022/2023 dodá na světové trhy až 12 milionů tun pšenice. Příčinou je vlna veder, která snížila očekávané výnosy a v kombinaci s velkou zahraniční poptávkou zvýšila ceny na domácím trhu o 20 až 40 procent.
Kvůli tomu farmáři prodávali pšenici soukromým kupcům namísto státu, jehož výkupní ceny byly často nižší než tržní. Indická vláda pak měla problém s programy podpory sociálně slabých obyvatel prováděné nákupem zemědělských komodit. Proto vývoz pšenice zcela zakázala.
Nedostatek této obiloviny na světových trzích může paradoxně vyřešit ten, kdo jej způsobil – Rusko. To je dlouhodobě největším exportérem pšenice a i letos očekává velkou úrodu. „Mohl by to být nový rekord v ruské historii,“ řekl Vladimir Putin na setkání klíčových ruských podnikatelů v Moskvě.
Rusko letos očekává sklizeň obilí ve výši 130 milionů tun, z čehož 87 milionů tun má tvořit pšenice. A navzdory potížím s logistikou a platbami v důsledku západních sankcí po invazi na Ukrajinu pokračuje ve vývozu. Jeho pšenice nadále míří do světa z ruské strany Černého moře a sporadicky i z Azovského moře.

