Vídeň volí populisty

Říká se, že sedmička je šťastné číslo. A posedmé budou volit Rakušané své zástupce do Evropského parlamentu (EP). Poprvé to bylo v roce 1996, rok poté, kdy Rakousko vstoupilo do Evropské unie, nadcházející evropské volby se v něm uskuteční v neděli 9. června. Právo volit budou mít jak všichni rakouští občané, tak státní příslušníci ostatních členských zemí EU, kteří mají v zemi trvalé bydliště. Navíc musejí osoby oprávněné volit nejpozději v den voleb dovršit věk 16 let. Celkem by své zástupce mohlo jít vybírat až 6,4 milionu osob (včetně necelých 45 tisíc Rakušanů žijících v zahraničí, kteří mohou volit korespondenčně).

Taková vysoká volební účast se však nečeká, navzdory tomu by mohla být značně vyšší než v uplynulých letech. V průzkumu uskutečněném měsíc před volbami agenturou OMG pro rakouský list Kurier 66 procent z 1 007 dotázaných Rakušanů s volebním právem uvedlo, že s velkou jistotou k urnám dorazí. Dosa­vad­ní rekord je téměř 68 procent v premiérových eurovolbách v roce 1996. Od té doby se účast držela pod 50 procenty, až na předpandemické volby v roce 2019, kdy své europoslance zvolily tři pětiny Rakušanů. Dlouhodobě je účast v euro­volbách nižší než do Národní rady, dolní komory rakouského parlamentu.

Úpadek tradičních stran

V roce 2019 ovládly eurovolby tradiční velké strany: Rakouská lidová strana (ÖVP) s necelými 35 procenty a Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ) se ziskem skoro 24 procent. To se zřejmě opakovat nebude. Ve zmíněném průzkumu vede národně konzervativní a euroskeptická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zvaná také Svobodní s 26 procenty (jiné průzkumy této straně připisují až 27 procent). Obě uvedené tradiční velké strany mají obdržet „jen“ 22 procent. Svobodní nejsou jedinou stranou, která v Rakousku narušuje nadvládu ÖVP a SPÖ. Dalším je liberální uskupení Nové Rakousko a Liberální fórum (NEOS), kterému zmíněný průzkum přiřkl 14 procent, přičemž před pěti lety získalo jen 8,4 procenta. Předstihlo tak zavedenou Stranu zelených. V Rakousku je hranice, kterou musejí strany ve volbách do EP překročit, aby se jejich hlasy přepočítávaly na mandáty, čtyři procenta.

S čím Svobodní bodují u rakouských občanů? Na konci dubna strana představila své plakáty s nápisem (volně přeloženo): „Zastavte EU šílenství“. Když tento slogan představoval v půlce dubna lídr této strany pro eurovolby Harald Vilimsky, kromě sloganu bylo možné vidět snímky, na nichž například předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na uvítanou objímá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a vypadá to, jako by se měli políbit. Dále to byl přeplněný uprchlický člun, tank, injekční stříkačka a větrné turbíny a kolem hesla jako „ekokomunismus“ či „válečné štvaní“.

„Už to stačí, politické šílenství dosáhlo úrovně, kdy lze stisknout pouze tlačítko stop,“ nechal se slyšet Vilimsky, který v kampani pracuje se symbolem „červeného tlačítka“. Vyzývá také k návratu kompetencí členským zemím EU, zejména pokud jde o trh práce a vzdělávání. Na druhé straně ale požaduje zajištění vnějších hranic „společnou akcí“ armády a policie členských států jako „novou“ pravomoc EU. Dalším požadavkem FPÖ je snížení počtu europoslanců i členů EK na polovinu. Navzdory tomu Vilimsky navrhuje vytvořit nový post komisaře pro „remigraci“, rozsáhlé vracení lidí do jejich domovských zemí nebo deportace do jiných zemí mimo EU. Zároveň se netají, že by tuto roli přijal. Jako příklad uvádí Velkou Británii, která se dohodla na vydávání osob, jimž byl zamítnut azyl, do Rwandy.

Nelze se divit, že se tradiční strany ostře vymezují. Vilimsky „slibuje modré z nebe s vědomím, že své sliby nemůže dodržet,“ řekl generální tajemník ÖVP Christian Stocker, který Vilimského také obviňuje z flirtování s öxitem, vystoupením Rakouska z EU. Pro vedoucího kandidáta SPÖ pro eurovolby Andrease Schiedera jsou FPÖ a Vilimsky „se svou dikcí nepřáteli Evropy, a tedy naší vlasti“. Rakousko dle něj potřebuje silnou, jednotnou a sociální Evropu, aby překonalo současné problémy, jako jsou inflace, válka a změna klimatu. Generální tajemnice Strany zelených Olga Voglauerová zase viní Vilimského z „nenávisti, agitace a lží o EU a ruské útočné válce na Ukrajině“. Jak tyto názorové střety vyhodnotí rakouští voliči, se ukáže 9. června. Zatím se zdá, že FPÖ navzdory své rozporuplné minulosti, jako byla dohoda o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko z roku 2016, tahá za delší konec.