Za rok lze stavět mnohem víc než dnes

Dostupnosti bydlení věnoval 30 let své kariéry. Přinesla mu úspěch i profesní uspokojení, ale v uplynulých letech také obavy o budoucnost společnosti. „Pokud mladým lidem nedáme perspektivu vlastního bydlení, narušíme stabilitu celé země,“ varuje David Mencl, zakladatel firmy Ekonomické stavby.

► Téma dostupnosti bydlení vás provází prakticky celou profesní dráhu. Co vás na něm po tolika letech stále drží?

Toto téma mi přineslo úspěch i velké profesní uspokojení. A zároveň mi v uplynulých letech přineslo velké obavy. Dostupnosti bydlení jsem věnoval 30 let své kariéry, ale nikdy dřív jsem kolem ní necítil stejně silné napětí jako dnes.

► V čem tyto obavy spočívají?

Každý rok jsem v kontaktu s velkým počtem mladých lidí, zhruba dvěma tisíci ročně. Pokud jim nedáme solidní perspektivu vlastního bydlení, pak se stále více spoluobčanů bude radikalizovat. Nárůst extremismu změní a dramaticky zhorší život v Česku všem. I těm, kteří již dobře bydlí.

► Jaké další dopady může mít nedostupnost bydlení na společnost?

Pokud nedáme mladým lidem možnost dobře bydlet, nebudou se rodit děti. Nebudou-li se rodit děti, narazí moje generace do důchodové zdi. Obrovské množství dnes aktivních odejde do důchodu a bude očekávat vysoké životní standardy. Déle žijící s mnohem dražší zdravotní péčí.

► Zmiňujete i ekonomické důsledky. Čeho se obáváte nejvíc?

Necháme po sobě příštím generacím předluženou zemi a budeme očekávat, že na naše důchodové jistoty vydělají. Poměr pracujících a důchodců však v té době bude brutálně nepříznivý. Nemůže to znamenat nic jiného než nízké důchody, vysoké daně a silnou mezigenerační nenávist.

► Co považujete za klíč k řešení bytové krize?

Musíme udělat dvě věci, které rychle změní hru. Dejme DPH spojené se stavbou místu, kde stavby vznikají – obce jim přestanou bránit, protože to pro ně začne mít smysl. A vraťme rozhodování o hypotékách bankám, jejich analytikům, nikoli úředníkům odtrženým od reality. Dva kroky, které lze udělat za půl roku. Za rok můžeme stavět mnohem víc než dnes.

► Jaký očekáváte vývoj hypoték?

Čekám jen velmi mírný pokles sazeb, který však sám o sobě nic nemění na dostupnosti bydlení. K sazbám pod dvěma procenty se nedostaneme už možná nikdy. Pro dostupnost bydlení to ale není podstatné. Podstatné je vrácení rozhodovacích pravomocí bankám.

► Jak hodnotíte vývoj tuzemského stavebnictví? Očekáváte další růst?

Obávám se růstu. Za celý rok 2025 jsme již vyprodali sto procent kapacity příštího roku. Jedeme tedy na plný výkon. Z rozhovorů vím, že jsme kus před zbytkem trhu. Tento stav je pro nás ideální. Obáváme se však, že se postupně rozběhne celý trh. Pak nevyhnutelně přijdou problémy s kapacitou řemesla a velkým růstem ceny práce. Proto bychom chtěli současný stav uchovat co nejdéle. Růst je však velmi reálný.

► Zůstáváte věrní tradičním zdícím materiálům, nebo vidíte budoucnost ve dřevě jako někteří konkurenti?

Jednou budeme všichni stavět jen dřevostavby, protože to bude dávat smysl. Kdo však staví dřevostavbu dnes, nic nepochopil či se nechal obalamutit. Dřevostavba je v každém ohledu horší dům. Horší pro kvalitu bydlení. Dramaticky horší pro svou hodnotu v čase. Prodávat za deset let zděný dům a dřevostavbu je obrovský rozdíl. Dřevostavba je mnohem náchylnější k poškození při špatném užívání. A její technická životnost je třetinová oproti té zděného domu.

► Mají dřevostavby nějakou výhodu?

Jedinou a zároveň podstatnou výhodou je podíl odborné práce, který je mnohem nižší. Jednou bude natolik drahá, že postavit dřevostavbu přijde na jednu třetinu zděného domu. Pak bude regulérní úvahou pořídit horší dům za mnohem méně peněz. A pak zřejmě budeme dřevostavby nabízet, s přiznáním všech rozdílů. Zaplatit dnes za dřevostavbu stejně jako za zděný dům je legrační. Není žádná jiná země na světě, kde by se dřevostavby prodávaly za stejné peníze jako zděné domy. A zřejmě v žádné jiné zemi na světě by se nenašel klient, který zaplatí za Porsche a odjede v Dacii. Usmívám se tomuto paradoxu, kdykoliv si na něj vzpomenu.