Zaplať dluh, zatopíme

Sto osm bytů na pražském Jižním Městě. Společenství vlastníků velkého panelového domu v ulici Hekrova si roli nedobrovolného dlužníka vyzkoušelo na vlastní kůži. Majitel jednoho z bytů totiž před lety přestal platit poplatky za bydlení. A to včetně plateb za energie.

„Dopadlo to tak, že se dluh rozpočítal mezi ostatní majitele bytů,“ popisuje předseda kontrolní komise SVJ Hekrova Jiří Čapek. Obyvatelům hrozilo odpojení od energií. A nejen to. „Hrozilo, že nedosáhneme na dotaci na zateplení,“ vzpomíná v rozhovoru pro týdeník Euro.

Celkový dluh se nakonec vyšplhal na skoro čtyři sta tisíc korun. Na jednoho majitele bytu tedy vycházela dlužná částka ve výši necelých čtyř tisíc korun. „Naštěstí jsme měli vysoké přeplatky na zálohách za energie, takže se to zaplatilo z toho,“ vypráví Čapek.

Smlouvy s dodavatelem energie zejména ve starších bytových domech uzavírají celá společenství či družstva. Nikoli jednotliví obyvatelé či majitelé bytů. Dluh jednoho z členů společenství vlastníků jednotek (SVJ) či družstva se pak zjednodušeně řečeno automaticky stává dluhem celého družstva či společenství.

Na nedokonalý zákon upozorňují i někteří ekonomové. „Tady bych řekla, že právní úprava není úplně šťastná, protože rozpočítává problematickou domácnost na všechny ostatní, když vy nijak nemůžete zabránit tomu, aby tam domácnost tohoto typu byla,“ myslí si ekonomka Ilona Švihlíková.

Nejméně půlmiliardová sekera

Situace v domě se vyhrotila. Někteří majitelé bytů se od té doby odstěhovali, ti, kteří zůstali a pamatují si, co se stalo, na zkušenost vzpomínají neradi. Dotyčný neplatič nakonec svůj byt musel prodat. Kvůli dalším dluhům totiž skončil v exekuci. A protože měl víc dluhů, které se z prodeje bytu hradily přednostně, společenství vlastníků z Hekrovy ulice nakonec nedostalo ani korunu. „Nenaděláte nic, zákony jsou postavené na hlavu, SVJ jsou až někde na konci pořadníku,“ zlobí se jeden z majitelů bytů SVJ Hekrova, který si nepřál uvést své jméno.

Situace by se teď mohla změnit. Podobné potíže řeší tisíce bytových domů a jejich počet roste. „Každý větší bytový dům má svého neplatiče,“ poznamenal Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Podle svazu činí dluhy těch, kteří v bytových domech neplatí, zhruba půl miliardy korun.

„Vzhledem k tomu, že vlastníme či spravujeme asi pětinu bytového fondu v České republice, předpokládáme, že celková suma bude ještě násobně vyšší,“ upozorňuje Vysloužil. Podle něj je jen velmi malá šance, že peníze dlužníci někdy vrátí. Zhoršení stavu přitom ukazuje i fakt, že současný dluh vychází na více než dvojnásobek oproti datům z roku 2020, kdy svaz vypočetl tyto pohledávky na zhruba 200 milionů korun.

Ve jménu oddlužení

Starosti dělá zástupcům majitelů bytů hlavně jednodušší způsob oddlužení. To se prý na zhoršení situace okolo nezaplacených poplatků za energie či bydlení v bytovkách velmi podepsalo (viz box: Jak se zbavit dluhů).

Snadnější zabavování dluhů mají od roku 2019 například důchodci. A dopadlo to tak, že splácí naprosté minimum. Z dat, jež z insolvenčního rejstříku se­sbírala společnost Insolcentrum, vyplývá, že zatímco důchodci v pětiletém oddlužení splatili věřitelům 51 procent objemu pohledávek, v tříletém oddlužení už to bylo jen sedm procent. Jde o všechny pohledávky, tedy nejen za bydlení. Nicméně čísla podle některých odborníků ukazují, že snaha vyčistit trh od neřešitelných dluhů pomocí jednoduššího oddlužení se zvrtla a poškozuje věřitele.

I Jan Vysloužil varuje, že bytová družstva a společenství vlastníků stále častěji zažívají situaci, kdy neplatič v bytovém domě vstoupí do oddlužení. A ve finále splatí jen malou část, zbytek – ve kterém jsou i nedoplatky spojené s bydlením – mu stát odpustí.

„To ale neznamená, že peníze zmizí,“ říká Vysloužil. Dluh nakonec zaplatí sousedé. „Ty peníze pak chybí ve fondu oprav, třeba na opravu střechy a dochází k tomu, že členové musejí schválit mimořádné navýšení fondu oprav,“ zdůrazňuje.

Pokud teď dojde ke zkrácení oddlužení z pěti na tři roky pro všechny, tedy nejen pro důchodce, jak předpokládá aktuál­ně projednávaná novela insolvenčního zákona, svaz bytových družstev se obává, že se situace bude dál neúnosně zhoršovat a neplatičů bude přibývat.

Dluhy se musejí platit

„Snažíme se přesvědčit předkladatele zákona, že bytová družstva a společenství vlastníků jsou v úplně jiném postavení. Nikdy nikomu nic nepůjčila, jsou zakládána za účelem správy bytového domu. A mají tu smůlu, že se jim v domě objeví dlužník a že v případě, když vstoupí do oddlužení, dopadne to v plném rozsahu na bytová družstva,“ dodává Vysloužil.

Zástupci majitelů domů se proto své argumenty a návrhy snaží vysvětlovat poslancům už několik měsíců. Novela se nyní zasekla na projednávání u ústavně právního výboru. Ten požádal ministerstvo spravedlností o přepsání právního znění tak, aby zákon lépe vyvážil zájmy dlužníků i věřitelů.

„Dluhy z bydlení by se měly hradit, není možné přenášet je na sousedy, oni nikdy nikomu nic nepůjčili. Na rozdíl od bank se nemohli rozhodnout, jestli někomu něco půjčí,“ říká Vysloužil.

Podle něj by se tyto dluhy měly hradit přednostně a fakt, že ústavně právní výbor zatím nepustil novelu do dalšího čtení, dává naději, že by se tato úprava mohla do zákonného znění nakonec dostat. „Společenství si nemohou vytvářet rezervy, v případě, že dojde k oddlužení a stát promine a odpustí dluhy dlužníkům, v konečném důsledku dopadnou na sousedy. Stát to odpustí, ale zaplatí to sousedé,“ uzavírá.

Bytové družstvo skoro jako stát

Vládní koalice změny řeší a v současné době hledá východisko, jak by se v procesu vymáhání pohledávek pozice bytových družstev a společenství vlastníků jednotek mohla zvýhodnit. „Pokud je někdo dlužníkem, první na řadě, kdo má nárok vymáhat, je stát. Pojďme se bavit o tom, jestli nemůžeme pomoct společenstvím vlastníků a bytovým družstvům tak, že ony mají být těmi následujícími,“ říká například poslanec za ODS Jiří Havránek.

„Bavíme se v teoretické rovině, ale tohle je jedna z věcí, kterou si dokážu představit,“ dodává Havránek coby předseda parlamentního podvýboru pro bytovou politiku. „Největší paseku vám to může nadělat v malém bytovém domě, kdy se na dluh jednoho skládá třeba jen pět ostatních majitelů bytů,“ uznává poslanec. Podle něj se téma bude řešit spolu s dalšími otázkami okolo bydlení ještě v tomto volebním období.

A podporu opozice by přesunutí družstev a společenství do pozice přednostních věřitelů mohla koalice získat snadno. „Vůbec bych se nebránil tomu, pokud by do této kategorie spadla i společenství vlastníků,“ tvrdí třeba poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.

Nesnadné vystěhovávání potížistů

Potíže spojené se soužitím v bytovém domě řeší družstva i SVJ po celé zemi. Kromě dlužníků patří mezi ty nejpalčivější hluční nebo agresivní obyvatelé, kteří třeba i psychicky týrají ostatní nebo poškozují nemovitost. I to chce vláda řešit.

Vystěhování dlužníků bez ohledu na to, zda se jedná o majitele bytu, či jen nájemníka, může být v současné době složité a extrémně dlouhé. Nehledě na to, zda někdo neplatí, či jen neúnosně obtěžuje. „Vystěhovat dnes neplatiče může trvat půl roku, ale i rok dva,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Bytová politika spadá pod jeho resort, případnou zákonnou úpravu by ale mělo připravit ministerstvo spravedlnosti. Vystěhovat někoho by mohlo být rychlejší. Například tím, že soudy by o této problematice rozhodovaly ve speciálních senátech, a tedy i rychleji, jak navrhuje Bartoš.

Podle Vysloužila by rychlejší vystěhovávání mohlo pomoct. Bude ale těžké nalézt způsob, jakým by to mohlo probíhat. „Jednoho dlužníka jsme řešili více než pět let, neustále se odvolával. Využíval všech možností, odvolal se, proces vylučování je dlouhý, to má negativní dopad na sousedské vztahy, přináší to pak takové vyhrocené situace ve smyslu – když neplatí soused, já také nebudu,“ připomíná šéf Svazu bytových družstev, jak lze řešení oddalovat.

Když v Ostravě létaly skříně

Zkušenosti s podobnými problémy nedávno popsal také předseda bytového družstva jednoho ostravského bytového domu. Tam několik let řešili hlučnost obyvatelky jednoho z bytů. Obtěžování probíhalo výhradně v nočních hodinách. Nakonec musel celý spor řešit soud.

„V noci doslova padaly skříně. Hluk, řev a vulgární výrazy jako ,vy hovada‘ jsou tím nejmírnějším,“ vzpomíná předseda bytového družstva Václav Němec. K tomu se přidal i psychický teror. „Když šla manželka na záchod, dotyčná osoba nad ní komentovala její zvuky,“ stěžuje si muž a pokračuje: „Když jsme volali na policii – byli tu i hasiči – to byl křik, obrovské rány, hluk, dopadlo to tak, že se hádali, kdo z nich se do těch dveří vláme.“

Soud loni v srpnu rozhodl o tom, že se nepolepšitelná potížistka musela do konce loňského října vystěhovat. Ta to ale stále odmítá. V bytě se opevnila, skoro nevychází a nikoho ani nepouští dovnitř.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš chystá širokou diskusi, kulatý stůl, kde chce řešit škálu problémů spojených s bydlením a se soužitím v bytových domech. Například i vztahy mezi majiteli bytu a jejich nájemníky. Omezit by se mohlo řetězení krátkodobých nájemních smluv a ve hře jsou i další návrhy.

Jde o nesmírně rozsáhlou problematiku. Jak rychle se povede najít řešení a zda to opravdu bude ještě v tomto volebním období, proto není vůbec jisté.

Autorka je reportérkou CNN Prima News