Závodní lékaři na scénu

Po šichtě ve fabrice dávka vakcíny nádavkem. I tak může v řádu několika měsíců vypadat realita života německých zaměstnanců. Očkování proti nemoci covid-19 má být cestou k normálnímu životu. V největší evropské ekonomice k tomu chtějí masově přispět i místní firmy. Například výrobce agrochemikálií BASF začal ve svém závodě v Ludwigshafenu s vakcinací vybraných zaměstnanců již v polovině dubna. Zdejší firemní vakcinační centrum se oficiálně zařadilo do modelového projektu „Očkování závodními lékaři“ spolkové země Porýní-Falc.

„Jsem hrdý na to, že pomůžeme zvýšit rychlost vakcinace, odlehčit zdravotnímu systému, a tím přispět k boji proti pandemii. Stále ale platí: pravidla projektu stanovují spolková a zemská vláda. To platí jak pro postup očkování, tak pro výběr vakcíny,“ vysvětlil člen představenstva společnosti BASF a vedoucí závodu v Ludwigshafenu Michael Heinz.

I proto se v místním očkovacím centru nemůže nechat očkovat každý zaměstnanec, aktuálně musí spadat do takzvané druhé vakcinační skupiny. Tam patří kromě osob nad 70 let například i lidé s těžkými onemocněními, bývalí onkologičtí pacienti či blízcí rodinní příslušníci těhotných žen nebo seniorů odkázaných na péči.

Očkovací centrum BASF nacházející se v areálu továrny vzniklo přestavbou multifunkční haly. Zřídili zde očkovací kabiny, vyznačeny jsou cesty pro vakcinované osoby, vznikly čekárny a odpočívárny. K očkování se mohou zaměstnanci splňující předepsané podmínky hlásit elektronicky pomocí firemního registračního nástroje. „Centrum včetně potřebného IT jsme spustili za pouhých několik týdnů. Hodně nám pomohly mnohaleté zkušenosti z každoročního očkování proti chřipce,“ doplňuje prezident projektu BASF 4.0. Uwe Liebelt.

Očkovací aliance

Společnost BASF rozhodně nezůstane osamocena. Další významní němečtí zaměstnavatelé již budují vlastní vakcinační kapacity. Obzvlášť aktivní je automobilka Volkswagen, která již ve všech svých německých pobočkách zřídila očkovací infrastrukturu. Ředitel lidských zdrojů firmy Gunnar Kilian řekl magazínu Spiegel, že zde každý týden dokážou naočkovat až 15 tisíc zaměstnanců. Zároveň v saském závodě firmy ve Zwickau již začali s pokusnou vakcinací vybraných zaměstnanců. A vakcinace by neměla být omezena pouze na průmyslo­vé firmy.

Například HypoVereinsbank v druhé polovině dubna oznámila, že během čtyř týdnů zřídí pro svých 12 tisíc zaměstnanců 20 očkovacích linek na 15 místech v Německu. Banka je součástí takzvané Bavorské očkovací aliance sdružující podle informací listu Münchener Merkur kromě HVB i pojišťovny Allianz a Munich Re, automobilky BMW, Audi a MAN či firmy, jako jsou Adidas a Siemens.

Většina zapojených podniků má ambiciózní plány, například zástupci BMW tvrdí, že firma je schopna všechny své zaměstnance naočkovat během čtyř až pěti týdnů. Otázka zní, kdy budou moct firmy s očkováním skutečně začít, protože základní podmínkou je dostatek vakcín. Zatím se zdá, že například v Bavorsku by prioritní skupiny mohly být proočkovány do konce května, pak by měla místní firemní vakcinační centra začít fungovat naplno.

Že naděje na rychlé očkování nejsou plané, potvrdil i Wolfgang Panter, prezident Asociace německých podnikových a závodních lékařů. „Dokážeme vakcinovat až pět milionů zaměstnanců měsíčně,“ řekl v půlce dubna magazínu Spiegel s tím, že v Německu může očkovat více než deset tisíc závodních lékařů. Aktivitu německých firem vítají i politici. „Pokud po zapojení rodinných lékařů začnou očkovat i ti závodní, budeme se ještě rychleji blížit ke světlu na konci tohoto tunelu,“ prohlásila kancléřka Angela Merkelová.

Jednoduchý model

Nedostatek vakcín ovšem není to jediné, co zatím brzdí rozjezd podnikové vakcinace. Je třeba vyjasnit i rámcové podmínky celého procesu. Objevují se úvahy, zda by si firmy nemohly nakupovat vakcíny samy. Před tím ale varuje již zmíněný šéf sdružení závodních lékařů Panter. „Nákup vakcín přímo firmami by mohl vést ke konfliktům,“ míní Panter. Podle něj by to diskriminovalo menší podniky. Dále odmítá úvahy o očkování nejprve v systémově důležitých společnostech, jako jsou dodavatelé energií a vody – kvůli obtížnému vymezení. „Vezměte si třeba prodavačku v Lidlu − pracuje přece rovněž v systémově důležitém bodě a má spoustu kontaktů,“ vysvětlil Spiegelu. Důležitá je i otázka odpovědnosti za případné vedlejší účinky očkování.

„V případě vakcinačních středisek, praktických lékařů a specialistů převzal odpovědnost stát. To je správná cesta také pro závodní lékaře, aby si každý z nich nemusel sjednávat pojištění odpovědnosti,“ doplňuje Wolfgang Panter a také požaduje, aby očkování ve firmách nepodléhalo aktuálně uplatňovanému upřednostňování vybraných skupin. „Pro podniky potřebujeme jednoduchý model, například nejdříve očkovat zaměstnance starší 60 let, následně padesáti a teprve potom nabídnout vakcinaci všem ostatním pracovníkům,“ navrhuje Panter.

Klíčové bude zapojit nejen velké společnosti jako Siemens nebo Allianz, ale i daleko menší podniky. Střední a malé firmy v Německu zaměstnávají téměř
60 procent všech pracovníků. V neposlední řadě se řeší i další zcela praktické problémy vakcinace. Například Peter Fenkl, generální ředitel výrobce ventilátorů pro klimatizační techniku Ziehl-Abegg, upozorňuje, že je třeba myslet na krátkodobou indispozici personálu v důsledku běžných reakcí na očkování – tedy horečky, zimnice nebo bolestí hlavy. „Mohli bychom očkovat po směně a také napříč různými oblastmi činnosti firmy, aby nevypadly celé směny, pokud by někteří z očkovaných museli zůstat pár dní doma,“ vysvětluje Fenkl s tím, že je nutné odbourat rozsáhlou byrokracii spojenou s vakcinací, která celý proces neúměrně protahuje.