Zhroutí se kvůli válce na Ukrajině české zdravotnictví?

Konec války na Ukrajině se zdá v nedohlednu, a proto i sny řady uprchlíků, že se brzy vrátí domů. Zůstávají tedy zatím v hostitelských zemích, což vyvolává u některých jedinců nevoli. V Česku se zároveň s otevřenou náručí vůči nim více či méně nahlas řešilo, zda nevezmou našincům práci, bydlení a v neposlední řadě, nezpůsobí-li poskytnutí zdravotní péče kolaps zdravotnictví.

Po více než šesti měsících se však tyto obavy nepotvrzují. „Pokud bude ukrajinská krize stagnovat, nebude to znamenat kolaps českého zdravotnictví. A rozhodně ne v kontextu financování,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Uvažoval přitom o zhruba 350 tisících uprchlíků z Ukrajiny na českém území.

Děti – problém pro pediatry

Zhroucení zdravotnického systému odmítají i další jeho klíčoví hráči. „Je nad jakoukoli pochybnost jisté, že Ukrajinci české zdravotnictví nijak nedecimují a že rozhodnutí nabídnout jim plnou zdravotní péči bylo za daných okolností správné a podle mne jediné možné. Pokud jsou někde problémy, pak to mohou být třeba kapacitní limity u pediatrů nebo stomatologů, otázka financování ale není nic, co by nás mělo znepokojovat,“ zdůrazňuje Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Ta přitom pojistila 90 procent Ukrajinců, kteří do Česka přišli hledat azyl před válečným utrpením.

Zhroucení zdravotnického systému odmítá i praktický lékař Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, který mluví i za své kolegy (více v rozhovoru zde). Podobně se vyjádřily i velké české nemocnice, které zřídily UA pointy, jež poskytují akutní péči dětem i dospělým.

Na přehlcení si, jak upozornil Kabá­tek, stěžují dětští praktici. Ještě před ukrajinskou katastrofou často varovali, že jich není dostatek, rychle stárnou a nemají nástupce. A teď jim nárazově přibyli do péče ještě malí běženci. Například v Praze se údajně na každou ordinaci zaregistrovalo sto ukrajinských dětí. Situaci dokreslují i čísla.

K VZP se dosud přihlásilo 350 tisíc uprchlíků. Z nich 46 procent tvoří dospělé ženy a 36 procent jsou děti. Jak Kabátek doplňuje, potvrdilo se, že k nám přicházeli lidé spíše mladší. A ti naštěstí tak často léčit nepotřebují. U dětí je to ale jiné: kromě léčby by měly absolvovat preventivní prohlídky, pravidelné kontroly, opakovaná očkování, potřebují různé zdravotní posudky. Dětští lékaři se proto obávají, co kromě jiného v září přinese nutnost různých posudků pro školky a školy.

Nula od nuly

VZP spočítala, že do konce května vydala za péči o běžence 400 milionů korun. Což je v porovnání s 255 miliardami, jež má dle zdravotně pojistného plánu za péči vynaložit za celý letošní rok, jen kapka v moři.

„Z našich dat vyplývá, že tři čtvrtiny Ukrajinců u nás dosud nečerpalo žádnou péči, dalších zhruba 20 procent jen do pěti tisíc korun. To se bude v čase vyvíjet, nárůst úhrad přijde po čtyřech až pěti měsících od registrace. V celkovém součtu očekáváme, že za letošek na péči o ukrajinské uprchlíky uvolníme necelé čtyři miliardy.

Zhruba stejnou částku ale předpokládáme i na příjmové straně, a to jak z plateb za státní pojištěnce, tak z odvodů na zdravotním pojištění, které za zaměstnané Ukrajince hradí jejich zaměstnavatel. Saldo hospodaření za rok 2022 tedy bude pravděpodobně kolem nuly, možná spíše v lehkém přebytku,“ upřesňuje bilanci Kabátek.

Náklady na ukrajinské pacienty se přitom strukturou nijak zvlášť neliší od české populace. „Máme mezi nimi pochopitelně i nákladné pacienty, například s onkologickým onemocněním – nejčastěji s nádory prsu, hematoonkologické pacienty a pacienty s nádory plic. Máme mezi klienty z Ukrajiny dětského pacienta se spinální svalovou atrofií, s cystickou fibrózou nebo s akutní leukémií,“ dokresluje Kabátek.

Pokud situace zůstane stejná jako nyní, zvládneme ji dle náměstka ministra zdravotnictví Dvořáčka finančně i kapacitně. „Bude to stát poměrně hodně úsilí i finančních prostředků, ale zvládneme to,“ zdůrazňuje. Potíže by mohly nastat, pokud by válka vyhnala z domovů další velké zástupy lidí. Kdyby se k nám přihlásilo celkem půl milionu či šest set tisíc uprchlíků a jejich skladba zůstala stejná, tedy kolem 40 procent dětí do 18 let, může se zhoršit celková dostupnost péče.

„Pak bychom museli přistupovat ke krokům, které nám umožní dodržet dostupnost klíčové péče pro všechny. Může to znamenat, že bude potřeba větší a intenzivnější evropská spolupráce. Možná bychom se museli zamyslet nad tím, jak realokovat další uprchlíky, kteří by přišli do Česka,“ nastiňuje možná řešení Dvořáček.

V poslední době se však tempo příchodu uprchlíků významně ustálilo – za první dva týdny prázdnin v evidenci VZP přibylo asi osm tisíc uprchlíků. Takže jsme daleko za vrcholem v prvních dnech války. A na­víc – nikdo nemá přehled, kolik z oněch 350 tisíc Ukrajinců se již vrátilo domů. A málo jich asi nebylo. Navzdory tomu nyní nelze předvídat, jak se bude situace vyvíjet. „Musíme být připraveni na další příliv i na to, říci o intenzivnější pomoc Evropské unii,“ dodává Dvořáček.

Sporný krok

Finanční kolaps zdravotnického systému má brzdit i poslední krok vlády, novela lex Ukrajina. Ta mimo jiné zkracuje dobu, po kterou uprchlíci požívali právo na zdravotní péči zdarma, na 150 dnů. Tato lhůta prvním běžencům vyprší již koncem léta. Ukrajinci od 18 do 65 let tedy již nebudou automaticky zařazeni mezi státní pojištěnce.

Do osmi dnů od uplynutí této lhůty musejí kontaktovat zdravotní pojišťovnu a řešit další způsob hrazení zdravotního pojištění. Tedy doložit důvody, že mohou být nadále považovaní za státní pojištěnce, například z důvodu evidence na Úřadu práce ČR nebo studia. Pokud to neučiní, začne pro ně platit povinnost hradit minimální zálohy na zdravotním pojištění (jako osoby bez zdanitelných příjmů) ve výši 2 187 korun měsíčně.

Povinnost se nebude týkat těch, kteří si našli práci a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel. Dle dat VZP k polovině července je jich zhruba 43 tisíc. Z naprosté většiny jde o zaměstnance, je mezi nimi ale i několik stovek osob samostatně výdělečně činných, kteří si pojistné hradí sami. Nová oznamovací povinnost se proto může týkat až 215 tisíc Ukrajinců.

„Je ale velmi pravděpodobné, že číslo bude výrazně nižší, protože řada z nich se vrátila, případně vycestovali do další země. I tak to pro pojišťovnu bude agenda navíc. Proto jsme připravili elektronické řešení, Ukrajinci budou moci svou povinnost splnit prostřednictvím online formulářů na webu, aby nedocházelo k přetížení poboček a dlouhým čekacím dobám klientů,“ vysvětluje Kabátek.

Ti, kteří budou usilovat o status státního pojištěnce, například maminky pečující o děti nebo studenti od 18 do 26 let, budou předkládat různé doklady – rodný list dítěte či jeho pas nebo vízum, v případě studenta potvrzení o studiu, případně čestné prohlášení potvrzující studium. Nejpočetnější skupinou budou pravděpodobně uchazeči o zaměstnání, za něž také platí pojištění stát. K tomu budou pro pojišťovnu potřebovat potvrzení o zařazení do evidence z Úřadu práce ČR.

Ve výsledku tak zřejmě stát získá do zdravotnické pokladny jen mizivou částku od několika jedinců, kteří se neregistrují ani jako uchazeči o práci. Úředníkům ale přibude další agenda. O to víc se potvrzuje, že politický krok s omezením dočasné ochrany má zavřít pusu nespokojeným křiklounům, kteří zapomínají na své lidství a jen se bojí o své výdobytky.