Zlatá horečka polevila. O dalším růstu rozhodne návrat investorů

Cena zlata od svého maxima klesla téměř o 28 procent. Při zhruba 4 000 dolarech za troyskou unci se nyní pohybuje dokonce pod úrovní ze začátku roku. Celková poptávka však v prvním pololetí meziročně vzrostla o dvě procenta na 2 522 tun, vyplývá z údajů oborové organizace World Gold Council (WGC).

Růst se ovšem soustředil výhradně do prvních tří měsíců roku. Ve druhém čtvrtletí zůstala poptávka meziročně beze změny na 1 269 tunách. „Poptávka po zlatě se vrátila k normálu,“ říká hlavní tržní stratég WGC John Reade. Týká se to zejména investorů: po mimořádně silném závěru minulého roku a začátku letoška se jejich zájem ustálil na nižší úrovni. Vývoj se přitom výrazně liší podle typu investora i způsobu, jakým zlato nakupuje. Stabilní souhrnná čísla tak zakrývají prudký ústup jedné části trhu a pokračující nákupy jiné.

Instituce ustupují, drobní investoři zůstávají

Investiční poptávka se ve druhém čtvrtletí meziročně propadla o 46 procent. Od zlata se odvracejí především institucionální investoři, kteří využívají burzovně obchodované fondy kryté fyzickým kovem. Z těchto ETF ve čtvrtletí v čistém vyjádření odteklo zlato odpovídající 45 tunám.

Soukromí investoři naopak častěji kupují slitky a mince. V tomto segmentu zůstala poptávka podstatně stabilnější. Ve druhém čtvrtletí sice celosvětově meziročně klesla o tři procenta, za celé pololetí však byla o 21 procent vyšší než před rokem.

Na začátku roku byl zájem drobných investorů během cenové rekordní série mimořádně vysoký. Ve druhém čtvrtletí se ale situace uklidnila a nákupy slitků a mincí se přiblížily běžnějším úrovním.

Stabilita fyzického trhu sama o sobě cenu neurčuje. Podstatná část obchodování probíhá na termínových trzích, kde spekulativní investoři včetně hedgeových fondů sázejí na budoucí cenové pohyby. Objem těchto kontraktů mnohonásobně převyšuje roční světovou produkci zlata. I tito obchodníci však sledují fyzickou poptávku, zejména nákupy centrálních bank, které v posledních letech patřily k hlavním motorům růstu ceny.

Centrální banky po korekci znovu nakupují

Centrální banky rozvíjejících se zemí od ruského útoku na Ukrajinu v roce 2022 více než zdvojnásobily své roční nákupy zlata. Jedním z důvodů byla snaha omezit zranitelnost vůči případným americkým sankcím. Zlato ale nakupují i některé evropské centrální banky, především polská, které je využívají jako pojistku proti krizím a inflaci.

Za celé první pololetí centrální banky pořídily 346 tun, méně než před rokem. Výsledek ovlivnily zejména prodeje Turecka a Ázerbájdžánu v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se ale trend obrátil: centrální banky nakoupily 289 tun, o 62 procent více než ve stejném období minulého roku. Nejaktivnějšími kupci byly Polsko a Čína. Podle průzkumu WGC chce své zlaté rezervy rozšířit 45 procent centrálních bank na světě.

„Je normální, že se centrální banky na začátku krizí nebo při silných výkyvech trhu s nákupy zlata nejprve drží zpátky,“ vysvětluje Reade. „Po cenové korekci jsou ale znovu připraveny přikupovat.“

Ani jejich návrat však podle analytiků UBS Dominica Schnidera a Giovanniho Staunova nebude k trvalému růstu ceny stačit. Aby zlato zůstalo dlouhodobě nad 4000 dolary za unci, musela by se přidat stabilní investorská poptávka kolem 500 tun za čtvrtletí.

Stejný závěr nabízí i WGC. „Investorská poptávka byla nejdůležitějším motorem růstu zlata v minulém roce a na začátku letošního,“ říká Reade. Rozhodující byly především nákupy západních investorů.

Západní kapitál chybí, cenu podpírá Asie

Investoři dříve přesouvali část portfolií z dluhopisů do zlata kvůli obavám o finanční stabilitu vyspělých zemí, zejména Spojených států. Tento takzvaný debasement trade vychází ze sázky, že rostoucí zadlužení a oslabování kupní síly měn zvýší význam zlata jako uchovatele hodnoty. „Důvody pro tuto strategii, například rostoucí dluh USA, nezmizely. Spíše naopak,“ říká Reade. Ve střednědobém horizontu proto mohou poptávku znovu podpořit.

Krátkodobě však podle něj pozornost trhu ovládá válka s Íránem a obavy z vyšší inflace a růstu úrokových sazeb. Sázka na znehodnocování měn ustoupila do pozadí. Nejzřetelněji je to vidět v severoamerických zlatých ETF: ve druhém čtvrtletí z nich odteklo 45 tun a za celé pololetí 61 tun. Šlo o nejslabší první polovinu roku od roku 2013.

Cenu nyní podpírají především asijští investoři. Asijské zlaté ETF zaznamenaly v prvním pololetí čistý příliv odpovídající 70 tunám. Ještě výrazněji vzrostla mimoburzovní poptávka, ve druhém čtvrtletí o 91 procent na 327 tun. WGC tento vývoj připisuje především bohatým soukromým investorům a společnostem spravujícím majetek jednotlivých rodin v Asii.

Další vývoj tak bude záviset hlavně na tom, zda se k nákupům vrátí západní investoři a zda poptávka dosáhne úrovně, kterou UBS považuje za nutnou pro udržení ceny nad 4000 dolary. Centrální banky mohou trh podpírat, samy však podle analytiků obrat nezajistí. O směru ceny budou dál rozhodovat především toky do ETF, vývoj inflace a úrokových sazeb a ochota investorů znovu přesouvat kapitál z dluhopisů do zlata.