Zlato padá spolu s akciemi. Jeho osud teď určuje ropa

Zlato má být bezpečným přístavem v neklidných časech. Jenže právě když se investoři začali zbavovat rizikových aktiv, jeho cena zamířila dolů. Obavy z přehnaných sázek na umělou inteligenci vyvolaly před víkendem výprodej technologických akcií. Kapitál místo toho proudil do amerických státních dluhopisů. Výnos desetiletých dluhopisů ve čtvrtek klesl pod pět procent, přičemž podle Bloombergu zaznamenal největší jednodenní pokles za dva roky.

Zlato se k útěku do bezpečí nepřipojilo. Jeho cena krátce spadla pod 4000 dolarů za troyskou unci a od lednového maxima už odepsala 28 procent. V posledních měsících ho oslabovaly především silnější dolar a očekávání vyšších úrokových sazeb. Drahý kov totiž nenese žádný úrok. Čím atraktivnější jsou výnosy jiných investic, tím méně důvodů mají investoři držet zlato. Současný pokles však ukazuje, že ani rostoucí nervozita na trzích mu nemusí pomoci.

Když investoři prodávají, co mohou

První vysvětlení je poměrně přímočaré. Investoři nemusí prodávat zlato proto, že mu přestali důvěřovat. Mohou ho prodávat proto, že potřebují hotovost. Carsten Fritsch, analytik Commerzbank, předpokládá, že propad vyvolaly nucené prodeje. Investoři podle něj potřebovali kompenzovat ztráty z akcií nebo splnit požadavky na dodatečné zajištění svých obchodů.

Jde o takzvané margin calls. Pokud hodnota investic financovaných úvěrem příliš klesne, broker požaduje další zajištění. Investor pak může být nucen prodat i aktiva, kterých by se jinak nezbavoval. Bezpečný přístav se tak paradoxně stává zdrojem peněz na krytí ztrát z rizikovějších sázek.

Stejnou souvislost vidí Christoph Müller z DZ Bank. Podle něj kombinace dražší ropy a globálního výprodeje technologických akcií, zejména těch spojených s umělou inteligencí, přiměla investory likvidovat pozice ve zlatě. Výnosy z prodeje potřebovali k vyrovnání ztrát jinde ve svých portfoliích.

Ropa jako nepřítel zlata

Druhé vysvětlení je méně intuitivní. Podle Bank of America představuje růst cen ropy v současnosti „největší krátkodobé riziko“ pro zlato. Banka na tuto souvislost upozornila už koncem září. Její data ukazují, že od konce srpna se ceny obou komodit převážně pohybují opačnými směry.

Mechanismus vede přes inflaci a úrokové sazby. Dražší ropa zvyšuje inflační tlaky a komplikuje rozhodování centrálních bank. Ty pak mohou být nuceny držet úrokové sazby výše, případně je zvýšit. Pro zlato, které samo žádný výnos nenabízí, je takové prostředí nepříznivé. Očekávání ohledně sazeb amerického Fedu sice koncem týdne poklesla, termínové trhy však pro příštích dvanáct měsíců stále zohledňují téměř tři úrokové kroky.

Riziko přitom není pouze teoretické. Od začátku října zdražila severomořská ropa Brent o deset procent na 114 dolarů za barel. Pokud by pokračující napětí na Blízkém východě vytlačilo cenu na 150 dolarů, mohla by podle Bank of America průměrná cena zlata v příštím roce klesnout na 3500 dolarů za unci. Analytici banky ovšem zdůrazňují, že nejde o jejich základní scénář.

Stejný mechanismus může působit i opačně. Uklidnění situace na Blízkém východě by mohlo omezit růst cen ropy, zmírnit inflační tlaky a zlepšit vyhlídky zlata. Také Commerzbank předpokládá, že změna očekávání ohledně úrokové politiky Fedu by mohla otevřít cestu k vyšším cenám drahého kovu.

Pro další vývoj zlata tak nebude rozhodující pouze to, nakolik se investoři obávají propadu akcií. Podstatné bude také to, kam zamíří ropa a jak na její cenu zareaguje americká centrální banka.