Zlatý ropný déšť s otazníky

Přes devadesát miliard dolarů má být po­dle odhadu výzkumné agentury S&P Capital IQ kombinovaný loňský zisk dvou ropných gigantů – společností ExxonMobil a Chevron, meziročně je to nárůst o více než sto procent. První zmiňovaný kolos by si měl do kolonky hospodářský výsledek za rok 2022 připsat částku 56 miliard a druhý 37 mi­liard dolarů.

Podobná situace panuje i u dalších petrolejářských koncernů a celá branže se po invazi Ruska na Ukrajinu a v jejím důsledku významně zvýšeným cenám plynu a ropy topí v penězích a přemýšlí, jak s nimi naložit. Zda je vyplatit akcionářům, nebo spíše investovat do dlouho­dobých cílů – průzkumu nových nalezišť či ozelenění celé branže a hledání nových zdrojů energie, které by nahradily kritizovaná fosilní paliva.

Falešný obraz

Zatím se zdá, že petrolejářské firmy volí spíše první cestu. Například již zmíněný ExxonMobil počátkem prosince prodloužil loni spuštěný program na zpětný odkup akcií až do roku 2024, jeho hodnota tak dosáhne astronomických 50 miliard dolarů, což je o 20 miliard více, než firma předpokládala ještě počátkem roku 2022. Za to si šéf společnosti Darren Woods vysloužil značnou kritiku. Média i politici volají po tom, aby korporace, vydělávající na „špinavých“ fosilních palivech, své rychle rostoucí zisky raději investovaly do oborů budoucnosti, jako jsou obnovitelné energie. A tento apel zaznívá v době války na Ukrajině, energetické krize a uprostřed boje proti klimatickým změnám obzvlášť silně.

Například švýcarská platforma Inyova, jež se zabývá udržitelným investováním, obviňuje ropné koncerny z greenwashingu. Jedním z příkladů je francouzská skupina TotalEnergies, uvádí Inyova ve své tiskové zprávě z konce prosince. Total si najal řadu velkých reklamních a PR firem, jako je Publicis Groupe, aby vylepšily vnímání společnosti. „Důkazy potvrzují, že u společností jako TotalEnergies pouze asi čtvrtina nových investic připadá na obnovitelné energie. Přesto 62 procent jejich marketingových sdělení navozuje dojem, že společnost směřuje těžiště svého podnikání právě do oblasti obnovitelných zdrojů,“ píše Inyova ve své zprávě. Navíc ze zveřejněných plánů TotalEnergies vyplývá, že přes snahu o „zelenou image“ by firma letos měla svou produkci ropy celosvětově opět navýšit.

Total ve snaze o pozitivní úpravu svého vnímání veřejností není rozhodně výjimkou, podle zjištění Inyova agentura Publicis Groupe za stejným účelem pracuje či pracovala i pro firmy Saudi Aramco či Abu Dhabi National Oil. A jsou ještě větší hříšníci. V půlce ledna zveřej­nila Harvardova univerzita zprávu, že i když vědci pracující pro Exxon věděli již od 70. let, že fosilní paliva způsobují globální oteplování, tak firma tento jev dlouho­době zpochybňovala.

Politický tlak

Olejáře však nešetří ani politici. Napří­klad americký prezident Joe Biden koncem října obvinil ropné společnosti z „vydělávání na válce“, když upozornil na možnost zavedení daně z neočekávaných zisků, nezvýší-li domácí produkci ropy. Prezident prohlásil, že bude v Kongresu iniciovat zákon zavádějící daňové sankce pro ropné společnosti, pokud nezačnou investovat část svých zisků do snižování nákladů pro americké spotřebitele. Biden se zaměřil zejména na firmu ExxonMobil, která jen za loňský třetí kvartál vykázala zisk 19,7 miliardy dolarů. Řekl, že společnost používá své rekordní zisky k tomu, aby akcionářům poskytovala tučné dividendy a zpětné odkupy akcií, ale nedokázala investovat do zlepšení výroby, jež by přineslo prospěch americkým spotřebitelům na benzinových pumpách.

„Rekordní zisky ropných společností nejsou způsobeny tím, že by dělaly něco nového nebo inovativního,“ řekl Biden. „Jejich zisky jsou důsledkem války, ne­očekávaným brutálním konfliktem, který pustoší Ukrajinu a zasahuje desítky mi­lionů lidí na celém světě,“ dodal.

Hrozba takzvané windfall tax pro energetické společnosti následuje po hlasech progresivních demokratů a podobné volání zaznívá i ze strany občanské společnosti. „To je přesně ten typ vedení, na který jsme od prezidenta Bidena čekali,“ prohlásil Jamie Henn, mluvčí skupiny Stop the Oil Profiteering, a dodal: „Big Oil (velké petrolejářské společnosti) vydělaly téměř tři sta miliard dolarů navíc tím, že nás natáhly na čerpacích stanicích. Daň z neočekávaných zisků může poskytnout okamžitou úlevu tak, že tyto peníze přesměruje do kapes tvrdě pracujících Američanů.“

Méně než před covidem

Zatím je zřejmé, že přinejmenším skupina ExxonMobil jde opačnou cestou, než požaduje americký prezident: Investiční plány do roku 2027 ukazují, že koncern hodlá každoročně investovat do rozšíření těžby mezi 20 až 25 miliardami dolarů. Letos by to mělo být mezi 23 a 25 miliardami. Avšak před koronavirovou pandemií ExxonMobil investoval více než 30 miliard dolarů ročně. A naopak prostředky vyplácené akcionářům setrvale rostou.

ExxonMobil není v tomto ohledu osamocen. Pokud jde o zužitkování rychle rostoucích zisků, olejářské koncerny v současnosti myslí především na blaho svých investorů.

Globální ropný průmysl je tak z velké části zodpovědný za rekordní výplaty dividend. Jen ve třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostla suma výplat zisků 1 200 největších veřejně obchodovaných světových společností o sedm procent na celkových 415,9 miliardy dolarů, jak říká analýza investičního domu Janus Henderson. Hlavním tahounem silného plusu byly právě ropné společnosti, jež za třetí kvartál vyplatily 46,4 mi­liardy, což je dosavadní absolutní rekord v tomto odvětví (více viz box Dividendová bonanza).

A pokud jde o zpětné odkupy akcií, ExxonMobil není výjimkou. V penězích „plave“ například i britský konkurent BP. Společnost BP již ve druhém čtvrtletí letošního roku ztrojnásobila své zisky a za třetí kvartál oznámila další skokový nárůst profitu: od července do září skupina zdvojnásobila svůj čistý příjem na více než osm miliard dolarů. Díky tomu šéf BP Bernard Looney ohlásil, že čtvrtletní dividenda se navýší o deset procent a program zpětného odkupu akcií se rozšíří o 2,5 miliardy dolarů. Dohromady tedy 8,5 miliardy dolarů zpětných odkupů akcií BP jen za loňský rok. To představuje 60 procent dosavadního cash flow společnosti BP.

Péče o kurz

Skvěle se daří i dalšímu významnému světovému petrolejáři – společnosti Shell. Britský koncern vydělal ve třetím čtvrtletí 6,7 miliardy dolarů po 18 miliardách dolarů ve druhém čtvrtletí. Ropný gigant oproti předchozímu roku více než zdvojnásobil své zisky. Přitom ještě předloni (rok 2021) byla skupina BP ve třetím kvartále v červených číslech. Generální ředitel Shellu Ben van Beurden následně oznámil program zpětného odkupu akcií v průběhu příštích tří měsíců v objemu čtyř miliard dolarů a také patnáctiprocentní nárůst dividend ve čtvrtém čtvrtletí.

Bohaté výplaty dividend a zpětné odkupy akcií logicky ženou nahoru i jejich ceny. Jestliže se například akcie společnosti ExxonMobil loni počátkem ledna prodávaly za necelých 64 dolarů, tak v prosinci 2022 uzavřely na více než 110 dolarech za kus. Podobně zajímavé zisky si připsaly i další olejářské firmy – například kurz akcií BP loni zpevnil o více než čtyřicet procent a Chevron zvýšil cenu svých cenných papírů dokonce o polovinu. A to vše v prostředí medvě­dího trhu, kdy finanční trhy značně krvácely.

Například Newyorská burza cenných papírů loni zaznamenala největší celoroční pokles od krizového roku 2008. Hlavní index burzy S&P 500 se loni propadl o 19,4 procenta. Index technologických firem Nasdaq Composite odepsal dokonce více než 33 procent své hodnoty. I proto mohou být akcionáři ropných obrů více než spokojeni. Uvidíme ale, zda jejich management nepřesvědčí ke změně rozdělování zisků tlak ze strany politiků i světové veřejnosti.