A zvedly se i akcie ExxonMobil a Conoco, kterým bývalý prezident Hugo Chávez v roce 2007 znárodnil jejich těžební firmy, a nyní se jejich akcionáři těší přinejmenším na vyplacení odškodného. Podle zprávy JPMorgan Venezuela dluží společnosti Conoco přibližně deset miliard dolarů a Exxonu asi dvě miliardy.

Amerika ale s vymáháním dluhu nespěchá. Pro Trumpa je podstatnější rychlá obnova ropné infrastruktury a výrazné navýšení těžby a exportu. Pokud možno americkými společnostmi, s nimiž už začaly konzultace.

Těžit je rozhodně co. Venezuela má podle údajů americké Energetické informační agentury největší prokázané zásoby ropy na světě. Agentura je v roce 2023 odhadovala na 303 miliard barelů. Saúdská Arábie měla 267 miliard barelů a Rusko 80 miliard.

Lagardeová drží kurz. Inflace se blíží cíli, ale ECB se sazbami nespěchá

To je množství, s nímž lze pohnout světovou politikou. Trump se tváří, že mu při zajetí Madura šlo spíše o úklid na americkém zadním dvorku spojeném s příjemným bonusem v podobě miliard z těžké venezuelské ropy. Na tu jsou stavěny klíčové americké rafinerie na pobřeží Mexického zálivu. Venezuela v posledních letech těžila zhruba 900 tisíc barelů ropy denně. Třetinu získával Chevron a americké rafinerie a zbytek šel do Číny s pomocí stínové flotily používané pro sankcionovaný vývoz ropy také Ruskem. A rovněž na Kubu, kterou dotovaná ropa držela ekonomicky nad vodou. Přitom ještě nedávno dosahovala těžba dvojnásobku a před zestátněním na přelomu století těžila země více než čtyři miliony barelů denně. V situaci, kdy na světovém trhu přebývají dva miliony barelů ropy denně a už dnes tento přetlak nabídky citelně stlačuje cenu černého zlata, může návrat Venezuely na světový trh znamenat ve střednědobém horizontu další masivní pokles cen. Podle expertů by referenční severomořská ropa Brent mohla klesnout až na padesát dolarů ze současných šedesáti. Což by znamenalo pořádné přiškrcení přítoku peněz zejména do ruského válečného rozpočtu. A samozřejmě to zajímá nás v Evropě, protože se to týká i vstřícnosti Ruska při mírových jednáních o Ukrajině.

Snaha o snížení ceny ropy

Protizápadní spojenectví Ruska, Číny, Íránu a Venezuely tak právě inkasovalo nemalou ránu. A to ještě v Íránu souběžně probíhají silné občanské nepokoje, jež hrozí svrhnout moc tamního režimu ajatolláhů. Ale i pokud by se režim udržel, v případě amerického ovládnutí venezuelské ropy podstatně klesne závislost světového trhu na zdrojích z Perského zálivu v případném konfliktu, v němž by Írán mohl blokovat lodní dopravu v Hormuzském průlivu.

Ohrožení necítí jen Rusko, ale i Čína, která v posledních letech s velkou vehemencí pronikala do Latinské Ameriky a usilovala o ovládnutí významných přírodních zdrojů. USA teď jejich aktivitu přibrzdily. Však také dal Trump pár dní po zásahu v Caracasu ultimátum venezuelské vládě, že musí ze země vypovědět ruské, čínské i kubánské poradce.

Ovládnutí Venezuely přitom ještě není zcela jasné, protože po zajetí Madura se moci ujala jeho viceprezidentka Delcy Rodríguezová, jejíž roli americký prezident vidí „ve stabilizaci země“. Poté by měla připravit svobodné volby a rezignovat. Zda se tak stane, je otázka.

Stejně tak je nejasná budoucnost ropného potenciálu Venezuely. Ropná infrastruktura je z velké části v rozpadu a potřebuje rekonstruovat. Odhady expertů z amerických ropných firem hovoří o nákladech 80–100 miliard dolarů během příštích čtyř let. Zájem investorů pak brzdí vedle vysokých nákladů i politická nestabilita a nejasný výhled, kdo vlastně bude v zemi vládnout. Problém jsou i již zmiňované klesající ceny ropy na světových trzích.

V tuto chvíli sice Trump prohlašuje, že vláda Rodríguezové bude konat podle pokynů USA, ale to jistotu pro investování desítek miliard nepřináší. Americká administrativa však již s předními ropnými společnosti o jejich možných investicích začala vyjednávat a bylo by překvapující, kdyby nedošlo k nějakému pozitivnímu výsledku.

Deník The Wall Street Journal minulý týden uvedl, že Trump a jeho poradci připravují rozsáhlou iniciativu, jejímž cílem je ovládnout venezuelský ropný průmysl na několik let dopředu. Prezident podle lidí obeznámených s touto záležitostí sdělil svým poradcům, že věří, že jeho snahy by mohly přispět ke snížení cen ropy na jeho preferovanou úroveň padesát dolarů za barel, což je v souladu s názorem expertů. Podle plánu by USA měly dosáhnout kontroly nad venezuelskou státní ropnou společností Petróleos de Venezuela, včetně nákupu a prodeje většiny ropy vyprodukované touto společností, uvedly osoby obeznámené s touto záležitostí. Tím by bylo víceméně vymalováno.

Každopádně by USA v případě úspěchu silně posílily svůj vliv na světový trh. S venezuelskou těžbou ovládnou výraznou část světových zásob ropy a získají i kontrolu nad její globální cenou. Sami Američané, Kanaďané a Mexičané mají velkou produkci. Arabské země Perského zálivu jsou pod vlivem Ameriky. Zbývá jenom Rusko, Írán a Nigérie, země, které se tak ocitají pod silným tlakem.