Tělo nikdy nelže. Odnaučili jsme mu ale rozumět
Bolest zad, migrény, stažený krk nebo chronická únava často nevznikají tam, kde je skutečný problém. Moderní fyzioterapie dnes čím dál méně řeší izolované svaly a stále více vztahy mezi pohybem, psychikou a nervovým systémem. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský říká, že lidské tělo funguje jako celek a že dlouhověkost nezačíná v posilovně, ale ve schopnosti rozumět vlastnímu napětí.
Ve své praxi se podle něj opakovaně setkává s pacienty, kteří mají silné bolesti, přestože magnetická rezonance nebo další vyšetření neukazují žádný zásadní strukturální problém. Právě zde podle něj začíná rozdíl mezi strukturou a funkcí. Tělo totiž dokáže dlouhou dobu kompenzovat dysbalance, přetížení i chronický stres, jenže za cenu postupně rostoucího napětí. A právě to se později začne propisovat do bolestí zad, kloubů, migrén nebo trávicích obtíží.
Rychnovský odmítá představu, že fyzioterapie je pouze „oprava svalů“. Tvrdí, že velká část chronických potíží vzniká v nervovém systému a v tom, jak mozek reaguje na stres. Pokud je organismus dlouhodobě nastavený do režimu ohrožení, sympatický nervový systém zůstává permanentně aktivovaný. Výsledkem je horší spánek, únava, svalové spazmy i postupné přetěžování páteře. Tělo podle něj neumí oddělit psychický tlak od fyzické zátěže. Obě situace vyhodnocuje velmi podobně.
Zásadní roli v tom hraje dech. Právě bránici označuje za jeden z nejdůležitějších stabilizačních svalů v těle. Pokud člověk dýchá mělce a ve stresu, dech se přesouvá do horní části hrudníku, stabilita páteře se zhoršuje a tlak na ploténky roste. Správné dýchání přitom podle něj není žádná ezoterika, ale základní biologický mechanismus, který rozhoduje o tom, jak efektivně tělo zvládá zátěž, regeneraci i pohyb.
Kriticky se dívá i na současnou fitness kulturu. Největší problém podle něj není samotné posilování, ale absence pohybové inteligence. Lidé často tráví celý den v nehybné pozici u počítače a večer přidají další hodinu pohybu, při němž páteř zůstává znovu zafixovaná. Místo pravidelného rozvolňování během dne pak tělo dostává jen další dávku zátěže. Dlouhověkost podle něj nevzniká z extrémních výkonů, ale z pravidelnosti, koordinace a schopnosti vnímat signály vlastního těla ještě dříve, než přijde akutní problém.
Jak poznat, že tělo už nezvládá tempo, které po něm chceme? Proč může být stres uložený v bedrech stejně nebezpečný jako špatný pohybový stereotyp? A proč by lidé měli pracovat se svým dechem stejně vědomě jako s tréninkem nebo stravou? V podcastu zazní i to, proč fyzioterapie často začíná otázkami na životní spokojenost a proč žádný sport nedokáže dlouhodobě přelepit vnitřní nepohodu.
Podcast vznikl v rámci konference CARLSBAD LONGEVITY FESTIVAL, která se uskutečnila letos v dubnu v Karlových Varech. Další ročník proběhne 21.–22. dubna 2027 opět v Císařských lázních v Karlových Varech a nově se rozšíří z jednodenního na dvoudenní formát.
