
Krásný nový normál 2.0
V české politice se prosazuje trend návratů: po výměně politické reprezentace dochází k rušení zákonů minulé vlády a návratu k předchozímu normálu. Po několika takových obratech sice už nikdo neví, co onen normál vlastně je, ale politici si mohou odškrtnout jeden z předvolebních slibů.
Specifickým případem je v tomto ohledu elektronická evidence tržeb (EET), jež se po zrušení Fialovou vládou vrací jako nejsilnější symbol návratu k normálním poměrům. EET 2.0 vláda sice propaguje jako bezbolestné obnovení starých pořádků v krásném novém převleku, který zavádí rovné podmínky na trh, ale tak úplně pravda to není. Detail je jako obvykle největším ďáblem v celé věci.
EET 2.0 přivádí kontrolu i tam, kde dosud nebyla, tedy na řemeslníky a další poskytovatele velmi drobných služeb. Online přehledem o tržbách a výkonech nejdrobnějších podnikatelů chce stát zvýšit výběr daní. Premiér Andrej Babiš dokonce tvrdí, že se z těchto nově vybraných peněz zaplatí veřejnoprávní média převedená na státní rozpočet.
A to přesto, že dodnes neexistuje nezpochybnitelná studie, která by doložila, kolik peněz „normalita EET“ přináší. Jinými slovy: jak moc se do jejího zavedení v Česku podvádělo. Rovné podmínky pro všechny na trhu jsou tedy až druhým faktorem, nikoli prvním, jak tvrdili předkladatelé zákona.
Vládní koalice vrací věci k „normálu“, v němž je primárně každý podezřelý z obcházení daňových zákonů a mizí to, na čem moderní tržně poháněné demokracie v minulosti stály: totiž na budování důvěry mezi státem a občany, v němž jsou občané, kteří tuto důvěru poruší, trestáni ex post, nikoli předem ve formě plošného podezření z podvodů.
Je to drobnost, ale právě z takových nenápadných drobností se skládají společnosti a jejich celkové naladění. Digitální svět Velkého bratra důvěru nepotřebuje, má dosah do každého místa, které je neustále pod kontrolou státu.
Všeobecný souhlas se zavedením EET 2.0, které přijímají i podnikatelské svazy jako moderní prostředek veřejné daňové kontroly, ukazuje, že nová normalita už problémem není a nebude. Na digikontrolu si lidé zvykají snadněji než na dohledy finančního úřadu na místě. Její všudypřítomnost se stala novým standardem.
Po příští výměně politické reprezentace už bude tedy zbytečné vracet věci do starodávných kolejí. Důvěra ve stát, zdá se, se dnes buduje jinak. Spočívá ve víře ve funkčnost digitálních systémů, které o nás budou vědět všechno, ať už je naše svědomí čisté, nebo ne, ať už se morálně chováme jakkoli.
Filozofové tomu už roky říkají „společnost kontroly“. EET 2.0 je zatím nejviditelnější vstupenkou do tohoto světa. Už se z něho jen tak nedá vyvlíknout. I proto by bylo fajn, kdyby po příštích volbách vše zůstalo tak, jak je. Nový normál, nový svět – zvykejme si!



