Neznamená to však, že by domácnosti čelily skokovému zdražení. Dodavatelé nakupují energie postupně a velká část zákazníků má ceny fixované. Navíc nárůst burzovních cen není extrémní. Obrat na velkoobchodním trhu se však začne promítat do nových nabídek.

U plynu může být zdražení citelnější než u elektřiny. Hlavním problémem je kombinace geopolitiky a nízkých zásob. Evropské zásobníky byly v půlce srpna naplněné pouze z 60,8 procenta, české zásobníky z 65,3 procenta.

Evropa by měla zimu zvládnout bez fyzického nedostatku plynu, ale bude mít menší bezpečnostní polštář. Rizikem není, že by Evropě plyn plošně došel. Rizikem je cena. Zásadní proměnnou zůstává Hormuzský průliv. Před vypuknutím konfliktu přes něj procházelo téměř 20 procent světových dodávek LNG.

Evropský plyn se bude podle našich odhadů do konce roku pohybovat převážně mezi 50 a 70 eury za MWh. Při mírné zimě a dalším obnovení dodávek přes Hormuz může klesnout k 40 až 50 eurům. Pokud se spojí chladná zima, pomalé doplňování zásobníků a další omezení LNG, jsou možné krátkodobé návraty nad 80 eur, v krajním případě až ke 100 eurům za MWh.

Velkoobchodní elektřina v Česku s dodávkou v roce 2027 stojí přibližně 113 eur za MWh, meziročně o více než pětinu více. Hlavním důvodem je drahý plyn. Plynové elektrárny sice vyrábějí jen část evropské elektřiny, ale v hodinách s nedostatkem levnější výroby představují poslední zdroj potřebný k pokrytí spotřeby, a tím určují cenu pro celý trh.

V létě se přidalo také sucho v Evropě. Nízké hladiny velkých řek omezují vodní elektrárny, komplikují chlazení jaderných zdrojů a zdražily říční přepravu paliv. Dopad výpadků se prostřednictvím propojené soustavy přenáší i do českých cen.

Během podzimu se pro české domácnosti pravděpodobně zastaví zlevňování nabídek elektřiny a plynu a dodavatelé začnou u nových smluv požadovat vyšší ceny, a to hlavně kvůli vyšším cenám burzovních kontraktů.

U elektřiny může samotná obchodní část zdražit přibližně o 300 až 600 korun za MWh bez DPH. Pro běžnou domácnost se spotřebou 3 MWh by to znamenalo zvýšení ročních výdajů zhruba o 1 100 až 2 200 korun včetně DPH. U domácností, jež elektřinou vytápějí, bude dopad vyšší. Je třeba počítat také s různými fixacemi, díky nimž se části zákazníků zdražení vyhne.

U plynu může nové nacenění dodávky od dodavatele zdražit přibližně o 200 až 400 korun za MWh bez DPH. Celkový účet za plyn by mohl vyrůst v případě středového scénáře až mezi 10 a 20 procenty. Domácnosti, která plynem vytápí a spotřebuje 12 MWh ročně, by se účet zvýšil asi o 2 900 až 5 800 korun včetně DPH.

Neznámou zůstává regulovaná složka pro rok 2027. Letos stát převzal financování podpory obnovitelných zdrojů. Pokud by se tato položka vrátila na faktury, přidala by k ceně elektřiny přibližně 599 korun za MWh včetně DPH. Financování podpory obnovitelných zdrojů ze strany státu by mělo pokračovat, k rozhodnutí Energetického regulačního úřadu dojde až ke konci roku.