Dnes je však spíše tváří politického vyhoření a pragmatismu, který až mrazivě připomíná éru, proti níž se Piráti původně vymezovali. Jeho náhlý přesun do Poslanecké sněmovny v momentě, kdy hlavní město stojí na prahu největšího dopravního infarktu za poslední dekády, nepůsobí jako přirozený kariérní postup, ale jako dokonale načasovaný únik před odpovědností za město v rozkladu. Hřib za sebou zanechává nejen rozestavěné silnice, ale především úřad v hluboké vnitřní krizi a pachuť morálního bankrotu strany, která slibovala, že bude jiná.

Milionová „chyba účetní“ a pirátské trafiky v praxi

Největší trhlinou v pirátském štítu zůstává kauza neoprávněných odměn, která naplno vyplula na povrch v roce 2023 a gradovala v roce 2024. Strana, která svou značku vybudovala na boji proti „trafikám“, musela přihlížet tomu, jak jejich hlavní lídr inkasuje statisícové částky v přímém rozporu se zákonem o střetu zájmů. Jádrem skandálu byly odměny z dozorčí rady společnosti Pražská energetika Holding (PRE), kde Hřib jako uvolněný náměstek nesměl brát ani korunu navíc. Přesto mu na účet odešlo celkem 178 019 Kč. Policie i vnitrostranické kontrolní orgány konstatovaly, že došlo k porušení zákona, přičemž do hry vstoupila i kauza Operátor ICT, kde se pro změnu řešily statisícové mimořádné odměny pro ředitele Hřibovy kanceláře.

Hřib se k situaci postavil s arogancí vlastní starým politickým matadorům. Místo okamžité sebereflexe přišla v srpnu 2024 úsměvná výmluva na údajnou „chybu účetní“, která prý peníze posílala bez jeho vědomí. I když ho primátor Bohuslav Svoboda opakovaně a veřejně vyzýval, aby doložil, že za pochybení skutečně může administrativní pracovník, Hřib raději zvolil strategii mlžení.

Případ musel být kvůli možné podjatosti pražských úřadů delegován do Říčan, kde přestupkové řízení skončilo v únoru 2026 zastavením vlivem toho, že se nepodařilo prokázat úmysl, ale morální pachuť zůstala. Pro voliče, kterým Piráti slibovali, že budou bojovat proti každému, kdo neoprávněně sáhne na veřejné peníze, je pohled na Hřiba obhajujícího vlastní statisíce v kapse hořkým symbolem konce jedné velké politické iluze.

Nová éra papalášství: Od bémovských manýrů k „odchovankyni“ Nislerové

Ještě smutnější pohled nabízí totální rezignace na boj proti kumulaci funkcí. Heslo „jeden člověk, jeden plat“, které bylo pilířem pirátského programu, se v roce 2026 změnilo v prázdnou frázi. Hřib sice formálně opouští magistrátní post, ale nitky moci si hodlá udržet skrze své věrné i skrze své členství v dozorčích radách klíčových městských podniků, jako je Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP). Chce tak sedět v poslanecké lavici, ale zároveň si ponechat kontrolu nad miliardovými zakázkami v pražské dopravě.

Tento nešvar navíc úspěšně narouboval na svou politickou následovnici Terezu Nislerovou. Ta jako nová lídryně pražských Pirátů a kandidátka na primátorku vesele pokračuje v trendu sezení na více židlích zároveň. Nislerová přesně v Hřibových stopách kumuluje vliv i příjmy – mimo jiné působí v dozorčí radě Pražské energetiky (PRE), tedy ve stejné firmě, která se stala osudnou jejímu mentorovi. Piráti v Praze tak pod Hřibovým vedením nenápadně zmutovali přesně v to, co kdysi u ODS z dob Pavla Béma tak ostře kritizovali. Z ambiciózních rebelů se stali nenasytní bafuňáři, pro které je hromadění koryt a vlivu v městských firmách novým standardem.

Dopravní poprava Prahy a vzpoura úředníků

Zatímco se Hřib zabydluje v bezpečném závětří Sněmovny, Pražany čeká realita, kterou jim jako náměstek pro dopravu vlastnoručně připravil. Rok 2026 bude nejtěžší zkouškou v historii: drastické zúžení Kbelské ulice do jednoho pruhu, devítiměsíční uzávěra stanice metra Flora a rekordní počet nekoordinovaných oprav. Opustit rozdělanou práci před tímto „infarktem“ je zbabělé. Navíc za sebou Hřib nechává rozvrácený aparát. Vše vyvrcholilo již v listopadu 2024, kdy na magistrátu vypukla bezprecedentní vzpoura úředníků. Desítky zaměstnanců tehdy v otevřeném dopise napadly Hřibův agresivní styl řízení a aroganci, která paralyzovala úřad. Hřib odchází jako muž, který Prahu morálně nepozvedl, ale naopak ji obloukem vrátil k praktikám, které voliči kdysi s nadějí odmítli.