Zda jsou problémy s financováním školství opravdu tak dramatické, je otázka. Země vydává na vzdělání 6,7 procenta HDP, Česko něco kolem 4,5 procenta. Má Francie investovat do své budoucnosti ve vzdělaných a mladých lidech ještě víc? Možná ano, možná je problém jinde. Ale skutečný malér, v němž je Francie až po krk, je její astronomický dluh.

Celosvětový pohyb úrokových sazeb vzhůru odhalil, že země, jež byla kdysi považována za oázu relativní stability na evropských finančních trzích, je ve skutečnosti jedním z nejslabších článků kontinentu a začíná se zcela vážně mluvit o dluhové krizi, která by mohla rozložit eurozónu. Francie nyní platí za půjčky více než bývalá krizová a stále zadlužená ohniska Evropy, jako jsou Řecko a Itálie. Francouzská vláda vykazuje deficit, který je mezi srovnatelnými zeměmi vyšší pouze v USA.

Francie nebyla vždy zemí dluhů

Začátkem října nabral rozvíjející se výprodej na trhu s francouzskými státními dluhopisy znepokojivý spád, když se rozšířil po celém kontinentu, čímž oživil vzpomínky na dluhovou krizi v eurozóně z minulého desetiletí. Náklady na financování francouzských desetiletých dluhopisů vzrostly k pěti procentům, což je nejvyšší úroveň od roku 2002.

Francie má do roku 2030 splatný dluh ve výši více než bilion dolarů a příští rok má v plánu prodat rekordní objem dluhopisů v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů na trhu, kde se vytratily kdysi spolehlivé zdroje poptávky, napsal list The Wall Street Journal. A dodává: „Podle studie pro francouzské ministerstvo financí se očekává, že náklady na obsluhu dluhu do roku 2030 vzrostou o 59 procent. Splátky dluhu patří v současnosti k největším položkám ve státním rozpočtu a do konce tohoto desetiletí by mohly převýšit výdaje na obranu.“

Francie přitom nebyla vždy zemí dluhů jako třeba Itálie. Na počátku století se státní dluh pohyboval mezi 65 a 67 procenty HDP. Po finanční krizi léčené půjčenými penězi se dostal nad 80 procent. Po krizi politikům život na dluh zachutnal a dluh postupně do roku 2019 vyrostl na stále udržitelných 98 procent HDP.

Pak ale přišel covidový šok a demonstrace žlutých vest, což přineslo neuvěřitelný skok dluhu na 114 procent a postupné zvyšování až na současných 119 procent – vše za vlády Emanuela Macrona, který sliboval fiskální reformy, a dokonce se do nich pustil.

Například se pokusil postupně zvednout věk odchodu do důchodu, který mají Francouzi v 62 letech, což vyvolalo protesty a je to předmětem volební kampaně do prezidentských voleb příští rok v dubnu. Marine Le Penová, která vede v průzkumech veřejného mínění, slíbila, že prosadí snížení věku odchodu do důchodu až na 60 let. Její soupeř, vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon, chce, aby Evropská centrální banka (ECB) jednoduše „spálila“ francouzské dluhopisy v hodnotě 488 miliard eur. To by se prakticky rovnalo vyhlášení insolvence!

Chůze po napjatém laně

A úroky dál rostou. Guvernér francouzské centrální banky Emmanuel Moulin na počátku října řekl, že když Francie neozdraví veřejné finance, hrozí jí postupné „uškrcení růstem úrokových sazeb“. Pojmu státní bankrot se všichni úzkostlivě vyhýbají. Takové škrcení by nejspíše nepřežila ani společná měna. ECB se sice podařilo před lety zachránit Řecko v obdobné situaci, ale druhá největší ekonomika v Evropě je trochu jiné sousto. Nositel Nobelovy ceny ekonom Paul Krugman minulý týden varoval, že Francie se může stát příliš velkou na záchranu ze strany ECB. „Eurozóna má dnes k dispozici silnější ochranné mechanismy než před patnácti lety. Vývoj na dluhopisových trzích však naznačuje, že důvěra investorů není neomezená. Rozhodující proto bude, zda francouzská vláda dokáže představit a prosadit důvěryhodnou konsolidaci,“ říká ekonom, který vždy bagatelizoval dopady rozpočtových deficitů.

Podle zářijové prognózy francouzského ministerstva financí by měl veřejný dluh v roce 2027 vzrůst na 121,7 procenta. Vláda přitom plánuje konsolidační opatření v celkovém objemu 54 miliard eur, kterými chce snížit rozpočtový deficit z 5,4 na pět procent HDP. Aktuální vývoj projednávání dává naději, že tento rozpočet projde.

Podstatné je, kdo bude Francii vládnout po volbách. Le Penová v minulých dnech slíbila razantnější škrty ve výdajích, pokud vyhraje, čímž chtěla dát nervózním dluhopisovým trhům najevo, že to s omezováním rychle rostoucího francouzského dluhu myslí vážně. Prohlásila, že do roku 2030 provede rozpočtové škrty ve výši 140 miliard eur a stlačí rozpočtový deficit pod tři procenta HDP. Důchodový věk však chce snížit dál a úspory mají vzniknout efektivnějším fungováním vlády. Jediným zmíněným konkrétnějším krokem má být snížení čistého odvodu Francie do rozpočtu Evropské unie na pět miliard eur. To by pro francouzskou pokladnu v roce 2027 znamenalo úsporu přibližně 11 miliard eur.

Investorům na dluhopisových trzích blikla jiskřička naděje, a to na chvíli podpořilo i francouzské dluhopisy. Francie však nadále půjde po napjatém laně a s ní i celý evropský finanční systém.