Při podrobnějším zkoumání strukturálních rozdílů v rámci skupiny těchto zemí zaujme jistá dělicí čára mezi nimi. Konkrétně podle podílu na tvorbě hrubé přidané hodnoty, kterou vytvářejí takzvaní domácí nadnárodní šampioni (firmy s domácím kapitálem a současně významnou přeshraniční působností) v porovnání s podílem zahraničních nadnárodních firem.

Ve velmi vyspělých „tradičních“ kapitalistických zemích je podíl nadnárodních firem domácí provenience na hrubé přidané hodnotě přes 40 procent v Dánsku a Nizozemsku a téměř 40 procent ve Švédsku a Finsku. Na druhou stranu v Česku, Polsku a Maďarsku je to mezi deseti až dvanácti procenty. Z dostupných dat lze snadno dovodit, že úroveň vyspělosti ekonomiky významně koreluje rovněž s výše uvedeným ukazatelem.