Spor eskaluje až k premiérovi. Ve svém příspěvku Kubek zcela konkrétně zopakoval, co mu na posilování kompetencí sester vadí. „Komora nemůže v zájmu bezpečnosti pacientů souhlasit s tím, aby vysokoškolsky vzdělané sestry specialistky léčily samostatně bez dohledu lékaře,“ napsal s tím, že zdravotnické týmy by měly být vedeny lékaři. 

Paradoxně se přitom ve stejném příspěvku pasuje do role obhájce sester: vadí mu prý, že zákon degraduje sestry s maturitou na praktické sestry na úrovni lepších sanitářek. Obě strany sporu tedy shodně odmítají nálepku „lepší sanitářka“ – jenže zatímco Kubek z ní viní zákon a ministra Vojtěcha, sestry vidí problém v rétorice samotného prezidenta komory. A dávají mu to najevo přímo pod příspěvkem, kde se okamžitě sešly desítky nesouhlasných reakcí od sester opakujících přesně to, co stojí i ve stanovisku ČAS. Že praktická sestra žádná „lepší sanitářka“ není.

Kubkův příspěvek nenechal chladnou poslankyni Ivanu Mádlovou (ANO), která ve Sněmovně předsedá podvýboru pro nelékařská zdravotnická povolání. Na svém profilu zveřejnila vlastní stanovisko, pod nímž jsou podepsáni i Petra Krulová a náměstek ministra zdravotnictví Pavel Scholz. Trojice Kubkovi vyčítá, že svými prohlášeními vyvolává dojem, „že vysokoškolsky vzdělané sestry specialistky usilují o léčení pacientů“. Redefinice kompetencí podle nich neznamená nahrazovat lékaře, nýbrž ve spolupráci s nimi zlepšovat dostupnost péče pro konkrétní skupiny nemocných, třeba pacienty s chronickým srdečním selháním.

Do debaty se novým vyjádřením vložil i sám ministr Vojtěch, který se na síti X sester otevřeně zastal. „Naše sestry patří mezi vysoce kvalifikované zdravotnické pracovníky. Denně nesou velkou odpovědnost za péči o pacienty a jejich odbornost si zaslouží respekt i odpovídající postavení v systému,“ napsal. Zdůraznil přitom, že cílem chystaných změn není nahrazovat lékaře ani oslabovat jejich roli: „Naším cílem je jasně nastavit kompetence všech zdravotnických profesí tak, aby odpovídaly jejich vzdělání, odborné přípravě i každodenní praxi.“ Jen tak lze podle něj lépe využít potenciál zdravotníků, zvýšit dostupnost péče a dát více času pacientům.

Kubek se tak dostává do stále osamělejší pozice. Proti jeho tónu se ostatně vymezují i samotní lékaři. Členové výboru České společnosti pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně (ČSAIM, spadající pod ČLS JEP) ve svém stanovisku uvádějí: „Jako lékaři, kteří denně stojí u lůžka vedle záchranářů, sester či fyzioterapeutů, nám vadí, když se mluví o lidech, bez kterých bychom svou práci vůbec nezvládli, jako o levné a snadno ovladatelné síle.“. Kubkovu tezi, že si nelékaři chtějí „hrát na doktory“, odmítají jako falešnou. Problém podle nich není v ambicích sester, ale v tom, že zákon z roku 2004 už roky nereflektuje současnou situaci. Rozšíření kompetencí je podle nich úleva pro celý systém. Paradoxně jde o hlas těch, o nichž prezident komory tvrdí, že je hájí.

Kritika i z nejbližšího okolí ministra

Kubek ostatně sestrám upírá i vlastní hlas. Jejich dlouhodobou snahu o profesní komoru po vzoru lékařů smetl ze stolu jako „naivní“ s tím, že mezi svobodná povolání nepatří. Sestry se proti výrokům šéfa lékařské komory systematicky a ostře ohradily ve formálním stanovisku ČAS.

Oficiální dokument nazvaný „Stanovisko k veřejným výrokům prezidenta České lékařské komory o postavení sester a dalších nelékařských zdravotnických pracovníků“ nese dva podpisy. Jeden z nich připojila prezidentka asociace Martina Šochmanová, druhý pak už zmíněná Petra Krulová – mimo jiné poradkyně ministra Vojtěcha pro agendu nelékařských pracovníků. I zde tak kritika vůči Kubkovi směřuje přímo z ministrova vlastního poradního kruhu. Odpověď je přitom nečekaně tvrdá v tom, jak metodicky rozebírá vlastní Kubkovu argumentaci.

„Všeobecná sestra je jen jedna,“ píše se hned v úvodu. Nejde prý o „volné označení, které lze libovolně zaměňovat s jinými kategoriemi pracovníků“, ale o plně regulované povolání s evropsky danou kvalifikací (od vstupu do EU se sestry vzdělávají podle směrnice požadující nejméně 4600 hodin přípravy). Proto ČAS odmítá „vracet veřejnou debatu k představě, že ‚sestra s maturitou‘ je automaticky totéž co všeobecná sestra v současném právním a evropském smyslu“.

Nejzásadnější je pasáž o bezpečnosti, což je přímá reakce na to, čím Kubek celou dobu argumentuje. „Důrazně odmítáme tvrzení, že vysokoškolsky vzdělané sestry nebo sestry se specializovanou způsobilostí představují riziko pro pacienty,“ píše ČAS ve svém stanovisku a dodává: „Pokud takové tvrzení zaznívá, musí být doloženo odbornou analýzou, daty a důkazy. Bez nich nejde o argument ve prospěch bezpečnosti pacientů, ale o profesní obavu vydávanou za odborné stanovisko.“ Sestry tudíž netvrdí, že mají pravdu z principu. Žádají důkazy.

Ve zbytku stanoviska se jeho autorky vymezují proti zaběhlým předsudkům a nezodpovědnému zlehčování. Praktické sestry nejsou jen lepší sanitářky. Ošetřovatelství není pomocná činnost bez vlastního odborného základu, ale samostatný obor. A především: nikdo neusiluje o nahrazování lékařů, ale jen o to, aby sestry mohly naplno zužitkovat schopnosti a znalosti, které si v rámci vzdělávacího systému stejně musely osvojit. Vyznění je tak ve výsledku pozoruhodně smířlivé, i když vytyčuje jasnou hranici.

Jak celý spor začal

Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek není v mediálním prostoru žádný nováček a svá slova volí uváženě. V listopadu loňského roku na konferenci Efektivní nemocnice označil střední zdravotnický personál, tedy především sestry, za „levné a snadno ovladatelné“. Nešlo o přeřek, špatně zvolené slovo ani vytržení z kontextu. Své tvrzení po vlně kritiky nezmírnil, naopak ho zopakoval a zostřil: „Ti střední zdravotničtí pracovníci jsou prostě snáze ovladatelní, protože si nejsou jisti v kramflecích,“ nechal se slyšet nedlouho poté. Dal tak najevo, že jde o jeho dlouhodobý postoj.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a byly zaslouženě ostré. Prezidentka České asociace sester (ČAS) Martina Šochmanová, která konferenci sledovala v přímém přenosu, řekla, že ji Kubkův výrok šokoval. Aktivně se proti němu vymezily i odbory, některé nemocnice a výbor České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Podle všech těchto aktérů byla slova Milana Kubka neslučitelná s výkonem funkce prezidenta profesní komory. V neposlední řadě si přisadil i tehdy nastupující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO), který je označil za „naprosto nevhodná“ a slíbil naopak kompetence nelékařských zdravotnických zaměstnanců posílit.

Kubek se za svá slova odmítl omluvit a ministra Vojtěcha obvinil, že chce jen ušetřit za údajně drahé lékaře. Tím ovšem ministrův záměr překrucuje. Vojtěch nikdy nemluvil o levnější náhradě lékařů, ale o posílení kompetencí sester a dalších nelékařů s tím, že to prospěje i samotným lékařům. Kubek z této možnosti udělal strašáka a použil k tomu přesně tu dezinterpretaci, kterou mu odborníci vyčítají.