Na první pohled jde o přesvědčivá čísla. Zavedení třicítky mělo podle sdíleného materiálu ve 40 evropských městech snížit počet nehod o 23 procent, počet úmrtí o 37 procent, emise o 18 procent a vedle toho přinést nižší hluk i spotřebu paliva.

Čísla nejsou vymyšlená. Vycházejí z odborného článku Review of City-Wide 30 km/h Speed Limit Benefits in Europe, publikovaného v časopise Sustainability. Jenže způsob, jakým se následně dostala do jednoduché infografiky na sociálních sítích, z nich odstranil podstatnou část kontextu.

Čtyřicet měst, ale průměr jen z osmnácti

Studie skutečně mapovala zkušenosti čtyřiceti evropských lokalit. Autoři však sami výslovně uvádějí, že tabulku s průměrnými dopady sestavili pouze z 18 měst, pro která měli potřebná kvantitativní data.

Ani tato čísla navíc nevycházejí pokaždé ze stejného vzorku. Jak upozornily Novinky, údaj o změně počtu zemřelých byl sestaven ze sedmi měst, data o hluku a znečištění ovzduší pouze z pěti. Přesto se ve výsledné infografice jednotlivá procenta objevila vedle sebe jako jednoduchý souhrn zkušeností čtyřiceti evropských měst.

Samotní autoři studie jsou podstatně opatrnější. Upozorňují, že města se liší velikostí, rozsahem zavedených zón, délkou sledovaného období i dalšími charakteristikami. Proto podle nich není jednoduché výsledky mezi sebou přímo porovnávat a na definitivní závěry je v řadě případů stále brzy.

Praha se do studie dostala až díky AI

Ještě viditelnější problém vznikl u doprovodného vizuálu. Mapa Evropy vytvořená pomocí umělé inteligence označila mezi zkoumanými městy mimo jiné Prahu, Varšavu, Budapešť nebo Bukurešť.

Ani jedno z nich přitom mezi čtyřiceti lokalitami původní studie nebylo. AI tak vytvořila graficky přesvědčivý, fakticky ale chybný obrázek.

Další nepřesnost přidala sama Lněničková. Ve svém komentáři uvedla, že po zavedení třicítky o 23 procent klesl počet „nehod a srážek s chodci“. Studie však 23procentní hodnotu vztahuje k nehodám obecně. Samostatný pokles srážek s chodci v této výši neuvádí.

Třicítka tím vyvrácená není

Celý případ má jeden důležitý háček: z chybné komunikace nelze vyvozovat, že samotné omezení rychlosti nefunguje.

Původní studie dochází k závěru, že nižší rychlost má pozitivní dopad především na bezpečnost provozu. Evropská rada pro bezpečnost dopravy rovněž upozorňuje, že nižší rychlost snižuje počet i závažnost dopravních nehod. Spor proto není primárně o tom, zda může třicítka fungovat, ale o kvalitě argumentů, kterými politici její zavádění obhajují.

Právě tady je kauza zajímavější než samotná chyba na sociální síti. Politická rozhodnutí se stále častěji zaštiťují daty a grafy a současně roste využívání generativní AI při jejich zpracování. Výsledek může působit odborněji než kdy dřív, i když je jeho faktická kontrola slabší.

V případě pražské třicítky se tyto dva problémy propojily. Komplikovaná studie se změnila v několik jednoznačných procent a AI následně vytvořila mapu, která zdrojovým datům neodpovídala.

Pro Piráty je navíc podobné pochybení nepříjemné i reputačně. Právě práce s technologiemi a důraz na rozhodování založené na datech patří dlouhodobě k tématům, s nimiž se strana spojuje. Pokud ale mají data sloužit jako argument pro konkrétní zásahy do fungování města, nestačí je umět odprezentovat. Někdo musí také ověřit, zda skutečně říkají to, co se do grafiky nakonec napíše.