Kniha života, kapitola 2025
Život každého z nás je trochu jako kniha. Děje některých lidí se prolínají a míhají, reálie dění jsou společné a jednotlivé roky představují pomyslné „kapitoly“ oné velké knihy. A jak už to tak bývá, když se blíží konec roku, dočítáme další kapitolu; ta letošní nese název 2025. A než otočíme na nový, dosud čistý a nepopsaný list, respektive na novou životní kapitolu, nabízí se prostor pro ohlédnutí se za uplynulým obdobím: zrekapitulování a též zamyšlení.
Stalo se již zvykem, že závěrečné vydání týdeníku Euro v každém roce věnujeme rozhovoru s osobností, která sice není z ekonomické branže, ale jeho či její slova dokáží zaujmout často víc než data, čísla a analýzy. Loňský rok jsme zrekapitulovali s farářkou Viktorií Kopeckou, předloni jsme se zaměřili na štědrost Čechů, o níž hovořil šéf Charity Jakub Líčka. Osobností letošního vánočního dvojčísla Eura je litoměřický biskup Stanislav Přibyl.
Přesto, že se Česko řadí mezi nejateističtější země starého kontinentu (k náboženské víře se v posledním sčítání lidu přihlásilo 22 procent populace České republiky), má biskup Přibyl co říci i nám, tedy většinovým agnostikům či ateistům. V obsáhlém interview od strany 14 hovoří o vyprázdněnosti duší, jakkoli žijeme v ekonomicky i materiálně nejbohatším období české historie. „Lidé jsou smutní, i když mají všechno. Nedokáží nacházet radost v tom, co mají.“ Hovoří o pasivitě českého národa a hledání jakéhosi mesiáše: „Lidé často očekávají, že někdo jiný vyřeší jejich problémy, aniž by se aktivně starali o svoji budoucnost…“
Stanislav Přibyl není žádný „flanďák“. Svůj život sice zasvětil duchovní cestě, ovšem to mu nebrání žít plnohodnotný život: chodit na vesnici třeba do hospody, zajít na pouti mezi obyčejné lidi, aktivně sportovat, hrát na hudební nástroje nebo používat moderní techniku. A tak na ruce nosí chytré hodinky, a ani ne dva měsíce poté, co se začal na českém trhu prodávat nejnovější iPhone, používá i biskup tu nejnadupanější verzi. „Vždy prodá svůj starší model a pořídí si technologickou novinku,“ prozrazuje jeho kolega z litoměřického biskupství, kam jsme zamířili pro finální letošní rozhovor Eura, které píše už svoji 27. kapitolu, ročník.
Druhým nosným tématem vydání, jež právě držíte v ruce, jsou knihy. A byznys kolem nich! My v Euru máme rádi šustící papír, hmatatelný otisk dynamického světa, a nejen proto je nám svět knih stále velmi blízký. Obsáhlé knižní téma, které knížky nahlíží z mnoha – doslova – stran, uzavírá povídka bestselleristky Kateřiny Surmanové, již napsala přímo jen pro vás. Rád bych vám při této příležitosti poděkoval za přízeň, kterou týdeníku Euro trvale věnujete. Přeji vám klidný závěr roku, krásné Vánoce a do roku 2026 hodně zdraví, lásky i štěstí.
