Za první pololetí vydělala Škoda na provozní úrovni 1,37 miliardy eur při marži 8,5 procenta, zatímco samotná značka Volkswagen necelou miliardu při marži 2,4 procenta. Česká dcera tak při méně než polovičních tržbách vydělává více než matka a v Evropě je už druhou nejprodávanější značkou. Dcera dnes zkrátka kojí matku.

V devadesátých letech jsme s onou nám vlastní směsí sebelítosti a pohoršení naříkali, že Němci odvážejí naše rodinné stříbro. Byla to obava možná pochopitelná, nikoli však prorocká. Volkswagen přinesl kapitál, technologie a světovou distribuční síť; prodeje Škody se od roku 1991 více než zšestinásobily. Z regionální automobilky vznikl globální hráč, působící téměř na stovce trhů.

Možná právě teď nastal čas zahájit reverzní anšlus a převést pro změnu kus německého rodinného stříbra do českých rukou. Pomyslete, strategické řízení by se přesunulo do Mladé Boleslavi a výroba ve Wolfsburgu by byla zachována jako projev české společenské odpovědnosti.

Škoda je ovšem stále německým majetkem. V Mladé Boleslavi se zatím obrátila hierarchie výkonnosti, nikoli vlastnictví. Skutečný pohyb kapitálu opačným směrem probíhá jinde. Daniel Křetínský ovládl Royal Mail a usedl do jejího čela. Michal Strnad se za téměř miliardu eur stal třetím největším akcionářem Pirelli a jeho CSG už předtím koupila americký Kinetic Group se značkami Federal a Remington. Colt CZ pak vlastní samotný Colt — staroslavnou americkou značku, jejíž jméno dávno překročilo hranice zbrojního průmyslu.

V Rakousku, kde je hospodářský patriotismus téměř národní disciplínou, český kapitál převzal zbrojovku Steyr Arms, většinový podíl ve výrobci krmiv PetCo a tunelářskou firmu BeMo. Rohlík tam investoval do automatizovaného skladu, ForCamping prodává Rakušanům pohorky a Radim Jančura koupil dva hotely v Alpách. Energo-Pro mezitím koupila v Brazílii elektrárnu Baixo Iguaçu a skupina FTMO ovládla globálního brokera Oanda. Nejde už o několik efektních trofejí. Jen loni vložily české firmy do základního kapitálu zahraničních společností 53,6 miliardy korun; téměř polovina zamířila právě do Německa.

Přesto náš obraz české ekonomiky často zůstává uvězněn někde mezi kuponovou knížkou a první octavií. Pořád se vidíme jako levná a spolehlivá dílna, o jejíchž podnicích se rozhoduje v cizích centrálách. Jenže český kapitál už není pouze položkou na západním nákupním seznamu. Stále častěji drží seznam v ruce sám.

Není tedy mnoho důvodů chodit se sklopenou hlavou. Wir schaffen das!