Ale popořadě. Nejprve přišel Andrej Babiš s dobrou zprávou, deficit státního rozpočtu bude hluboko pod 400 miliardami. Všichni si mohli oddechnout, čtyřsetmiliardová propast byla bezpečně zažehnána. Pak se ovšem ukázalo, že „hluboko pod 400“ znamená 389 miliard.Což je samozřejmě hluboko, jen trochu jinak, než si asi většina lidí představovala. Premiér vysvětloval, že vlastně vůbec není důležité, jak moc se zadlužíme, protože to je proto, aby bylo líp. Alena Schillerová se rozplývala, že hlavními prioritami rozpočtu jsou investice do zdravotnictví, do infrastruktury, růstu HDP a posílení životní úrovně. O splácení se teď starat nebudeme, to necháme na příště. Na jindy, na svatýho Dyndy, jak zpívá Mňága a Žďorp.

Jenže pak dorazily do centrál vládních stran průzkumy a ukázalo se, že veřejnost nejen že z navrženého deficitu neprožívá nadšení, ale dokonce že ani voliči vládní koalice nejsou z představy dalších stamiliard vyhozených do luftu úplně u vytržení.

A tady nastal zajímavý politický jev. Petr Macinka s Tomiem Okamurou, kteří ještě před několika dny disciplinovaně pomohli Babišovi s Schillerovou při přehlasování prezidentova veta rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti, se najednou začali tvářit, že 389 miliard je vlastně nepřijatelně moc a oni s tím mají velký problém. Rozumíte – jako kdybyste naplno otevřeli stavidla a vzápětí se divili, že se korytem žene velká voda.

A pamatujete se ještě, jak Motoristé slibovali pohlídat Babiše a prosadit do čtyř let vyrovnaný rozpočet? Jak jejich předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora sliboval, že teď už se bude jen nemilosrdně škrtat a šetřit? Jak Tomio Okamura v předvolebním klipu drsně křoviňákem ořezával státní výdaje? Jak Alena Schillerová denně tepala Zbyňka Stanjuru za nedostatečné tempo konsolidace státních financí? Tak to se zase můžete uklidnit, to si z vás jenom dělali blázny. Tedy přiznejme si, že řada voličů má paměť prvoků a nikdo nepředpokládal, že by snad někdo ty jejich předvolební sliby o krocení státních výdajů bral vážně.

Nicméně průzkum o negativním postoji veřejnosti k deficitu nakonec dorazil až do Průhonic a tam se stalo něco téměř neuvěřitelného, něco jako legendární obrácení Ferdyše Pištory. Sám Andrej Babiš ve svém pravidelném vysílání oznámil, že se mu vysoký deficit rozpočtu taky nelíbí. Ostatně ne nadarmo vyšel předseda ANO nedávno v jiném průzkumu jako druhý nejznámější představitel opozice hned po prezidentovi. Vládnout a tvářit se, že s výsledky svého vládnutí nemám nic společného, patří k největším politickým vlohám našeho premiéra. A tak, když se máme dopátrat viníka tak vysoké sekery ve vládních výdajích, nezbývá než položit otázku, kterou už dávno před námi tak geniálně formuloval Jára Cimrman: Kdo způsobil, že i sám náčelník vydával tak zvrácené rozkazy?